Věc C‑230/16
Coty Germany GmbH
proti
Parfümerie Akzente GmbH
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Frankfurt am Main)
„Řízení o předběžné otázce – Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Článek 101 odst. 1 SFEU – Selektivní distribuce luxusních kosmetických výrobků – Ustanovení, které distributorům zakazuje využívat v rámci internetového prodeje služeb neschválené třetí strany – Nařízení (EU) č. 330/2010 – Článek 4 písm. b) a c)“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 6. prosince 2017
Kartelové dohody–Narušení hospodářské soutěže–Systém selektivní distribuce–Selektivní distribuce luxusních kosmetických výrobků–Přípustnost–Podmínky
(Článek 101 odst. 1 SFEU)
Kartelové dohody–Narušení hospodářské soutěže–Systém selektivní distribuce–Selektivní distribuce luxusních kosmetických výrobků–Smluvní ustanovení, které distributorům zakazuje využívat v rámci internetového prodeje služeb neschválené třetí strany–Přípustnost–Podmínky
(Článek 101 odst. 1 SFEU)
Kartelové dohody–Zákaz–Bloková výjimka–Vertikální dohody–Nařízení č. 330/2010–Smlouva o selektivní distribuci luxusních kosmetických výrobků–Smluvní ustanovení, které distributorům zakazuje využívat v rámci internetového prodeje služeb neschválené třetí strany–Omezení okruhu zákazníků–Neexistence–Omezení pasivních prodejů konečným uživatelům–Neexistence
[Článek 101 odst. 3 SFEU; nařízení Komise č. 330/2010, čl. 4 písm. b) a c)]
Článek 101 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že systém selektivní distribuce luxusních výrobků, jehož hlavním účelem je zajistit ochranu luxusní image těchto výrobků, je s tímto ustanovením v souladu, pokud jsou prodejci vybíráni na základě objektivních kritérií kvalitativní povahy, která jsou pro všechny potenciální prodejce stanovena jednotně a nejsou uplatňována diskriminačním způsobem, a pokud stanovená kritéria nepřekračují meze toho, co je nezbytné.
(viz bod 36, výrok 1)
Článek 101 odst. 1 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takovému smluvnímu ustanovení, o jaké se jedná ve věci v původním řízení, které zakazuje schváleným distributorům systému selektivní distribuce luxusních výrobků, jehož hlavním účelem je zajistit ochranu luxusní image těchto výrobků, aby k internetovému prodeji smluvních výrobků navenek viditelným způsobem využívali platforem třetích stran, pokud má toto ustanovení zajistit ochranu luxusní image uvedených výrobků, je stanoveno jednotně a není uplatňováno diskriminačním způsobem a je přiměřené sledovanému cíli, což musí ověřit předkládající soud.
(viz bod 58, výrok 2)
Článek 4 nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě musí být vykládán v tom smyslu, že za takových okolností, jaké nastaly ve věci v původním řízení, nepředstavuje zákaz využívat k internetovému prodeji navenek viditelným způsobem služeb třetích podniků uložený členům systému selektivní distribuce luxusních výrobků, kteří působí na trhu jakožto distributoři, omezení okruhu zákazníků ve smyslu čl. 4 písm. b) tohoto nařízení, ani omezení pasivních prodejů konečným uživatelům ve smyslu čl. 4 písm. c) uvedeného nařízení.
(viz bod 69, výrok 3)