Věc C-467/16

Brigitte Schlömp

proti

Landratsamt Schwäbisch Hall

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Stuttgart)

„Řízení o předběžné otázce – Prostor svobody, bezpečnosti a práva – Soudní spolupráce v občanských věcech – Příslušnost a uznávání a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech – Luganská úmluva II – Litispendence – Pojem ‚soud‘ – Smírčí orgán podle švýcarského práva pověřený smírčím řízením, které předchází každému řízení ve věci samé“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 20. prosince 2017

  1. Soudní spolupráce v občanských věcech–Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech–Luganská úmluva II–Vztah k nařízení č. 44/2001 a dalším právním aktům–Úmluva, kterou není dotčeno používání nařízení č. 44/2001 a veškerých jeho změn členskými státy–Pojem „veškeré změny nařízení č. 44/2001“–Nařízení č. 4/2009 a č. 1215/2012–Zahrnutí

    (Úmluva ze dne 30. října 2007, čl. 64 odst. 1; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012; nařízení Rady č. 44/2001 a č. 4/2009, čl. 68 odst. 1)

  2. Soudní spolupráce v občanských věcech–Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech–Luganská úmluva II–Ustanovení této úmluvy považovaná za rovnocenná ustanovením nařízení č. 44/2001 a č. 1215/2012–Jednotný výklad

    (Úmluva ze dne 30. října 2007, články 27 a 30; protokol 2 o jednotném výkladu úmluvy a o Stálém výboru, poslední bod odůvodnění a článek 1; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012, články 29 a 32; nařízení Rady č. 44/2001, články 27 a 30)

  3. Soudní spolupráce v občanských věcech–Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech–Luganská úmluva II–Litispendence–Datum zahájení řízení u soudu–Pojem–Datum zahájení povinného smírčího řízení u smírčího orgánu podle švýcarského práva–Zahrnutí

    (Úmluva ze dne 30. října 2007, články 27, 30 a 62)

  1.  Podle čl. 64 odst. 1 Luganské úmluvy II není touto úmluvou dotčeno zejména používání nařízení č. 44/2001 a veškerých jeho změn členskými státy. Nařízení č. 44/2001 bylo zrušeno nařízením č. 1215/2012, přičemž posledně uvedené nařízení je s výjimkou některých jeho ustanovení použitelné od 10. ledna 2015. Jak vyplývá z čl. 68 odst. 1 nařízení č. 4/2009, toto nařízení mění nařízení č. 44/2001 tak, že se nahrazují ustanovení posledně uvedeného nařízení vztahující se na vyživovací povinnosti.

    Vzhledem k tomu, že čl. 64 odst. 1 Luganské úmluvy II odkazuje na veškeré změny nařízení č. 44/2001, musí být tento odkaz chápán jako odkaz zahrnující nařízení č. 4/2009 a č. 1215/2012.

    (viz body 39–42)

  2.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 46–49, 51)

  3.  Články 27 a 30 Úmluvy o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podepsané dne 30. října 2007, jejíž uzavření bylo schváleno jménem Společenství rozhodnutím Rady 2009/430/ES ze dne 27. listopadu 2008, musí být vykládány v tom smyslu, že v případě překážky litispendence je okamžik, kdy bylo zahájeno povinné smírčí řízení u smírčího orgánu podle švýcarského práva, okamžikem, kdy se řízení u „soudu“ považuje za zahájené.

    Podle znění článku 62 Luganské úmluvy II se totiž „soudem“ rozumí jakýkoli orgán, kterému stát vázaný touto úmluvou přiznává příslušnost ve věcech spadajících do oblasti působnosti této úmluvy. Z občanského soudního řádu vyplývá, že ve švýcarském právu se řízení zahajuje podáním návrhu na uzavření smíru, žaloby, návrhu nebo společné žádosti o rozvod. Smírčí řízení je stanoveno zákonem, podléhá zásadě kontradiktornosti a je v zásadě povinné. Jeho neprovedení má za následek nepřípustnost případného pozdějšího podání žaloby. Článek 9 spolkového zákona o mezinárodním právu soukromém dále stanoví, že v případě překážky litispendence je pro určení, kdy bylo ve Švýcarsku zahájeno řízení, rozhodující datum prvního úkonu, který je nezbytný pro zahájení řízení; stačí přitom zahájení smírčího řízení. Navíc, jak uvedla švýcarská vláda ve svém ústním vyjádření, smírčí orgány podléhají zárukám, které jsou stanoveny v občanském soudním řádu, pokud jde o odmítnutí smírčích soudců, z nichž jsou tyto orgány složeny, a vykonávají svoji činnost zcela nezávisle. Z těchto ustanovení vyplývá, že při výkonu úkolů, které jim svěřuje občanský soudní řád, je možné smírčí orgány považovat za „soud“ ve smyslu článku 62 Luganské úmluvy II.

    (viz body 53–56, 58 a výrok)