Věc C‑451/16

MB

proti

Secretary of State for Work and Pensions

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Supreme Court of the United Kingdom)

„Řízení o předběžné otázce – Směrnice 79/7/EHS – Rovné zacházení s muži a ženami v oblasti sociálního zabezpečení – Vnitrostátní systém státních důchodů – Podmínky uznání změny pohlaví – Vnitrostátní právní úprava podmiňující takové uznání zrušením manželství uzavřeného před touto změnou pohlaví – Nepřiznání státního starobního důchodu osobě se změněným pohlavím, která dovršila věk pro odchod do důchodu osob jejího nového pohlaví – Přímá diskriminace na základě pohlaví“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 26. června 2018

Sociální politika – Rovné zacházení s muži a ženami v oblasti sociálního zabezpečení – Směrnice 79/7 – Vnitrostátním právní předpisy neumožňující přiznat starobní důchod za podmínek stanovených pro ženy osobě, která si zákonně změnila pohlaví z mužského na ženské, z důvodu existence manželství uzavřeného před touto změnou pohlaví – Osoba, která je v situaci srovnatelné se situací osoby, která má stále stejné pohlaví jako při narození a je sezdaná – Rozdílné zacházení – Nepřípustnost

[Směrnice Rady 79/7, čl. 3 odst. 1 písm. a), čl. 4 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 písm. a)]

Směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení, zejména její čl. 4 odst. 1 první odrážka ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. a) třetí odrážkou a čl. 7 odst. 1 písm. a), musí být vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která vyžaduje, aby osoby, které změnily pohlaví, vedle splnění kritérií fyzické, sociální a psychologické povahy splňovaly pro získání nároku na státní starobní důchod v okamžiku dosažení zákonného věku pro odchod do důchodu osob nově získaného pohlaví rovněž podmínku, že nejsou sezdány s osobou pohlaví, které nabyly v důsledku této změny.

Posouzení srovnatelnosti těchto situací musí být provedeno nikoli globálním a abstraktním způsobem, ale způsobem specifickým a konkrétním s ohledem na veškeré prvky, které je charakterizují, zejména ve světle předmětu a cíle vnitrostátní právní úpravy, která dotčené rozlišování zavádí, jakož i případně zásad a cílů oblasti, do níž tato vnitrostátní právní úprava spadá (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 16. prosince 2008, Arcelor Atlantique et Lorraine a další, C‑127/07, EU:C:2008:728, body 25 a 26; ze dne 16. července 2015, ČEZ Razpredelenie Bulgaria, C‑83/14, EU:C:2015:480, body 89 a 90, a ze dne 9. března 2017, Milkova, C‑406/15, EU:C:2017:198, body 56 a 57, jakož i citovaná judikatura).

V projednávané věci z informací uvedených v předkládacím rozhodnutí vyplývá, že vnitrostátní právní úprava dotčená v původním řízení má za cíl vyplácení státního starobního důchodu „kategorie A“, na který mají nárok osoby, které dosáhly zákonného věku pro odchod do důchodu. Jeví se tak, že zákonný systém státního starobního důchodu dotčený ve věci v původním řízení zajišťuje ochranu pro případ stáří tím, že dotčené osobě poskytuje individuální nárok na starobní důchod nabytý v závislosti na příspěvcích, které odvedla během své pracovní kariéry, a to bez ohledu na její manželský stav.

Vzhledem k cíli a podmínkám přiznání uvedeného starobního důchodu, jak byly uvedeny v předchozím bodě, jsou proto situace osob, které změnily pohlaví poté, co uzavřely manželství, a situace osob, které mají stále stejné pohlaví jako při narození a jsou sezdané, srovnatelné.

Je tedy třeba konstatovat, že vnitrostátní právní úprava dotčená ve věci v původním řízení vyhrazuje méně příznivé zacházení přímo založené na pohlaví osobám, které změnily pohlaví poté, co uzavřely manželství, nežli osobám, které mají stále stejné pohlaví jako při narození a jsou sezdané, přestože se tyto osoby nacházejí ve srovnatelné situaci.

(viz body 42–44, 48, 53 a výrok)