14.3.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 98/59

—

rozhodl, že Evropská komise tím, že na základě protiprávně vypracované zprávy OLAF o vyšetřování zastavila všechny platby dlužné žalobkyni, porušila své smluvní povinnosti plynoucí z grantových smluv FP7 a H2020,

—

rozhodl, že Evropská komise tím, že na základě protiprávně vypracované zprávy OLAF o vyšetřování ukončila sporné grantové smlouvy FP7 a H2020, porušila své smluvní povinnosti plynoucí z těchto grantových smluv,

—

podpůrně nařídil ustanovit znalce, který určí částky nepopiratelně dlužné žalobkyni na základě sporných grantových smluv.

—

zaplatit protiprávně pozastavené částky na základě grantové smlouvy FP7, a sice 607 404,49 eur, spolu s úroky z prodlení podle článku II.5.5, počítanými ode dne splatnosti dlužných částek, ve výši stanovené Evropskou centrální bankou (ECB) pro hlavní refinanční operace, zvýšené o 3,5 procentních bodů,

—

zaplatit protiprávně pozastavené částky na základě grantové smlouvy H2020, a sice 226 688,68 eur, spolu s úroky z prodlení podle článku 21.11.1, počítanými ode dne splatnosti dlužných částek, ve výši stanovené Evropskou centrální bankou (ECB) pro hlavní refinanční operace, zvýšené o 3,5 procentních bodů,

—

nahradit žalobkyni další škodu, kterou utrpěla, oceněnou v tomto stadiu na 1 500 000 eur s výhradou zvýšení nebo snížení v průběhu řízení,

—

nahradit náklady řízení.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že Komise nemůže opírat odůvodnění svého rozhodnutí zastavit platby dlužné žalobkyni, a to v plném rozsahu, o zprávu o vyšetřování vypracovanou s použitím protiprávně získaných důkazů. Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že vzhledem k tomu, že Komise vycházela z důkazů získaných protiprávně, jak zastavení plateb, tak ukončení grantových smluv jsou protiprávní.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality, jelikož různé zprávy o technických auditech bez rozdílu konstatovaly, že žalobkyně použila prostředky v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a řádného finančního řízení. Z toho plyne, že Komise nemůže tvrdit, že platně zjistila, že žalobkyně se v rámci jiných grantů dopustila nesrovnalostí, které mohou odůvodňovat ukončení smluv či zastavení veškerých plateb v rámci sporných grantových smluv. Účast na grantových smlouvách kromě toho představuje jediný zdroj financování žalobkyně a neexistence nových evropských projektů by vedla nevyhnutelně k úpadku.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že Komise zjevně a závažně porušila meze své posuzovací pravomoci, přičemž toto porušení může zakládat mimosmluvní odpovědnost Unie. Bylo poškozeno dobré jméno žalobkyně a rovněž rozsah jejích objednávek, což silně snižuje či dokonce vylučuje jakoukoliv vyhlídku na budoucí účast na nových evropských projektech. Účast na grantových smlouvách kromě toho představuje jediný zdroj financování žalobkyně a neexistence nových evropských projektů by vedla nevyhnutelně k úpadku.