ROZSUDEK TRIBUNÁLU (prvního senátu)

16. ledna 2018 (*)

„REACH – Poplatek při registraci látky – Snížení pro MSP – Doporučení 2003/361/ES – Pojem ‚propojený podnik‘ – Předložení ‚prohlášení o nesprávné velikosti podniku‘ – Snížení příslušného administrativního poplatku o 50 % – Pravomoc agentury ECHA – Zastavení výroby látky“

Ve věci T‑630/16,

Dehtochema Bitumat, s. r. o., se sídlem v Bělé pod Bezdězem (Česká republika), zastoupená P. Holým, advokátem,

žalobkyně,

proti

Evropské agentuře prochemické látky (ECHA), zastoupené původně J.‑P. Trnkou, E. Mauragem a M. Heikkilä, poté J.-P. Trnkou a M. Heikkilä, jako zmocněnci,

žalované,

jejímž předmětem je návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí ECHA SME(2016) 3038 ze dne 7. července 2016, podle kterého žalobkyně nesplňuje podmínky zakládající nárok na snížení registračního poplatku stanovené pro střední podniky a kterým se jí ukládá administrativní poplatek,

TRIBUNÁL (první senát),

ve složení I. Pelikánová, předsedkyně, P. Nihoul (zpravodaj) a J. Svenningsen, soudci,

vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,

vydává tento

Rozsudek

 Skutečnosti předcházející sporu

1        Žalobkyně, Dehtochema Bitumat, s. r. o., je společností založenou podle českého práva, která provozovala výrobu chemické látky podléhající povinné registraci u Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. 2006, L 396, s. 1).

2        Dne 30. listopadu 2010 přistoupila žalobkyně k registraci látky oxidovaný asfalt podle nařízení č. 1907/2006. Při registraci prohlásila, že je „středním podnikem“ ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. 2003, L 124, s. 36). Díky tomuto prohlášení získala nárok na snížení registračního poplatku placeného na základě čl. 6 odst. 4 nařízení č. 1907/2006.

3        Téhož dne vystavila agentura ECHA fakturu č. 10024752 na částku 16 275 eur odpovídající registračnímu poplatku pro střední podnik na množství přesahující 1 000 tun v rámci společného předkládání údajů. Žalobkyně fakturovanou částku zaplatila.

4        Dopisem ze dne 28. března 2013 informovala ECHA žalobkyni o tom, že status malého či středního podniku (dále jen „MSP“), který nahlásila, je předmětem ověřování. ECHA vyzvala žalobkyni k předložení informací a dokumentů, které by prokázaly její příslušnost ke kategorii „středních podniků“. V tomto dopise též ECHA žalobkyni informovala o tom, že může předložit „prohlášení o nesprávné velikosti podniku“, čímž získá nárok na 50% snížení administrativního poplatku, který by musela zaplatit za opravu.

5        Dne 11. července 2013 uvedla žalobkyně v informačním systému REACH-IT, že výroba látky oxidovaný asfalt byla přerušena.

6        Prostřednictvím dopisů ze dne 29. července a 24. září 2015 ECHA opakovaně požádala žalobkyni o důkaz, který by prokázal správnost jejího prohlášení o velikosti podniku.

7        Dne 14. října 2015 zaslala žalobkyně agentuře ECHA následující dokumenty: výpis z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne 5. října 2015, zprávu nezávislého auditora za rok 2009 a její rozvahu za rok 2008. Žalobkyně požádala o prodloužení lhůty pro doložení zbývající dokumentace o 90 dní, následně však žádné další informace nedoložila.

8        E-mailem ze dne 18. května 2016 sdělila ECHA žalobkyni předběžné posouzení jejího statusu. ECHA usoudila, že žalobkyně musí být vzhledem ke svým vztahům s dalšími společnostmi považována za „velký podnik“, a nikoli za MSP.

9        Dopisem agentury ECHA ze dne 2. června 2016 byla žalobkyně informována o tom, že postup ověřování byl znovuzahájen v češtině v důsledku nedávného rozhodnutí odvolacího senátu ECHA, podle kterého má podnik, který je předmětem ověřování, právo na to, aby byl tento postup veden v úředním jazyce členského státu, jehož má státní příslušnost. Vzhledem k tomu, že korespondence zprvu probíhala v angličtině, rozhodla se ECHA pro znovuzahájení postupu ověřování.

10      V tomto dopise ze dne 2. června 2016 zopakovala ECHA své stanovisko, že žalobkyni nelze považovat za „střední podnik“. Žalobkyni rovněž připomněla, že může využít snížení administrativního poplatku o 50 %, pokud předloží „prohlášení o nesprávné velikosti podniku“.

11      Dne 16. června 2016 předložila žalobkyně agentuře ECHA e-mailem podepsané „prohlášení o nesprávné velikosti podniku“.

12      Po obdržení tohoto prohlášení přijala ECHA rozhodnutí SME(2016) 3038 ze dne 7. července 2016 (dále jen „napadené rozhodnutí“). V tomto rozhodnutí uvedla, že žalobkyně patří do kategorie „velkých podniků“ ve smyslu doporučení 2003/361, a nemá z tohoto titulu nárok na snížený registrační poplatek pro „střední podniky“.

13      Na základě toho dospěla ECHA v napadeném rozhodnutí k závěru, že je žalobkyně povinna uhradit zaprvé částku odpovídající rozdílu mezi již uhrazeným registračním poplatkem a výší registračního poplatku pro „velké podniky“ a zadruhé administrativní poplatek v částce odpovídající 2,5násobku finančního zisku nabytého nesprávným uvedením velikosti podniku. Posledně uvedenou částku snížila o 50 %, neboť žalobkyně předložila „prohlášení o nesprávné velikosti podniku“.

14      ECHA tedy k napadenému rozhodnutí přiložila dvě faktury, a sice fakturu č. 10058331 na částku 6 975 eur odpovídající rozdílu mezi poplatkem uhrazeným při registraci a registračním poplatkem pro „velké podniky“ a fakturu č. 10058352 na částku 8 718 eur odpovídající administrativnímu poplatku.

 Řízení a návrhová žádání účastnic řízení

15      Návrhem došlým soudní kanceláři Tribunálu dne 5. září 2016 podala žalobkyně projednávanou žalobu.

16      Žalobní odpověď agentury ECHA došla soudní kanceláři Tribunálu dne 7. prosince 2016.

17      Replika došla soudní kanceláři Tribunálu dne 22. února 2017.

18      Duplika došla soudní kanceláři Tribunálu dne 12. dubna 2017.

19      Tribunál (první senát) podle čl. 106 odst. 3 svého jednacího řádu rozhodl, že o žalobě bude rozhodováno bez konání ústní části řízení.

20      Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

–        odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí;

–        zrušil napadené rozhodnutí.

21      ECHA navrhuje, aby Tribunál:

–        prohlásil návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí za nepřípustný, nebo případně neopodstatněný;

–        zamítl žalobu na neplatnost;

–        uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.

 Právní otázky

 K návrhu na odklad vykonatelnosti

22      Žalobkyně ve své žalobě navrhuje odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí z důvodu, že látku oxidovaný asfalt již nevyrábí a registrace této látky je pozastavena.

23      ECHA v žalobní odpovědi tento návrh zpochybňuje, neboť nebyl předložen samostatným podáním. ECHA rovněž tvrdí, že žalobkyně nedoložila naléhavost, která je předpokladem pro odklad. Z těchto důvodů musí být podle ní návrh považován za nepřípustný.

24      V tomto ohledu je třeba uvést, že podle čl. 156 odst. 5 jednacího řádu musí být návrh na odklad vykonatelnosti předložen samostatným podáním. V projednávané věci byl návrh předložen v žalobě. Je tedy nepřípustný.

 K návrhu na zrušení napadeného rozhodnutí

 K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z nesprávného posouzení velikosti žalobkyně

25      Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí musí být zrušeno, neboť bylo přijato na základě nesprávného posouzení její velikosti agenturou ECHA. Žalobkyně uvádí, že ECHA v rámci předběžného posouzení její velikosti chybně zahrnula do počtu zaměstnanců žalobkyně, do výše jejího obratu a do její bilanční sumy údaje tří podniků, které nejsou „podniky propojenými“ s žalobkyní ani jejími „partnerskými podniky“ ve smyslu doporučení 2003/361.

26      ECHA s argumentací žalobkyně nesouhlasí.

27      Úvodem je třeba poukázat na to, že právní úprava, která se v dané oblasti použije, odkazuje pro účely vymezení MSP na doporučení 2003/361.

28      Předně se v čl. 3 bodě 36 nařízení č. 1907/2006 uvádí, že MSP je malý nebo střední podnik „vymezený doporučením [2003/361]“.

29      Článek 2 nařízení Komise (ES) č. 340/2008 ze dne 16. dubna 2008 o poplatcích a platbách agentuře ECHA podle nařízení č. 1907/2006 (Úř. věst. 2008, L 107, s. 6) nadto stanoví, že definice středního podniku musí být chápána „ve smyslu doporučení 2003/361“.

30      Doporučení 2003/361, na něž obě tato nařízení odkazují, obsahuje přílohu, jejíž hlava I se týká definice mikropodniků, malých a středních podniků.

31      Podle článku 1 této přílohy se podnikem rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost bez ohledu na jeho právní formu.

32      Článek 2 přílohy doporučení 2003/361 stanoví počet zaměstnanců a finanční hodnoty vymezující kategorie podniků.

33      V případě „nezávislého podniku“, tzn. podniku, který není zařazen mezi „partnerské podniky“ nebo „propojené podniky“, jsou údaje pro účely výpočtu těchto hodnot sestaveny v souladu s čl. 6 odst. 1 této přílohy na základě účtů daného podniku.

34      V případě „propojeného podniku“ jsou údaje sestaveny v souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem přílohy doporučení 2003/361 na základě účtů a dalších údajů podniku nebo na základě konsolidované účetní závěrky podniku, je-li sestavována, nebo konsolidované účetní závěrky, do které je podnik zahrnut v rámci konsolidace.

35      Podle čl. 6 odst. 2 třetího pododstavce přílohy doporučení 2003/361 se pro účely posouzení, zda může být „propojený podnik“ zařazen mezi MSP, připočte k údajům uvedeným v bodě 34 výše „100 % údajů“ podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny, pokud tyto hodnoty nejsou již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

36      ECHA v projednávané věci konstatovala, že základní kapitál žalobkyně byl stoprocentně vlastněn společností OxfordCourt Ltd. Dále uvedla, že posledně uvedená společnost vlastní stoprocentní podíl na základním kapitálu dalších tří společností, a sice společností UAB Mida LT, Stroykomplektinvest OOO a Tehno Invest OOO (dále jen společně „ ‚sesterské‘ podniky“).

37      Na základě toho informovala ECHA žalobkyni o tom, že ji považuje za propojenou se společností OxfordCourt i se „sesterskými“ podniky.

38      ECHA následně dospěla k předběžnému závěru, že žalobkyně překročila hodnoty vymezené pro MSP v doporučení 2003/361, a patří tudíž do kategorie „velkých podniků“.

39      K tomuto závěru dospěla ECHA na základě finančních údajů a počtu zaměstnanců „sesterských“ podniků.

40      Účastnice řízení se před Tribunálem rozcházejí v otázce, zda bylo možné žalobkyni považovat za podnik propojený se „sesterskými“ podniky, a zda tedy mohly být údaje těchto „sesterských“ podniků zahrnuty do výpočtu její velikosti.

41      Žalobkyně připouští, že její základní kapitál a základní kapitál „sesterských“ podniků je stoprocentně vlastněn týmž podnikem, a sice společností OxfordCourt. V podstatě však tvrdí, že pojem „propojený podnik“ nezahrnuje „sesterské“ podniky, tzn. podniky, jejichž základní kapitál je většinově vlastněn mateřskou společností, která sama v tomtéž poměru vlastní základní kapitál žalobkyně.

42      V tomto ohledu je třeba uvést, že v čl. 3 odst. 3 přílohy doporučení 2003/361 jsou upřesněna kritéria umožňující určit, zda jsou podniky „propojené“, pro účely posouzení jejich příslušnosti ke kategorii MSP.

43      Článek 3 odst. 3 první pododstavec přílohy doporučení 2003/361 stanoví:

„ ‚Propojenými podniky‘ se rozumějí podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů:

a)      podnik vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném podniku;

[…]“ (neoficiální překlad)

44      V článku 3 odst. 3 třetím pododstavci přílohy doporučení 2003/361 se dodává, že „[p]odniky, mezi nimiž a jedním či více dalšími podniky […] existuje některý ze vztahů popsaných v prvním pododstavci, jsou rovněž považovány za propojené“. (neoficiální překlad)

45      Toto ustanovení musí být vykládáno z hlediska bodu 9 odůvodnění doporučení 2003/361, podle kterého je třeba rozlišovat mezi různými druhy podniků, „[s] cílem lépe pochopit skutečné hospodářské postavení MSP a vyloučit z této kategorie skupiny podniků, jejichž hospodářská moc může překračovat moc skutečných MSP“. (neoficiální překlad)

46      Podle bodu 11 odůvodnění doporučení 2003/361 musí být na toto ustanovení rovněž pohlíženo se zřetelem ke směrnici Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách (Úř. věst. 1983, L 193, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 58), naposledy změněné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES ze dne 27. září 2001, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS a 86/635/EHS, pokud se jedná o pravidla oceňování pro roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky některých forem společností, bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. 2001, L 283, s. 28; Zvl. vyd. 17/01, s. 245), jejíž články 1 a 41 nahlížené společně upřesňují, že pod pojem „propojené“ podniky spadá každý subjekt, jehož základní kapitál je vlastněn toutéž mateřskou společností v rozsahu 50 % či více.

47      Stejným přístupem se řídí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. 2013, L 182, s. 19). Tato směrnice, kterou byla nahrazena směrnice 83/349/EHS, v čl. 2 bodě 12 uvádí, že „podniky ve skupině [propojenými podniky]“ se rozumí dva nebo více podniků v jedné skupině, přičemž bod 11 téhož článku definuje „skupinu“ jako mateřský podnik a všechny jeho dceřiné podniky.

48      S ohledem na tyto úvahy se ECHA mohla právem domnívat, že „sesterské“ podniky, jejichž základní kapitál je většinově vlastněn mateřským podnikem žalobkyně, jsou s ní propojené ve smyslu doporučení 2003/361. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala pochybení agentury ECHA v tomto ohledu, musí být první žalobní důvod zamítnut.

 Ke druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z protiprávnosti „prohlášení o nesprávné velikosti podniku“ podepsaného žalobkyní

49      Žalobkyně uvádí tři argumenty pro své tvrzení, že „prohlášení o nesprávné velikosti podniku“, které podepsala a na jehož základě ECHA přijala napadené rozhodnutí, je protiprávní.

50      Zaprvé žalobkyně uvádí, že ji ECHA uvedla v omyl. „Prohlášení o nesprávné velikosti podniku“ totiž předložila s ohledem na předběžné posouzení svého statusu agenturou ECHA. Následně si však podle svých slov uvědomila, že toto předběžné posouzení agentury ECHA obsahuje chybu, neboť za podniky s ní „propojené“ považovala ECHA podniky, které takto nemohly být podle doporučení 2003/361 kvalifikovány.

51      V tomto ohledu je třeba poukázat na to, že – jak bylo uvedeno v bodech 27 až 48 výše a z důvodů, které jsou tam zmíněny – žalobkyně neprokázala pochybení agentury ECHA při posuzování její velikosti.

52      První výtka, kterou žalobkyně uplatňuje k prokázání protiprávnosti „prohlášení o nesprávné velikosti podniku“, tedy musí být zamítnuta.

53      Zadruhé žalobkyně uvádí, že „prohlášení o nesprávné velikosti podniku“, které vyplnila, je protiprávní, neboť bylo učiněno pod tlakem slibu snížení nákladů na doplacení poplatku a administrativní poplatek. Agentura ECHA přitom podle žalobkyně v napadeném rozhodnutí nesnížila výši registračního poplatku, nýbrž pouze výši příslušného administrativního poplatku.

54      V tomto ohledu je se zřetelem k dopisu agentury ECHA ze dne 2. června 2016 patrné, že pro případ, že žalobkyně vyplní, podepíše a předá „prohlášení o nesprávné velikosti podniku“, bylo avizováno pouze 50% snížení příslušného administrativního poplatku.

55      Z toho vyplývá, že tato výtka musí být zamítnuta, neboť se zakládá na mylném tvrzení.

56      Zatřetí žalobkyně uvádí, že „prohlášení o nesprávné velikosti podniku“, k jehož vyplnění byla agenturou ECHA vyzvána, nemá oporu v nařízení č. 340/2008.

57      V tomto ohledu je třeba poukázat na to, že podle čl. 11 odst. 5 nařízení č. 340/2008 přísluší správní radě agentury ECHA stanovit – za předpokladu kladného stanoviska Evropské komise – výši administrativního poplatku ukládaného podnikům v případech, kdy nejsou schopny prokázat, že spadají do oznámené kategorie podniků.

58      K provedení tohoto ustanovení přijala správní rada agentury ECHA rozhodnutí MB/D/29/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o klasifikaci služeb, za něž jsou vybírány platby.

59      Toto rozhodnutí bylo pozměněno rozhodnutím správní rady ECHA MB/21/2012/D final ze dne 12. února 2013, kterým byl do článku 4 vložen odstavec 4, podle něhož podniky, které nahlásily velikost neodpovídající jejich kategorii, mají nárok na snížení administrativního poplatku o 50 %, pokud svou chybu opraví tak, že agentuře ECHA sdělí ve stanovené lhůtě kategorii, do níž patří. V odůvodnění tohoto pozměňujícího rozhodnutí správní rada agentury ECHA upřesnila, že takto doplněné ustanovení má za cíl podnítit podniky žádající o registraci, aby svůj omyl napravily a snížily tak objem práce agentury ECHA.

60      Tato možnost získat nárok na 50% snížení administrativního poplatku byla žalobkyni oznámena v okamžiku, kdy s ní byl zahájen postup ověřování.

61      Žalobkyně však zpochybňuje legalitu 50% snížení administrativního poplatku podle čl. 4 odst. 4 rozhodnutí MB/D/29/2010, ve znění změn, přestože předtím této možnosti využila a nárok na toto snížení získala. Tvrdí, že podniky, s nimiž je veden postup ověřování, musí mít v souladu s nařízením č. 340/2008 možnost prokázat svůj status MSP a nárok na snížení registračního poplatku. ECHA tedy podle ní nemůže podnikům v tomto dokazování bránit tím, že jim nabídne, aby předložily „prohlášení o nesprávné velikosti podniku“, neboť by se jinak dostala do rozporu s uvedeným nařízením.

62      V tomto ohledu je třeba poukázat na to, že i kdyby bylo možné tuto výtku chápat tak, že je jejím prostřednictvím uplatňována námitka protiprávnosti rozhodnutí MB/D/29/2010, ve znění změn, byla by tato výtka každopádně neopodstatněná.

63      Možnost získat nárok na 50% snížení administrativního poplatku totiž podnikům, kterých se týká postup ověřování, nebrání v tom, aby předložily dokumenty a argumenty k prokázání toho, že patří do kategorie podniků, kterou nahlásily. Předložení „prohlášení o nesprávné velikosti podniku“ je pouhou možností, které mohou dle vlastního přání využít, nejsou-li schopny prokázat, že patří do nahlášené kategorie, a to za účelem snížení uloženého administrativního poplatku. Nic jim však nebrání v tom, aby v postupu ověřování pokračovaly a pokusily se prokázat svůj status MSP.

64      V projednávané věci informovala ECHA žalobkyni dopisem ze dne 2. června 2016 o svém předběžném posouzení a výslovně poskytla žalobkyni možnost předložit informace a argumenty prokazující, že na rozdíl od názoru ECHA splňuje žalobkyně požadavky pro získání statusu MSP. V příloze k tomuto dopisu bylo upřesněno, že „[p]okud informace a údaje, na nichž se zakládají předběžná zjištění agentury ECHA, neodrážejí situaci žadatele o registraci správně a jeho velikost by měla být posouzena jinak, než jak určila agentura ECHA, [je žalobkyně žádána, aby agentuře ECHA] do 14 kalendářních dnů od data oznámení o tomto dopise laskavě předložil[a] své argumenty spolu s podpůrnou dokumentací“. Žalobkyně se však rozhodla využít „prohlášení o nesprávné velikosti podniku“.

65      Otázka, za jakých podmínek může být administrativní poplatek snížen, dále souvisí s výší administrativního poplatku, jejž stanoví správní rada ECHA v souladu s čl. 11 odst. 5 nařízení č. 340/2008, který – jak je uvedeno v bodě 57 výše – jí tuto pravomoc svěřuje.

66      Tato pravomoc svěřená správní radě ECHA je vymezena dvěma způsoby: zaprvé musí obdržet kladné stanovisko Komise a zadruhé musí být rozhodnutí, která v tomto rámci přijme, v souladu s právem Evropské unie, a zejména s nařízeními použitelnými v dané oblasti.

67      Pokud jde o první z těchto podmínek, je nesporné, že rozhodnutí MB/21/2012/D final, kterým byla zavedena možnost podniků získat nárok na 50% snížení administrativního poplatku, obdrželo kladné stanovisko Komise dne 4. února 2013, jak je v tomto rozhodnutí uvedeno.

68      K druhé podmínce je třeba uvést, že nařízení č. 340/2008, které se v dané oblasti použije, stanoví, že účelem administrativního poplatku uloženého agenturou ECHA je zabránit předkládání nesprávných informací (bod 11 odůvodnění) a že podniku žádajícímu o registraci přísluší prokázat, že má nárok na snížení poplatku stanovené pro MSP, aby se vyhnul uložení administrativního poplatku (čl. 13 odst. 4).

69      Možnost získat nárok na 50% snížení administrativního poplatku přitom žádný z těchto principů neporušuje.

70      Ve světle výše uvedených úvah je třeba druhý žalobní důvod zamítnout.

 Ke třetímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu ze zastavení výroby registrované látky

71      Žalobkyně tvrdí, že registrace látky oxidovaný asfalt je od 11. července 2013 pozastavena a výroba této látky je od roku 2011 zastavena. Z těchto důvodů podle ní ECHA neměla požadovat částky, které má žalobkyně na základě napadeného rozhodnutí zaplatit.

72      V tomto ohledu je třeba poukázat na to, že důvodem existence registračního poplatku je v souladu s čl. 74 odst. 3 nařízení č. 1907/2006 financování úkonů ECHA spočívajících v hodnocení činnosti podniků žádajících o registraci, tj. zejména přezkoumání návrhů zkoušek, kontrola souladu žádostí o registraci a předložených informací a kroky navazující na vyhodnocení dokumentace.

73      Tyto úkony se přitom provádějí při každé registraci bez ohledu na dobu výroby či dovozu látky.

74      Z tohoto důvodu neupravuje nařízení č. 1907/2006 žádné vrácení výdajů vynaložených na registraci a registrační poplatek se platí i v případě zastavení výroby nebo dovozu registrované látky.

75      Dále je třeba uvést, že když agentura ECHA ověřuje, zda určitý podnik správně zaplatil registrační poplatek, jsou brány v úvahu údaje, které byly relevantní v okamžiku, kdy byla provedena registrace.

76      Proto musí být třetí žalobní důvod zamítnut, a tudíž i návrhová žádání znějící na zrušení napadeného rozhodnutí.

 K nákladům řízení

77      Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že ECHA požadovala náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné uložit posledně uvedené náhradu nákladů řízení.

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (první senát)

rozhodl takto:

1)      Návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) SME(2016) 3038 ze dne 7. července 2016 se odmítá jako nepřípustný.

2)      Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)      Společnosti Dehtochema Bitumat, s. r. o. se ukládá náhrada nákladů řízení.

Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 16. ledna 2018.

*      Jednací jazyk: čeština.