6.2.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 38/9 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad Varna (Bulharsko) dne 14. listopadu 2016 – Nikolaj Kantarev v. Balgarska narodna banka
(Věc C-571/16)
(2017/C 038/12)
Jednací jazyk: bulharština
Předkládající soud
Administrativen sad Varna
Účastníci původního řízení
Žalobce: Nikolaj Kantarev
Žalovaná: Balgarska narodna banka
Předběžné otázky
1) |
Je třeba čl. 4 odst. 3 SEU, jakož i zásadu rovnocennosti a efektivity vykládat v tom smyslu, že v případě chybějícího vnitrostátního předpisu umožňují, aby se příslušnost soudu a řízení o žalobě na náhradu škody kvůli porušení unijního práva určila podle správního orgánu, který se dopustil porušení a podle druhu jednání/nečinnosti, v důsledku něhož došlo k porušení, pokud použití těchto kritérií vede k tomu, že žaloby jsou projednávány před různými soudy – obecným a správním soudem, podle odlišných procesních řádů – občanským soudním řádem [Graždansko-procesualen kodeks, dále jen „GPK“] a správním řádem [Administrativnoprocesualen kodeks, dále jen „APK“], které se liší výší různých poplatků, totiž poměrným a standardním poplatkem a stanoví různé podmínky pro dokazování, včetně zavinění? |
2) |
Je třeba čl. 4 odst. 3 SEU a požadavky stanovené v rozsudku Soudního dvora ve věci Frankovich vykládat v tom smyslu, že brání tomu, aby žaloby na náhradu škody kvůli porušení unijního práva [mohly být] projednány v řízení, jako je řízení podle § 45 a § 49 zákona o závazkových a smluvních vztazích [Zakon za zadalženijata i dogovorite, dále jen „ZZD“], které vyžaduje zaplacení poměrného poplatku a prokázání zavinění, a aby bylo o těchto nárocích možné rozhodovat v řízení podle § 1 zákona o odpovědnosti státu a obcí za škody [Zakon za otgovornostta na daržavata i obštinite za vredi, dále jen „ZODOV“], který sice stanoví objektivní odpovědnost a obsahuje zvláštní pravidla, která mají usnadnit přístup k soudu, současně je použitelný pouze na škody, které vznikly v důsledku zrušených protiprávních aktů a protiprávních jednání/nečinnosti správních orgánů, a nezahrnuje porušení unijního práva, kterých se dopustily další státní orgány na základě právních jednání/nečinností nezrušených v příslušném řízení? |
3) |
Je třeba čl. 1 odst. 3 písm. i) a čl. 10 odst. 1 směrnice 94/19 (1) vykládat v tom smyslu, že umožňují takový legislativní přístup, který byl přijat v § 36 odst. 3 zákona o úvěrových institucích [Zakon za kreditnite institucii, dále jen: ZKI] a § 23 odst. 5 zákona o pojištění vkladů [Zakon za garantirane na vlogovete v bankite, dále jen „ZGVB“], podle něhož „podmínka, že úvěrová instituce z důvodů, které přímo souvisejí s její finanční situací, prozatím nemůže zaplatit zpět vklad a v současnosti není výhled na pozdější zaplacení“ má stejný účinek jako konstatování platební neschopnosti instituce a odebrání její licence, přičemž systém pojištění vkladů se začne uplatňovat od okamžiku odebrání bankovní licence? |
4) |
Je třeba čl. 1 odst. 3 směrnice 94/19 vykládat v tom smyslu, že pro kvalifikaci podílu jako „nedisponibilního“ musí jeho nedostupnost výslovně stanovit „příslušné orgány“ po uskutečněném posouzení podle písm. i) tohoto ustanovení nebo umožňuje, aby v případě mezery ve vnitrostátním právu bylo posouzení a vůle „příslušného orgánu“ vyvozeno na základě výkladu jiných právních aktů tohoto orgánu – v projednávaném případě např. rozhodnutí č. 73 ze dne 20. června 2014 správní rady (upravitelen savet, dále jen „US“) BNB, kterou byla postavena „KTB“ AD pod zvláštní dohled nebo s ohledem na takové okolnosti, jako jsou okolnosti v původním řízení? |
5) |
Je za okolností jako jsou okolnosti v původním řízení, pokud rozhodnutím č. 73 správní rady BNB ze dne 20. června 2014 byly zastaveny všechny platby a obchody a vkladatelé nemohli v období od 20. června 2014 do 6. listopadu 2014 podávat ani žádosti o vyplacení ani neměli přístup ke svým vkladům, třeba vycházet z toho, že všechny zajištěné vklady na dobu neurčitou (s nimiž lze disponovat bez předchozího oznámení a které musí být vyplaceny okamžitě při výzvě) ve smyslu čl. 1 odst. 3 písm. i) směrnice 94/19 se staly nedisponibilními, nebo vyžaduje podmínka, že vklad „je sice splatný a má být úvěrovou institucí vyplacen, avšak nebyl ještě vyplacen“, aby vkladatelé museli úvěrovou instituci požádat o vyplacení (na základě žádosti, výzvy), aniž by však plnění bylo poskytnuto? |
6) |
Je třeba čl. 1 odst. 3 písm. i), čl. 10 odst. 1 směrnice 94/19 a osmý bod odůvodnění směrnice 2009/14 (2) vykládat v tom smyslu, že prostor pro uvážení „příslušného orgánu“ při posouzení podle čl. 1 odst. 3 písm. i) je v každém případě omezen lhůtou podle písm. i) druhé věty nebo umožňují pro účely zvláštního dohledu, jako je zvláštní dohled podle § 115 ZKI, aby vklady zůstaly nedisponibilní delší dobu, než jak stanoví směrnice? |
7) |
Mají čl. 1 odst. 3 písm. i) a čl. čl. 10 odst. 1 směrnice 94/19 přímý účinek a přiznávají vlastníkům podílů v bance, která je součástí systému pojištění vkladů, kromě jejich nároku na náhradu prostřednictvím tohoto systému až do výše částky podle čl. 7 odst. 1 směrnice 94/19 rovněž nárok uplatnit nárok vůči státu kvůli porušení unijního práva na základě žaloby na náhradu škody, která jim byla způsobena opožděným vyplacením pojištěné částky vkladů a která směřuje proti orgánu, který je příslušný pro rozhodnutí o nedostupnosti vkladů, pokud bylo rozhodnutí podle čl. 1 odst. 3 písm. i) přijato po uplynutí pětidenní lhůty stanovené ve směrnici a toto zpoždění je důsledkem reorganizačního opatření, které má banku chránit před platební neschopností a bylo nařízeno tímto orgánem nebo připouští za takových okolností, jako jsou okolnosti v původním řízení, aby podle takové právní úpravy, jako je úprava § 79 odst. 8 ZKI, byly BNB, její orgány a osoby zmocněné touto bankou odpovědné za škody vzniklé při provádění dohledu pouze tehdy, pokud ji způsobili úmyslně? |
8) |
Představuje porušení unijního práva, které spočívá v tom, že „příslušný orgán“ nepřijal rozhodnutí podle čl. 1 odst. 3 písm. i) směrnice 94/19, „dostatečně závažné porušení“, které může vést k odpovědnosti členského státu za škodu prostřednictvím žaloby namířené proti orgánu dohledu, a za jakých podmínek se jedná o takový případ a jsou v této souvislosti relevantní následující okolnosti: a) Fond pro zajištění bankovních vkladů [Fond za garantirane na vlogovete v bankite, dále jen „FGVB“] nedisponuje dostatečnými prostředky k pokrytí všech pojištěných vkladů; b) v období, v němž platby jsou pozastaveny, úvěrová instituce byla postavena pod zvláštní dohled za účelem ochrany před platební neschopností; c) vklad žalobce byl vyplacen poté, co BNB konstatovala neúspěšnost reorganizačních opatření; d) byl vyplacen vklad žalobce navýšený o částku z úroků, vypočtenou za období od 20. června 2014 do 6. listopadu 2014 včetně? |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. 1994, L 135, s. 5; Zvl. vyd. 06/02, s. 252).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES ze dne 11. března 2009, kterou se mění směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů, pokud jde o výši pojištění a lhůtu k výplatě (Úř. věst. 2009, L 68, s. 3).