Věc T‑260/16

Švédské království

proti

Evropské komisi

„EZZF a EZFRV – Výdaje vyloučené z financování – Přímé podpory oddělené od produkce – Kontroly na místě – Dálkový průzkum Země – Hodnocení rizikových faktorů – Nápravná opatření, která má přijmout dotčený členský stát – Posouzení finanční újmy – Přiměřenost“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 25. září 2018

1. Zemědělství – Financování z EZZF – Účetní závěrka – Období, na které se může vztahovat finanční oprava – Období přede dnem písemného sdělení výsledků ověřování – Přípustnost

   (Nařízení Komise č. 885/2006, článek 11)

2. Zemědělství – Financování z EZZF – Účetní závěrka – Odmítnutí financování výdajů plynoucích z nesrovnalostí při uplatnění unijní právní úpravy – Nesouhlas dotyčného členského státu – Důkazní břemeno – Rozdělení mezi Komisi a členský stát

   (Nařízení Rady č. 1290/2005, čl. 31 odst. 1 až 3)

3. Zemědělství – Financování z EZZF – Poskytování podpor a prémií – Povinnost členských států vytvořit účinný systém administrativních kontrol a kontrol na místě – Dosah – Využití dálkového průzkumu při kontrolách ploch zemědělských podniků, které získaly podporu – Povinnost provádět kontroly na místě v případě nedostatků kontrol pomocí dálkového průzkumu – Dosah

   (Nařízení Komise č. 1122/2009, články 33 a 35)

4. Žaloba na neplatnost – Zrušující rozsudek – Dosah – Částečné zrušení unijního právního aktu – Podmínka – Oddělitelnost zrušitelných částí napadeného aktu – Rozhodnutí Komise ohledně účetní závěrky týkající se výdajů financovaných z EZOZF, EZZF a EZFRV – Oddělitelnost odůvodnění a výroku rozhodnutí o finanční opravě – Částečné zrušení – Důsledky

   (Články 263 a 266 SFEU; nařízení Parlamentu a Rady č. 1306/2013, čl. 52 odst. 2)

5. Zemědělství – Financování z EZZF – Účetní závěrka – Odmítnutí financování výdajů plynoucích z nesrovnalostí při uplatnění unijní právní úpravy – Odhad ztrát utrpěných Fondy – Nesprávné výdaje, které nelze dostatečně přesně určit – Odhad založený na paušálních opravách – Přípustnost

   (Nařízení Parlamentu a Rady č. 1306/2013, čl. 52 odst. 2)

6. Zemědělství – Financování z EZZF – Účetní závěrka – Odmítnutí financování výdajů plynoucích z nesrovnalostí při uplatnění unijní právní úpravy – Paušální finanční oprava – Odmítnutí Komise zohlednit informace předložené dotyčným členským státem, které umožňují výpočet extrapolací, aniž by zkoumala jejich spolehlivost nebo možnost jejich využití při vynaložení přiměřeného úsilí – Nepřípustnost

   (Nařízení Parlamentu a Rady č. 1306/2013, čl. 52 odst. 2)

1.  Co se týče postupu schválení účetní závěrky Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), v prvním sdělení, kterého se týká článek 11 nařízení č. 885/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV, musí Komise dostatečně přesně uvést předmět šetření vedeného jejími útvary a nedostatky zjištěné při tomto šetření, které mohou být uplatněny později jako důkazy o závažné a důvodné pochybnosti, kterou má vůči kontrolám provedeným vnitrostátními správními orgány nebo číselným údajům předaným těmito orgány, a tak odůvodnit finanční opravy provedené v konečném rozhodnutí o neposkytnutí financování Unie u některých výdajů uskutečněných dotčeným členským státem v rámci EZZF. Jestliže však nesrovnalosti, které odůvodňují uplatnění finanční opravy, trvají po dni písemného sdělení výsledků ověření, má Komise právo, a dokonce povinnost, zohlednit tuto situaci při určení doby, na kterou se má vztahovat dotčená finanční oprava.

   Kromě toho, z článku 11 nařízení č. 885/2006 vyplývá, že pokud dotčený členský stát neprovede v reakci na nesrovnalosti konstatované Komisí nápravná opatření, může Komise až do dne skutečného provedení z její strany uložených nápravných opatření vyloučit výdaje ovlivněné nedodržením unijních pravidel.

   (viz body 40, 41 a 54)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 69–72 a 106)

3.  Přestože v rámci postupu schválení účetní závěrky Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) z článků 33 a 35 nařízení č. 1122/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína, vyplývá, že metody kontroly pomocí dálkového průzkumu Země a metody kontroly na místě mohou být členskými státy legitimně použity, kontroly na místě jsou nicméně povinné u všech pozemků, u nichž dálkový průzkum Země neumožňuje ověřit správnost prohlášení týkajícího se plochy.

   Nařízení č. 1122/2009 sice přitom výslovně neuvádí, že oba způsoby kontroly musí vést k podobným výsledkům, avšak to nic nemění na tom, že je třeba řešit slabé stránky kontrol pomocí dálkového průzkumu Země prostřednictvím kontrol na místě za účelem zajištění spolehlivého ověření dodržování podmínek pro poskytnutí podpor. Pokud tedy použití některé z forem kontroly odhalí významné rozdíly v odhalování chyb, může se jednat pouze o dočasnou situaci, která musí být napravena změnami v zohledňování rizikových faktorů, tak aby míry chybovosti postupně směřovaly ke stavu, kdy budou podobné nebo se alespoň budou přibližovat. Za těchto podmínek se přetrvávající výrazný rozdíl mezi mírami chybovosti zjištěnými jednotlivými použitými metodami kontroly jeví jako důkaz prokazující závažné a důvodné pochybnosti, které může Komise mít o metodě, kterou vnitrostátní orgány používají s cílem dosáhnout lepšího zacílení rizika pro fond, a to s ohledem na množství uplatňovaných rizikových faktorů a na nutnost tyto faktory každoročně hodnotit a aktualizovat.

   (viz body 78, 79 a 81)

4.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 103 a 104)

5.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 108 a 110)

6.  Podle svých vlastních pokynů ohledně finančních důsledků nedostatků v kontrolách prováděných členskými státy v rámci schválení účetní závěrky Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) může Komise použít paušální metodu, pouze pokud je třeba vyloučit použití ostatních metod výpočtu, zejména výpočtu pomocí extrapolace. Metoda paušálního výpočtu má totiž s ohledem na ustanovení čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky reziduální charakter, ačkoli v praxi ji Komise využívá často.

   V tomto ohledu v případě, že orgány dotčeného členského státu poskytnou Komisi relevantní informace umožňující stanovení neoprávněně vyplacených částek extrapolací, nerespektuje Komise subsidiární povahu použití paušální metody, jak vyplývá z ustanovení čl. 52 odst. 2 nařízení č. 1306/2013, pokud odmítá zohlednit poskytnuté informace, aniž by posoudila jejich spolehlivost a to, zda je k jejich využití třeba nepřiměřeného úsilí, s odůvodněním, že jsou každopádně irelevantní.

   (viz body 112, 116 a 118)