Věc T‑827/16
QB
v.
Evropská centrální banka
„Veřejná služba – Zaměstnanci ECB – Hodnocení – Hodnotící zpráva služebního postupu [2015] – Možnost být při hodnotícím pohovoru doprovázen odborovým zástupcem – Porušení pravidel o objektivitě a nestrannosti hodnotitele – Plat – Rozhodnutí o zamítnutí zvýšení platu – Přípustnost důkazů – Elektronická korespondence mezi zaměstnancem a jeho ‚koučem‘ prostřednictvím pracovního emailu – Odpovědnost“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (devátého senátu) ze dne 8. listopadu 2018
Žaloby úředníků – Zaměstnanci Evropské centrální banky – Žaloba směřující proti rozhodnutí, kterým byla zamítnuta stížnost – Přípustnost – Povinnost rozhodnout o návrhových žádáních směřujících proti rozhodnutí, kterým byla zamítnuta stížnost – Návrhová žádání postrádající samostatný obsah nebo čistě potvrzující rozhodnutí – Neexistence
(Protokol o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, článek 36.2; pracovní řád pro zaměstnance Evropské centrální banky, článek 42)
Úředníci – Zaměstnanci Evropské centrální banky – Hodnocení – Hodnotící zpráva – Pokyny pro hodnotitele a zaměstnance ohledně postupu hodnocení zaměstnanců – Právní účinky
Úředníci – Zaměstnanci Evropské centrální banky – Hodnocení – Hodnotící zpráva – Vyhotovení – Povinnost umožnit doprovázení hodnoceného zaměstnance odborovým zástupcem – Neexistence
Úředníci – Zaměstnanci Evropské centrální banky – Hodnocení – Hodnotící zpráva – Vyhotovení – Rozhovor mezi hodnotitelem a hodnoceným – Nezbytnost přímého kontaktu – Možnost hodnoceného nezúčastnit se hodnotícího pohovoru z důvodu napjatých vztahů s hodnotitelem – Neexistence
Soudní řízení – Důkaz – Interní dokumenty orgánu – Osobní a důvěrné dokumenty – Zpochybnění přípustnosti protistranou – Kritéria pro posouzení
Základní práva – Listina základních práv Evropské unie – Právo na řádnou správu – Požadavek nestrannosti – Pojem
(Listina základních práv Evropské unie, čl. 41 odst. 1)
Úředníci – Zaměstnanci Evropské centrální banky – Hodnocení – Hodnotící zpráva – Vyhotovení – Nutnost zapojení nadřízených hodnoceného
Úředníci – Zaměstnanci Evropské centrální banky – Hodnocení – Hodnotící zpráva – Vyhotovení – Existence neshod mezi zaměstnancem a jeho nadřízeným – Neexistence vlivu na schopnost nadřízeného posoudit zásluhy dotyčného zaměstnance – Meze – Prokázání nedostatku nestrannosti druhého hodnotitele – Důsledky – Zrušení hodnotící zprávy a rozhodnutí o ročním přehodnocení platů a prémií
Úředníci – Mimosmluvní odpovědnost orgánů – Podmínky – Protiprávnost – Újma – Příčinná souvislost – Důkazní břemeno
(Článek 340 SFEU)
Žaloby úředníků – Žaloby na náhradu škody – Zrušení napadeného protiprávního aktu – Přiměřená náhrada nemajetkové újmy – Meze
(Služební řád úředníků, článek 91)
Žaloby úředníků – Zaměstnanci Evropské centrální banky – Žaloby na náhradu škody – Autonomie ve vztahu k žalobě na neplatnost – Přípustnost navzdory absenci postupu před zahájením soudního řízení v souladu se služebním řádem – Podmínka – Návrh na náhradu škody spojený s návrhem na zrušení
(Protokol o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, článek 36.2; statut Soudního dvora, článek 50a; služební řád úředníků, články 90 a 91; pracovní řád pro zaměstnance Evropské centrální banky, článek 42)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 37, 38)
Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 42)
Ze znění pokynů k hodnocení v Evropské centrální bance vyplývá, že hodnotící pohovor je v zásadě koncipován pouze jako setkání mezi hodnocenou osobou a hodnotitelem. Ačkoliv jsou v tomto ohledu pohovory obecně považovány za dvoustranné, není účast třetích osob na nich vyloučena. Z uvedeného přitom nijak nevyplývá, že by přítomnost odborového zástupce byla přípustná. Případy, kdy zaměstnanci mají možnost být doprovázeni odborovým zástupcem, se totiž omezují na určitá konkrétní ustanovení vnitřních pravidel Banky, jež se všechny týkají konfliktních situací.
(viz body 44, 45)
Hodnotící zpráva zaměstnance Evropské centrální banky může být s konečnou platností přijata pouze tehdy, pokud byla dotčenému zaměstnanci poskytnuta příležitost být účinně vyslechnut, a procesní vada týkající se vyhotovení hodnotící zprávy, jež spočívá v absenci dialogu s takovýmto zaměstnancem, rovněž představuje porušení práva být vyslechnut. Bez přímé výměny názorů mezi hodnotitelem a hodnoceným totiž nemůže hodnocení zcela splnit svoji funkci prostředku řízení lidských zdrojů a nástroje podporujícího odborný rozvoj dotyčné osoby.
Zaměstnanec se také nemůže dovolávat skutečnosti, že se hodnotícího pohovoru nezúčastní pod záminkou, že se pohovoru obává z důvodu svých napjatých vztahů s hodnotitelem, ani situace, kterou sám vytvořil, s cílem zpochybnit v tomto ohledu správnost hodnotící zprávy nebo hodnotícího řízení.
(viz body 47, 48, 51)
V rámci návrhu na vynětí dokumentů založených ve spisu věci předložené unijnímu soudu v zásadě nebrání případná důvěrná povaha předmětných dokumentů ani skutečnost, že tyto dokumenty byly případně získány neoprávněně, tomu, aby byly ponechány ve spise. Na jedné straně totiž neexistuje ustanovení, které by výslovně zakazovalo přihlížet k důkazům, které byly získány protiprávně. Na druhé straně není vyloučeno, že ve spise vedeném v určité věci mohou v určitých případech oprávněně figurovat i interní dokumenty. Co se týče vyvažování chráněných zájmů, je třeba přihlédnout k důkazní hodnotě sporných písemností, jejichž pravost nebyla zpochybněna, podmínkám, za kterých byly získány, a k interní, důvěrné nebo osobní povaze těchto dokumentů.
Elektronické zprávy, které žalobce získal za okolností, které nebyly objasněny, ale nebylo prokázáno, že si je žalobce sám opatřil protiprávně, jejichž obsahem je zaprvé interní korespondence a zadruhé osobní a důvěrná korespondence mezi hodnotitelem žalobce a třetími osobami (manželem a profesním „koučem“), která se týkala pouze pracovních záležitostí, jsou proto přípustné, jestliže mohou prokázat skutečnosti, které žalobce namítá a které jsou nezbytné za účelem přezkumu správnosti jím zpochybněné hodnotící zprávy.
(viz body 63, 65, 67, 68, 71, 73, 77, 80, 82)
Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 93)
V rámci vyhotovení hodnotící zprávy zaměstnance Evropské centrální banky platí, že pouze zapojení nadřízených do profesní činnosti zaměstnanců podléhajících jejich dohledu jim umožňuje nejlepším možným způsobem hodnotit činnost osob, které řídí. Uznat argument, podle kterého vedoucí odboru ani jiný nadřízený v rámci útvaru, k němuž byl zaměstnanec přidělen, by se neměl hodnotícího řízení účastnit, by ústilo v situaci, kdy by nebylo zajištěno náležité hodnocení výkonů zaměstnanců a jejich chování při výkonu služebních povinností.
(viz bod 95)
V oblasti hodnocení zaměstnanců Evropské centrální banky platí, že ze samotné existence neshod mezi hodnocenou osobou a hodnotitelem a určitého podráždění hodnotitele nevyplývá, že hodnotitel již není schopen objektivně posoudit zásluhy dotčeného zaměstnance. V této souvislosti nelze hodnocení, byť negativní, obsažená v hodnotící zprávě jako taková považovat za nepřímý důkaz o tom, že tato zpráva nebyla sepsána nestranně a objektivně.
Jestliže však existují písemnosti představující dostatečně přesné, objektivní a shodující se nepřímé důkazy svědčící o pravdivosti či pravděpodobnosti tvrzení ohledně nedostatku subjektivní nestrannosti druhého hodnotitele, musí být hodnotící zpráva považována za protiprávní, což je důvodem pro její zrušení. Tento závěr není vyvrácen argumentem, podle kterého i kdyby postoj druhého hodnotitele mohl působit problémy, quod non, jeho zásah neměl dopad na obecné hodnocení dotyčného zaměstnance, neboť druhý hodnotitel pouze potvrdil kritiku uvedenou prvním hodnotitelem. V tomto ohledu nestrannost prvního hodnotitele nemůže bránit tomu, aby druhé hodnocení bylo považováno za protiprávní z důvodu nedostatku nestrannosti druhého hodnotitele, jelikož chování jediného hodnotitele může založit protiprávnost hodnotící zprávy jako celku. V rámci hodnocení ustanoveného v Evropské centrální bance totiž hodnocení druhým hodnotitelem, jenž je nadřízeným prvního hodnotitele, představuje záruku pro dotčeného zaměstnance, který musí mít možnost spolehnout se na zkušenost a nestrannost tohoto odpovědného nadřízeného. Podle pokynů k hodnocení v Bance je úlohou druhého hodnotitele doplnit hodnocení prvního hodnotitele, přezkoumat hodnocení prvních hodnotitelů tak, aby v rámci oddělení bylo zajištěno spravedlivé a rovné zacházení, a rozhodnout v případě vážné neshody mezi prvním hodnotitelem a hodnocenou osobou.
Kromě toho vzhledem k nepřímé spojitosti stanovené podle pokynů Banky týkajících se rozhodnutí o ročním přehodnocení platů a prémií (ASBR) mezi provedením hodnocení a provedením ASBR, jež sice sledují odlišné cíle, avšak musí vykazovat vnitřní soudržnost, je třeba zrušit též rozhodnutí ASBR dotčeného zaměstnance.
(viz body 98, 99, 106, 108, 112)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 117, 118)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 119, 120)
V rámci žalob založených na článcích 90 a 91 služebního řádu úředníků Unie platí, že pokud uváděná újma nevychází z aktu, jehož zrušení je požadováno, ale z údajně způsobených chyb a opomenutí, musí postup před zahájením soudního řízení nutně začít žádostí vyzývající administrativu, aby újmu napravila. To samé platí ohledně žalob založených na článku 50a statutu Soudního dvora, článku 36.2 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky a článku 42 pracovního řádu Banky. Z toho vyplývá, že návrhová žádání směřující k náhradě případné nemajetkové újmy jsou nepřípustná, neboť žádná žádost o náhradu této újmy nebyla před podáním žaloby zaslána Bance.
(viz bod 123)