30.1.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/26


Kasační opravný prostředek podaný dne 23. listopadu 2016 Viktorem Fedorovičem Janukovičem proti rozsudku Tribunálu (devátého rozšířeného senátu) vydanému dne 15. září 2016 ve věci T-346/14, Janukovič v. Rada

(Věc C-598/16 P)

(2017/C 030/31)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Viktor Fedorovič Janukovič (zástupce: T. Beazley QC)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie, Evropská komise a Polská republika

Návrhová žádání

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu (devátého rozšířeného senátu) vydaný dne 15. září 2016 ve věci T-346/14 v rozsahu upřesněném v kasačním opravném prostředku, tedy body 2 a 4 výroku,

vyhověl návrhovým žádáním předloženým navrhovatelem v řízení před Tribunálem v rozsahu upřesněném níže, a to:

zrušil rozhodnutí (SZBP) 2015/143 ze dne 29. ledna 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP (1) (dále jen „druhé pozměňující rozhodnutí“),

zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/364 ze dne 5. března 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP (2), a

zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/357 ze dne 5. března 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 (3),

v rozsahu, v němž se uplatní na navrhovatele, a

uložil Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku a o žalobě na neplatnost formulované v návrhu na úpravu žaloby.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1.

První důvod vychází z nesprávného právního posouzení, kterého se Tribunál dopustil tím, že měl za to, že kritérium pro určení osob stanovené v čl. 1 odst. 1 rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ve znění druhého pozměňujícího rozhodnutí je v souladu s cíli společné zahraniční a bezpečnostní politiky uvedenými v článku 21 SEU. Tribunál odmítl uznat, že pokud, tak jako v projednávaném případě, existují hodnověrné důkazy o tom, že dotyčná země nedosahuje homogenních a uspokojivých výsledků v oblasti dodržování základních zásad lidských práv nebo právního státu, musí být tvrzená zpronevěření veřejných prostředků přinejmenším předmětem stíhání nebo soudních řízení probíhajících v této zemi.

2.

Druhý důvod vychází z nesprávného právního posouzení, kterého se Tribunál dopustil tím, že 1) odmítl konstatovat, že existují hodnověrné důkazy o absenci homogenních a uspokojivých výsledků v oblasti dodržování základních zásad lidských práv nebo právního státu na Ukrajině, a 2) považoval určité ukrajinské orgány, které poskytly důkazy, z nichž vycházela Rada Evropské unie, za „vysoké justiční orgány“. Tribunál se mimoto dopustil pochybení tím, že nijak neodůvodnil své postoje v bodech 1) a 2).

3.

Třetí důvod vychází z nesprávného právního posouzení, kterého se Tribunál dopustil tím, že došel k závěru, že 1) zapsání jména navrhovatele na seznam na základě dopisu ukrajinských orgánů ze dne 10. října 2014 splňuje kritéria pro určení a že 2) se Rada nedopustila zjevně nesprávného posouzení, pokud jde o zapsání navrhovatele na seznam.


(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/143 ze dne 29. ledna 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2015, L 24, s. 16).

(2)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/364 ze dne 5. března 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2015, L 62, s. 25).

(3)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/357 ze dne 5. března 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2015, L 62, s. 1).