25.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 145/30

—

zrušil články 1, 4, 5 a 6 rozhodnutí Komise ze dne 23. července 2014 o státní podpoře SA.33961 (2012/C) (ex 2012/NN), které konstatovalo, že Ryanair a Airport Marketing Services obdržely v rámci souboru smluv uzavřených s letištěm Nîmes-Garons protiprávní státní podporu neslučitelnou s vnitřním trhem, a

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí porušilo článek 41 Listiny základních práv Evropské unie, zásadu řádné správy a právo na obhajobu žalobkyň, jelikož Komise žalobkyním neposkytla přístup k vyšetřovacímu spisu a nedala jim příležitost předložit svá vyjádření.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), neboť Komise sporná opatření nesprávně přičetla státu.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU, neboť Komise měla nesprávně za to, zdroje společnosti Veolia Transport Aéroport de Nîmes, jednoho z provozovatelů letiště, jsou státními zdroji.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU, neboť Komise nepoužila správně kritérium hospodářského subjektu v tržním hospodářství. Komise chybně odmítla vycházet ze srovnávací analýzy, která by vedla ke konstatování neexistence podpory ve prospěch žalobkyň. Podpůrně Komise nesprávně vyhodnotila marketingové služby, chybně odmítla úvahy letiště týkající se nákupu takových služeb, jakož i pravděpodobnost, že by nákup části těchto služeb byl odůvodněn úvahami obecného zájmu, měla chybně za to, že správce letiště, Syndicat Mixte pour l’aménagement et le développement de l’aéroport de Nîmes –Alès – Camargue – Cévennes (SMAN), a jeho soukromý provozovatel, VTAN, tvoří jediný hospodářský subjekt, založila své závěry týkající se určení výnosnosti letiště na neúplných a nevhodných údajích, nezohlednila síťové externality, z nichž by mohlo letiště díky společnosti Ryanair těžit, a zanedbala srovnání údajů poskytnutých letištěm s údaji typickými pro správně řízená letiště. I kdyby byla žalobkyním poskytnuta výhoda, Komisi se v žádném případě nepodařilo prokázat, že tyto výhoda byla selektivní.

5.

Pátý žalobní důvod vychází podpůrně z porušení čl. 107 odst. 1 a čl. 108 odst. 2 SFEU, neboť Komise se dopustila zjevně nesprávného posouzení a nesprávného právního posouzení tím, že měla za to, že podpora určená pro společnosti Ryanair a Airport Marketing Services představovala souhrnnou výši inkrementálních ztrát letiště (vypočtených Komisí) a nikoliv skutečnou výhodu získanou společnostmi Ryanair a Airport Marketing Services. Komise měla posoudit opatření, při němž by údajná výhoda byla skutečně poskytnuta zákazníkům společnosti Ryanair. Mimoto nevyčíslila žádnou konkurenční výhodu poskytnutou společnosti Ryanair prostřednictvím údajné podpory a nepředložila platné vysvětlení nutnosti vrácení výše podpory konkretizované v rozhodnutí k zajištění obnovení situace předcházející poskytnutí této podpory.