7.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 410/3

1)

Lze na základě článku 24 nařízení č. 44/2001 podání námitky příslušnosti vnitrostátního soudu, který zahájil řízení, provedené na začátku řízení, ale podpůrně k jiným předběžným námitkám procesní povahy, nicméně před položením otázek ve věci samé, vykládat jako souhlas s příslušností soudu či nikoli?

2)

Musí být nedostatek ustanovení o alternativní pravomoci soudů v čl. 82 odst. 4 nařízení č. 6/2002 pokud jde o řízení ve věci negativní určovací žaloby, a to ve vztahu k pravomoci soudu podle bydliště žalovaného podle čl. 82 odst. 1 téhož nařízení, vykládán v tom smyslu, že to znamená přiznání výlučné pravomoci v těchto případech?

3)

Je pro účely rozhodnutí o otázce uvedené v [předchozím] bodě třeba zohlednit výklad ustanovení o výlučné pravomoci podle nařízení č. 44/2001, zejména ustanovení článku 22, v němž jsou stanoveny případy takové pravomoci, mimo jiné ve věcech týkajících se zápisu nebo neplatnosti patentů, ochranných známek a průmyslových vzorů, ale nikoli řízení ve věci negativní určovací žaloby, jakož i ustanovení článku 24, v němž se stanoví možnost souhlasu žalovaného s pravomocí jiného soudu, není-li soud jednoho členského státu příslušný již podle jiných ustanovení tohoto nařízení, s následným stanovením pravomoci soudu, u kterého žalobce zahájil řízení?

4)

Má přístup vyjádřený v rozsudku Soudního dvora ze dne 25. října 2012 ve věci C-133/11 o použitelnosti čl. 5 bodu 3 nařízení č. 44/2001 obecnou a absolutní povahu vztahující se na každou negativní určovací žalobu, včetně určení, že nedochází k porušení v oblasti průmyslových vzorů Společenství, a tudíž má v projednávané věci pravomoc soud podle článku 81 nařízení č. 6/2002 nebo soud uvedený v čl. 5 bodě 3 nařízení č. 44/2001, anebo je to ponecháno na žalobci, aby zvolil jednu nebo druhou z možných jurisdikcí?

5)

Mohou být v případě, že jsou žaloby týkající se zneužití dominantního postavení a nekalé soutěže podány v rámci sporu ve věci průmyslových vzorů, se kterým souvisí, protože jejich kladné vyřízení předpokládá nejprve vyhovění negativní určovací žalobě, projednány společně s negativní určovací žalobou před stejným soudem v souladu s extenzivním výkladem čl. 28 odst. 3 nařízení č. 44/2001?

6)

Představují dvě žaloby uvedené v [předchozím] bodě případy protiprávního jednání a v případě kladné odpovědi, mohou mít vliv na použitelnost nařízení č. 44/2001 (čl. 5 bod 3) nebo nařízení č. [6/2002] v projednávané věci, pokud jde o soudní příslušnost?