30.5.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 191/9

Kasační opravný prostředek podaný dne 26. února 2016 společností British Airways plc proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 16. prosince 2015 ve věci T-48/11, British Airways plc v. Evropská komise

(Věc C-122/16 P)

(2016/C 191/11)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: British Airways plc (zástupce: J. Turner QC, R. O'Donoghue, Barristers, A. Lyle-Smythe, Solicitor)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil rozsudek Tribunálu v rozsahu, v němž zužuje rozsah zrušení napadeného rozhodnutí Evropské komise pouze na návrhové žádání uplatněné společností British Airways v její původní žalobě na neplatnost;

—

zrušil odstavec 1 výroku rozsudku Tribunálu;

—

zrušil napadené rozhodnutí Evropské komise v plném rozsahu, a

—

uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tímto návrhem se společnost British Airways plc domáhá částečného zrušení rozhodnutí Tribunálu ze dne 16. prosince 2015 ve věci T-48/11, British Airways plc v. Evropská komise. Uvedeným rozsudkem bylo částečně zrušeno rozhodnutí Komise C(2010) 7694 final ze dne 9. listopadu 2010 ve věci COMP/39258 – letecká nákladní doprava, v rozsahu, v němž se týkalo společnosti British Airways.

Na podporu svého kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka dva důvody.

1.

První důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při uplatnění pojmu ultra petita za účelem zúžení vlastních úkonů, ačkoli z vlastního podnětu shledal, že je rozhodnutí Evropské komise zcela vadné v důsledku zásadních pochybení spojených s veřejným pořádkem. Tím, že Tribunál vznesl z vlastního podnětu otázku veřejného pořádku a na tomto základě předloženou věc rozhodl, neznamená, že rozhodoval ultra petita; Tribunál se tedy dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že je zásadou ultra petita omezen při rozhodování o důsledcích svého rozhodnutí ve výroku rozsudku.

2.

Druhý, podpůrně uplatněný důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že i kdyby se zásada ultra petita použila, měl Tribunál rozhodnout, že přesto mohl – či dokonce měl – zrušit napadené rozhodnutí v plném rozsahu, aby tak zajistil účinek svým závěrům, že v napadeném rozhodnutí došlo k pochybením odporujícím právním normám vyšší právní síly, a sice zásadě legality a zásadě účinné soudní ochrany podle článku 47 Listiny základních práv.