30.1.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/34

—

zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 15. září 2016, oznámený Radě dne 16. září 2016, ve věci T-120/14, PT Ciliandra Perkasa v. Rada Evropské unie;

—

zamítl žalobu podanou v prvním stupni směřující ke zrušení napadeného nařízení; a

—

uložil žalobkyni v prvním stupni náhradu nákladů řízení vynaložených Radou v řízení v prvním stupni a v řízení o kasačním opravném prostředku.

—

vrátil věc Tribunálu k novému posouzení;

—

o nákladech vynaložených v řízení v prvním stupni a v řízení o kasačním opravném prostředku rozhodl později.

1.

Zaprvé, Tribunál uplatnil nesprávné právní kritérium při posuzování, zda Rada měla k dispozici důkazy umožňující rozhodnout, že tuzemské ceny surovin obsažené v účetních záznamech příslušných indonéských vývozců byly natolik zkresleny, že je důvodné je nezohlednit a použít metodu stanovenou v čl. 2 odst. 5) druhém pododstavci základního nařízení (1). Tribunál tímto uvalil na dotyčný orgán příliš velké důkazní břemeno.

2.

Zadruhé, závěr Tribunálu, že důkazy předložené orgány nebyly dostačující k prokázání značného zkreslení cen hlavních surovin v Indonésii jakožto důsledku systému RVD, není náležitě odůvodněn.

3.

Zatřetí, výrok napadeného rozsudku, který zrušuje antidumpingové clo v rozsahu, v němž se týká žalobkyně v prvním stupni, je ve vztahu k jedinému žalobnímu důvodu ke zrušení zkoumanému Tribunálem nepřiměřený a vyvolává nežádoucí účinky spojené se zjištěním protiprávnosti.

4.

Rada doloží, že napadený rozsudek je stižen několika vadami spočívajícími v nesprávném právním posouzení, jimiž je dotčena jeho platnost. Dále Rada tvrdí, že skutečnosti, na kterých se zakládá třetí žalobní důvod, byly dostatečně prokázány, a Soudní dvůr tak může o tomto žalobnímu důvodu rozhodnout a žalobu zamítnout.

5.

Rada proto navrhuje, aby napadený rozsudek byl zrušen a žaloba na neplatnost napadeného nařízení podaná v prvním stupni byla zamítnuta.