Věc C‑426/16

Liga van Moskeeën en Islamitische Organisaties Provincie Antwerpen VZW a další

proti

Vlaams Gewest

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce
podaná Nederlandstalige rechtbank van eerste aanleg Brussel (nizozemskojazyčný soud prvního stupně v Bruselu, Belgie)]

„Řízení o předběžné otázce – Ochrana dobrých životních podmínek zvířat při usmrcování – Zvláštní metody pro porážku předepsané náboženskými obřady – Muslimský svátek oběti – Nařízení (ES) č. 1099/2009 – Článek 2 písm. k) – Článek 4 odst. 4 – Povinnost provádět rituální porážku na jatkách splňujících požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 853/2004 – Platnost – Listina základních práv Evropské unie – Článek 10 – Svoboda náboženského vyznání – Článek 13 SFEU – Respektování vnitrostátních zvyklostí týkajících se náboženských obřadů“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 29. května 2018

1. Předběžné otázky–Přípustnost–Nezbytnost rozhodnutí o předběžné otázce a relevance položených otázek–Posouzení vnitrostátním soudem–Domněnka relevance položených otázek

2. Základní práva–Evropská úmluva o ochraně lidských práv–Nástroj, který není formálně začleněn do unijního právního řádu

   (Článek 6 odst. 3 SEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 52 odst. 3)

3. Základní práva–Listina základních práv Evropské unie–Právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání–Pojem „náboženství“–Rozsah

   (Listina základních práv Evropské unie, čl. 10 odst. 1)

4. Zemědělství–Sbližování právních předpisů–Ochrana zvířat při usmrcování–Povinnost provádět porážky na jatkách splňujících technické požadavky na konstrukci, uspořádání a vybavení podle nařízení č. 853/2004–Porušení svobody náboženského vyznání–Neexistence

   [Článek 13 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 10; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 853/2004; nařízení Komise č. 1099/2009 čl. 2 písm. k) a čl. 4 odst. 4]

5. Právo Evropské unie–Zásady–Přiměřenost–Rozsah–Posuzovací pravomoc unijního normotvůrce–Soudní přezkum–Meze–Posouzení z hlediska skutečností, které existovaly v době přijetí aktu–Zohlednění situace ve všech členských státech

   [Listina základních práv Evropské unie, článek 10; nařízení Rady č. 1099/2009, čl. 2 písm. k) a čl. 4 odst. 4]

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 30–35)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 40)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 43 a 44)

4.  Přezkum předběžné otázky neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost čl. 4 odst. 4 ve spojení s čl. 2 písm. k) nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování ve světle práva na svobodu náboženského vyznání z hlediska článku 10 Listiny základních práv a svobod Evropské unie a z hlediska článku 13 SFEU.

   V této souvislosti je třeba konstatovat, že čl. 4 odst. 4 nařízení č. 1099/2009 ve spojení s čl. 2 písm. k) tohoto nařízení tím, že stanoví povinnost provádět rituální porážky na schválených jatkách v souladu s požadavky stanovenými v nařízení č. 853/2004, pouze organizuje a upravuje po technické stránce právo porážet zvířata bez omráčení z náboženských důvodů. Úprava technických požadavků přitom sama o sobě neomezuje výkon práva na svobodu náboženského vyznání pro praktikující muslimy. Zaprvé je totiž třeba uvést, že čl. 4 odst. 4 nařízení č. 1099/2009 ve spojení s čl. 2 písm. k) tohoto nařízení stanoví pro rituální porážky stejné technické podmínky, které platí v zásadě pro všechny porážky zvířat v rámci Unie bez ohledu na použité metody. Zadruhé je třeba upřesnit, že unijní normotvůrce stanovil takové technické podmínky ve snaze nalézt rovnováhu mezi zvláštními metodami porážky předepsanými náboženskými obřady a úpravou obsaženou v nařízení č. 1099/2009 a č. 853/2004, pokud jde o ochranu dobrých životních podmínek zvířat při usmrcování a zdraví všech spotřebitelů masa.

   (viz body 58–60, 62, 84 a výrok)

5.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 71, 72 a 74)