Věc C‑392/16

Dumitru Marcu

proti

Agenţia Naţională de Administrare Fiscală (ANAF)
a
Direcţia Generală Regională a Finanţelor Publice Bucureşti

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Bucureşti)

„Řízení o předběžné otázce – Daň z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Článek 199 odst. 1 písm. c) – Neexistence registrace pro účely DPH – Přenesení daňové povinnosti – Hypotetická povaha předběžné otázky – Nepřípustnost žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 6. července 2017

Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Meze – Žádost o výklad ustanovení unijního práva, která jsou ve sporu v původním řízení zjevně nepoužitelná – Nepoužitelnost čl. 199 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 – Nepřípustnost

[Článek 267 SFEU; směrnice Rady 2006/112, čl. 135 odst. 1 písm. j) a k), čl. 137 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 199 odst. 1 písm. c)]

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Bucureşti (Odvolací soud v Bukurešti, Rumunsko) je nepřípustná.

Pouze v případě, že se dotyčný členský stát rozhodl poskytnout osobám povinným k dani možnost volby stanovenou v článku 137 směrnice 2006/112 a jedna z těchto osob povinných k dani této možnosti využila v případě plnění spadajících pod čl. 135 odst. 1 písm. j) a k) této směrnice, může být mechanismus přenesení daňové povinnosti použit na tato plnění, a to na základě čl. 199 odst. 1 písm. c) uvedené směrnice.

Jestliže se tedy plnění dotčená v původním řízení nebo některá z nich týkají nemovitostí ve smyslu čl. 135 odst. 1 písm. j) a k) směrnice 2006/112, platí, že pokud Rumunsko ve svých právních předpisech nestanovilo možnost uvedenou v čl. 137 odst. 1 písm. b) a c) směrnice 2006/112, tj. neposkytlo osobám povinným k dani možnost volby zdanění v případě těchto plnění, nebo D. Marcua v souladu s článkem 137 této směrnice výslovně nepožádalo, aby tato plnění podléhala DPH, nejsou podmínky použití čl. 199 odst. 1 písm. c) uvedené směrnice splněny, a mechanismus přenesení daňové povinnosti, jak je stanoven v této směrnici, nemůže být v důsledku toho uplatněn.

Za předpokladu, že se plnění dotčená v původním řízení týkají nemovitostí ve smyslu čl. 12 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2006/112, nemůže se mechanismus přenesení daňové povinnosti ani tak na uvedená plnění uplatnit, neboť tato nepatří mezi plnění taxativně uvedená v čl. 199 odst. 1 písm. a) až g) směrnice 2006/112.

(viz body 47, 51, 52, 54 a výrok)