a.

Je třeba článek 6 směrnice 2004/48 (1) vykládat v tom smyslu, že v případě kritéria, které je třeba použít pro odůvodněnost žádosti o předložení důkazů, je třeba rozlišovat podle toho, zda účastník řízení, od něhož se předložení vyžaduje, je osoba, která (údajně) porušila právo, nebo třetí osoba?

b.

Pokud je třeba na tuto otázku odpovědět kladně, v jakém rozsahu se potom kritéria liší?

a.

Pokud proti žádosti o předložení důkazních prostředků je uvedeno, že právo duševního vlastnictví, na jehož základě se vyžaduje předložení těchto důkazních prostředků, je neplatné (nebo již neexistuje), musí odůvodněnost této námitky být posouzena podlé téhož kritéria, jaké se použije pro otázku věrohodnosti uplatňovaného porušení (za předpokladu, že uplatňované právo duševního vlastnictví existuje)?

b.

Pokud je tato otázka zodpovězena záporně, v jakém rozsahu se liší kritéria?

c.

Je třeba při odpovědi na otázku 2a) a 2b) rozlišovat podle toho, zda dotčené právo duševního vlastnictví bylo přiznáno poté, co byla přezkoumána jeho platnost (jako evropský patent) nebo zda vzniklo na základě zákona (jako autorské právo)?