ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (pátého senátu)

19. října 2017 ( *1 )

„Kasační opravný prostředek – Mimosmluvní odpovědnost Unie – Veřejné zakázky na služby – Provozní technická pomoc při zřízení a provozování síťového zařízení [mechanismu] pro provádění evropského inovačního partnerství ‚Produktivita a udržitelnost zemědělství‘ – Odmítnutí nabídky uchazeče – Neobvykle nízká nabídka – Kontradiktorní řízení“

Ve věci C‑198/16 P,

jejímž předmětem je kasační opravný prostředek na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie, podaný dne 8. dubna 2016,

Agriconsulting Europe SA, se sídlem v Bruselu (Belgie), zastoupená R. Sciaudonem, avvocato,

účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),

přičemž další účastnicí řízení je:

Evropská komise, zastoupená L. Di Paolo a F. Moro, jako zmocněnkyněmi, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,

žalovaná v prvním stupni,

SOUDNÍ DVŮR (pátý senát),

ve složení J. L. da Cruz Vilaça (zpravodaj), předseda senátu, E. Levits, A. Borg Barthet, M. Berger a F. Biltgen, soudci,

generální advokát: M. Szpunar,

vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,

vydává tento

Rozsudek

1

Kasačním opravným prostředkem se společnost Agriconsulting Europe SA (dále jen „Agriconsulting“) domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 28. ledna 2016, Agriconsulting Europe v. Komise (T‑570/13, dále jen „napadený rozsudek“, EU:T:2016:40), kterým Tribunál zamítl její žalobu znějící na to, aby byla Evropské unii uložena náhrada škod za újmu způsobenou z důvodu pochybení, kterých se údajně dopustila Evropská komise v rámci zadávacího řízení „Zřízení síťového zařízení [mechanismu] pro provádění evropského inovačního partnerství ‚Produktivita a udržitelnost zemědělství‘ “ (AGRI-2012-PEI-01).

Právní rámec

2

Pod nadpisem „Neobvykle nízké nabídky“ článek 139 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. 2002, L 357, s. 1), ve znění nařízení Komise (ES, Euratom) č. 478/2007 ze dne 23. dubna 2007 (Úř. věst. 2007, L 111, s. 13) (dále jen „nařízení č. 2342/2002“), v odstavci 1 stanoví:

„Pokud se pro danou zakázku zdají být nabídky neobvykle nízké, požaduje zadavatel, dříve než je odmítne pouze z tohoto důvodu, písemné upřesnění základních prvků nabídky, které považuje za podstatné, a ověřuje základní prvky po vysvětlení stran podle jejich zdůvodnění. Tato upřesnění se mohou týkat zejména dodržování ustanovení týkajících se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek platných v místě, kde je služba poskytována.

[…]“

3

Článek 146 nařízení č. 2342/2002, nadepsaný „Výbor pro hodnocení nabídek a žádostí o účast“, v odstavci 4 stanoví:

„V případě neobvykle nízkých nabídek podle článku 139 si hodnotící výbor vyžádá související informace týkající se složení nabídky.“

Skutečnosti předcházející sporu

4

Skutkový základ sporu je uveden v bodech 1 až 22 napadeného rozsudku následovně:

„1.

Oznámením o veřejné zakázce zveřejněném v dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie dne 7. srpna 2012 (Úř. věst. 2012/S 61-150-249926) vyhlásila Evropská komise zadávací řízení s označením AGRI-2012-PEI-01, jehož cílem bylo zřízení síťového zařízení [mechanismu] pro provádění evropského inovačního partnerství ‚Produktivita a udržitelnost zemědělství‘ (dále jen ‚zadávací řízení‘).

2.

Podle bodu 1 zadávací dokumentace k zakázce (dále jen ‚zadávací dokumentace‘) bylo úkolem budoucího poskytovatele přispět k vytvoření a správě sítě partnerství, jež měla být složena ze subjektů zabývajících se inovacemi a inovačními přístupy v odvětví zemědělství, jako jsou zemědělci, výzkumní pracovníci, poradci, podniky, nevládní organizace, spotřebitelé a organizace veřejného sektoru, jež měli mít k této síti přístup. Poskytovatel měl být zodpovědný za zřízení a provozování síťového zařízení [mechanismu] složeného z pracovníků pověřených poskytovatelem plněním úkolů stanovených v oznámení o zakázce a z fyzických prostor, kde tito pracovníci měli pracovat a poskytovat své služby (dále jen ‚informační místo‘).

3.

Úkoly poskytovatele byly definovány v bodě 2 zadávací dokumentace. Byly rozděleny do devíti hlavních úkolů, a to zaprvé řízení pracovníků pověřených úkoly a správa informačního místa, zadruhé animace sítě partnerství, zatřetí činnost vytváření sítě a rozvoj komunikačních nástrojů, začtvrté aktualizace a vedení komplexní databáze, zapáté vedení seznamu externích odborníků, zašesté zabezpečení koordinační činnosti a činnosti výměny informací, zasedmé určování potřeb výzkumu subjektů působících v terénu, zaosmé rozvoj ročního pracovního programu a zadeváté archivace, správa inventáře a uchovávání dokumentů a informací. Zadávací dokumentace uváděla minimální počet pracovníků nezbytných pro plnění hlavních úkolů, přičemž alespoň deset z nich muselo být zaměstnaných ‚na plný úvazek‘ a alespoň šest z nich muselo být v trvalém pracovním poměru.

4.

Kromě toho zadávací dokumentace stanovila 27 vedlejších úkolů, k jejichž uskutečnění mělo dojít na základě každoroční žádosti Komise v rozsahu minimálně tří a maximálně deseti vedlejších úkolů ročně, přičemž v prvním roce měla Komise požádat přinejmenším o plnění vedlejších úkolů č. 24, č. 26 a č. 27. Vedlejší úkoly zahrnovaly organizaci think tanků, tzn. skupin odborníků, kteří se budou zabývat otázkami týkajícími se konkrétně evropského inovačního plánu a diskutovat o nich (vedlejší úkoly č. 1 až 6), organizaci doplňujících workshopů (vedlejší úkoly č. 7 až 9), organizaci dnů ‚v terénu‘ (vedlejší úkoly č. 10 až 13), organizaci doplňujících seminářů (vedlejší úkoly č. 14 až 17), hodnocení práce operačních skupin (vedlejší úkoly č. 18 až 20), organizaci konferencí (vedlejší úkol č. 21), organizaci cest a pobytů účastníků think tanků, workshopů a seminářů (vedlejší úkol č. 22), uskutečnění služebních cest do členských států (vedlejší úkol č. 23), vytvoření seznamu odborníků (vedlejší úkol č. 24), ukončení činnosti informačního místa (vedlejší úkol č. 25), vytvoření informačního místa (vedlejší úkol č. 26) a zjišťování všech relevantních projektů za účelem vytvoření databáze (vedlejší úkol č. 27).

5.

Podle ustanovení zadávací dokumentace měl budoucí poskytovatel také počítat s dostatečným počtem pracovníků, aby kromě hlavních úkolů mohli pracovníci pověření plněním úkolů plnit i úkoly stanovené v rámci vedlejších úkolů č. 24 a č. 27, jejichž plnění se předpokládalo v průběhu prvního roku trvání smlouvy.

6.

Podle bodu 6 zadávací dokumentace měla být smlouva uzavřena na deset měsíců s možností prodloužení o maximálně dvanáct měsíců. Předpokládaný maximální rozpočet na plnění hlavních i vedlejších úkolů činil 2500000 eur ročně, přičemž maximální roční rozpočet na plnění hlavních úkolů byl stanoven na 1400000 eur a na plnění vedlejších úkolů na 1500000 eur.

7.

Podle bodu 7.5 zadávací dokumentace se zadávací řízení skládalo zaprvé z fáze posouzení nabídek na základě kritérií pro vyloučení, následované posouzením nabídek na základě kritérií výběru, zadruhé z fáze posouzení nabídek na základě kritérií pro zadání zakázky (posouzení kvality a posouzení ceny) a zatřetí z fáze zadání zakázky na základě kritéria hospodářsky nejvýhodnější nabídky. Kritéria pro vyloučení, kritéria výběru a kritéria pro zadání zakázky uplatňovaná Komisí byla uvedena v bodě 9 zadávací dokumentace.

8.

Komise obdržela pět nabídek včetně nabídky žalobkyně. Všichni uchazeči prošli první fází zadávacího řízení, která spočívala v posouzení jejich nabídky na základě kritérií pro vyloučení a kritérií výběru, a postoupili do druhé fáze řízení, která spočívala v posouzení nabídek na základě čtyř následujících kritérií pro zadání zakázky:

kritéria pro zadání zakázky č. 1: přístup ke spojení mezi vědou a praxí;

kritéria pro zadání zakázky č. 2: přístup k provedení hlavních a vedlejších úkolů;

kritéria pro zadání zakázky č. 3: praktická organizace úkolů;

kritéria pro zadání zakázky č. 4: návrhy týkající se vytvoření informačního místa v Bruselu (Belgie).

9.

V rámci druhé fáze zadávacího řízení získali pouze dva uchazeči, v daném případě žalobkyně a Vlaamse Landmaatschappij (dále jen ‚VLM‘), minimální počet bodů vyžadovaný zadávací dokumentací pro splnění kritérií pro zadání zakázky. Tito dva uchazeči tedy postoupili do fáze posouzení jejich ceny, která činila 1320112,63 eura v případě žalobkyně a 2316124,83 eura v případě společnosti VLM.

10.

Ze zápisu ze schůze hodnotícího výboru ze dne 20. listopadu 2012 vyplývá, že se žalobkyně umístila na prvním místě a že se hodnotící výbor z důvodů pochybností, jež měl o neobvykle nízké ceně její nabídky, rozhodl ji požádat o informace týkající se cen vedlejších úkolů.

11.

Dopisem ze dne 22. listopadu 2012 Komise informovala žalobkyni, že hodnotící výbor považuje ceny za vedlejší úkoly za neobvykle nízké. Komise požádala žalobkyni o podrobná vysvětlení výpočtu nabídnutých cen za vedlejší úkoly č. 1 až 21 a č. 25 a uvedla, že pokud její vysvětlení nebudou přesvědčivá, její nabídka může být odmítnuta.

12.

Dopisem ze dne 29. listopadu 2012 žalobkyně odpověděla na žádost Komise o informace a poskytla jí obecná vysvětlení a seznam nákladů, které použila za účelem vypracování svých cenových nabídek za vedlejší úkoly.

13.

Z konečného zápisu o posouzení nabídky žalobkyně ze dne 19. prosince 2012 vyplývá, že hodnotící výbor přezkoumal vysvětlení poskytnutá žalobkyní a zejména konstatoval, že existuje křížové použití pracovníků na hlavní a vedlejší úkoly, které není v souladu se zadávací dokumentací. Hodnotící výbor tedy změnil počet bodů přidělených nabídce žalobkyně za kritérium pro zadání zakázky č. 3, čímž došlo ke snížení tohoto počtu z původních 11,8 bodů na 7, přičemž nejnižší požadovaná hodnota byla 7,5 bodu z 15. Hodnotící výbor tedy uzavřel své hodnocení tak, že potvrdil své stanovisko týkající se neobvykle nízkého charakteru nabídky žalobkyně a konstatoval, že na základě nových informací předložených žalobkyní její nabídka již nadále nedosahuje minimálního počtu bodů požadovaných zadávací dokumentací za uvedené kritérium č. 3. Vzhledem k tomuto výbor doporučil uzavřít smlouvu se společností VLM.

14.

Dopisem ze dne 25. března 2013 Komise informovala žalobkyni, že její nabídka nebyla vybrána, protože v rámci kritéria pro zadání zakázky č. 3 nedosáhla požadovaného minima a byla považována za nabídku s neobvykle nízkou cenou v souvislosti s cenami navrhovanými za provedení některých vedlejších úkolů. Téhož den Komise rozhodla zadat zakázku společnosti VLM.

15.

Dopisem ze dne 26. března 2013 žalobkyně požádala o sdělení jména úspěšného uchazeče, jakož i charakteristik a výhod jeho nabídky. Komise jí poskytla tyto informace dopisem ze dne 27. března 2013.

16.

Dopisem ze dne 29. března 2013 žalobkyně požádala Komisi o další informace týkající se posouzení její nabídky. Komise jí odpověděla dopisem ze dne 10. dubna 2013.

17.

Dopisem ze dne 12. dubna 2013 žalobkyně vytkla veřejnému zadavateli, že neposkytl potřebná vysvětlení k posouzení prvního a druhého kritéria, pozměnění technického posouzení po otevření finanční nabídky, nesprávné posouzení zapojení vedoucího skupiny a jeho zástupce do vedlejších úkolů a učinění nesprávných závěrů ohledně nabídky společnosti VLM.

18.

E-mailem zaslaným Komisi téhož dne žalobkyně na základě článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331) požádala Komisi o zpřístupnění zápisu hodnotícího výboru a nabídky úspěšného uchazeče.

19.

Komise prvním dopisem ze dne 29. dubna 2013 informovala žalobkyni, že jí zápis hodnotícího výboru obratem poskytne. Druhým dopisem z téhož dne Komise odpověděla na žádost žalobkyně o přístup a poskytla jí částečnou kopii zápisu o hodnocení ze dne 20. listopadu 2012, zápisu o konečném hodnocení její nabídky ze dne 19. prosince 2012 a zápisu o celkovém hodnocení ze dne 6. února 2013. Naopak Komise jí odmítla poskytnout nabídku úspěšného uchazeče s odvoláním na ochranu obchodních zájmů dotyčného podniku podle čl. 4 odst. 2 první odrážky nařízení č. 1049/2001.

20.

Žalobkyně e-mailem ze dne 13. května 2013 předložila potvrzující žádost o přístup v souladu s článkem 7 nařízení č. 1049/2001. E-mailem ze dne 14. května 2013 Komise potvrdila přijetí této žádosti a oznámila, že na ni odpoví ve lhůtě patnácti pracovních dnů.

21.

Dalším dopisem ze dne 13. května 2013 žalobkyně zpochybnila stanovisko Komise vyjádřené ve druhém dopise ze dne 29. dubna 2013, které považovala za nedostatečné. Dopisem ze dne 31. května 2013 Komise odpověděla, že žalobkyně má k dispozici úplnou dokumentaci týkající zadávacího řízení, která sloužila jako podklad pro rozhodnutí o zadání zakázky a odkázala také na svůj dopis ze dne 29. dubna 2013.

22.

Pokud jde o potvrzující žádost o přístup, Komise v dopise ze dne 4. června 2013 žalobkyni oznámila, že se lhůta pro odpověď prodlužuje do 26. června 2013. Dne 26. června 2013 Komise informovala žalobkyni, že ve stanovené lhůtě není schopna odpovědět na potvrzující žádost o přístup. E-mailem ze dne 4. července 2013 žalobkyně požádala o odpověď na svou potvrzující žádost o přístup, na který Komise odpověděla dne 9. července 2013 tím, že podnik informovala, že mu odpověď bude zaslána za několik dní. Dopisem ze dne 17. července 2013 Komise odpověděla na potvrzující žádost žalobkyně o přístup, přičemž potvrdila své předchozí rozhodnutí nezpřístupnit některé informace obsažené v zápisech o hodnocení a odmítla přístup k nabídce úspěšného uchazeče podle čl. 4 odst. 1 písm. b) a čl. 4 odst. 2 první odrážky nařízení č. 1049/2001.“

Řízení před Tribunálem a napadený rozsudek

5

Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 25. října 2013 podala Agriconsulting žalobu znějící zaprvé na to, aby byla Komisi uložena povinnost zpřístupnit jí nabídku úspěšného uchazeče VLM, a zadruhé, aby jí byla uložena náhrada škod podle článků 268 SFEU a 340 SFEU za újmy způsobené pochybeními, kterých se údajně dopustila Komise v rámci zadávacího řízení. Tribunál žalobu napadeným rozsudkem v plném rozsahu zamítl.

Návrhová žádání účastníků řízení před Soudním dvorem

6

Agriconsulting navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil napadený rozsudek a vrátil věc k Tribunálu k novému rozhodnutí v souladu s pokyny Soudního dvora;

uložil Komisi náhradu nákladů tohoto řízení, jakož i nákladů řízení v prvním stupni.

7

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

zamítl kasační opravný prostředek v plném rozsahu;

uložil navrhovatelce náhradu nákladů řízení.

Ke kasačnímu opravnému prostředku

8

Agriconsulting vznáší čtyři důvody na podporu svého kasačního opravného prostředku.

K prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku

Argumentace účastníků řízení

9

Prvním důvodem kasačního opravného prostředku, který se dělí na dvě části, Agriconsulting Tribunálu vytýká, že v bodě 46 napadeného rozsudku rozhodl, že mezi pochybeními, ke kterým údajně došlo při hodnocení její nabídky s ohledem na kritéria pro zadání zakázky č. 1 a č. 2, a tvrzenými škodami, které uplatňovala v žalobě, neexistuje žádná příčinná souvislost.

10

V rámci první části tohoto důvodu Agriconsulting uvádí, že Tribunál zkreslil její argumenty týkající se příčinné souvislosti. V rozporu s tvrzením Tribunálu v bodech 42 a 43 napadeného rozsudku totiž Agriconsulting v žalobě chtěla oddělit otázku újmy, která vyplývala ze ztráty příležitostí a výdajů vynaložených na účast v zadávacím řízení, od otázky odmítnutí její nabídky. Podle navrhovatelky v tomto ohledu z bodu 105 žaloby a z bodu 3 repliky v prvním stupni jasně vyplývá, že ztráta příležitosti a výdaje na účast představovaly pro navrhovatelku nahraditelnou škodu nezávisle na otázce jistoty, že bude zakázka získána.

11

V rámci druhé části prvního důvodu Agriconsulting uvádí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že měl v bodech 43 až 45 napadeného rozsudku za to, že pochybení uplatněná v souvislosti s kritérii pro zadání zakázky č. 1 a č. 2 nemohou založit nárok na náhradu škody, protože zamítnutí nabídky navrhovatelky vyplývalo z posouzení hodnotícího výboru týkajícího se kritéria pro zadání zakázky č. 3 a neobvykle nízké ceny této nabídky. Tribunál tímto omezil žalobu na náhradu škody pouze na případy pochybení, která měla nepochybný vliv na zadání zakázky, kdežto v souladu s judikaturou tohoto soudu zakládá každé pochybení v zadávacím řízení, které může ovlivnit možnosti uchazeče získat dotčenou zakázku, právo na náhradu škody.

12

Komise považuje tento první důvod kasačního opravného prostředku za neopodstatněný.

Závěry Soudního dvora

13

Je třeba připomenout, že Tribunál nejprve v bodě 41 napadeného rozsudku rozhodl, že Agriconsulting se dovolávala, pokud jde o pochybení v souvislosti s kritérii pro zadání zakázky č. 1 a č. 2, dvou druhů újmy, a sice ztráty příležitosti a výdajů vynaložených na účast na zadávacím řízení. Dále v bodě 42 tohoto rozsudku shrnul argumentaci navrhovatelky takto: „Žalobkyně tvrdí, že podmínka týkající se příčinné souvislosti je splněna, neboť její nabídka byla zařazena na první místo, a kdyby nedošlo k uvedeným porušením, danou zakázku by získala.“ Konečně v bodech 43 až 46 uvedeného rozsudku Tribunál na takto shrnutou argumentaci odpověděl, když v zásadě rozhodl, že tvrzená pochybení nemají přímou příčinnou souvislost se škodou, které se dovolává navrhovatelka.

14

Pokud jde o první část prvního důvodu kasačního opravného prostředku, týkající se údajného zkreslení argumentů společnosti Agriconsulting Tribunálem, je třeba zaprvé uvést, že v bodě 102 žaloby Agriconsulting uvedla jako vysvětlení příčinné souvislosti mezi pochybeními, ke kterým údajně došlo v rámci zadávacího řízení, a utrpěnou ztrátou příležitosti, že uvedená ztráta příležitosti byla „přímým důsledkem rozhodnutí hodnotícího výboru snížit známku týkající se kritéria č. 3 a hodnotit nabídku jako mimořádně nízkou“.

15

Dále navrhovatelka v bodech 76 a 79 své žaloby uvedla, že tvrzená ztráta příležitosti se projevila tím, že její nabídka byla zařazena na první místo a že byla protiprávně zbavena možnosti získat zakázku.

16

Tribunál tedy v bodě 42 napadeného rozsudku nezkreslil argumenty navrhovatelky k příčinné souvislosti mezi uplatněnými pochybeními a tvrzenou ztrátou příležitosti. Právě naopak, Tribunál je převzal tak, jak vyplývaly z žaloby.

17

Tento závěr nemůže zpochybnit bod 105 žaloby, kterého se Agriconsulting nemůže užitečně dovolávat pro doložení obsahu své argumentace o tvrzené ztrátě příležitosti. Vysvětlení obsažená v tomto bodě se totiž zjevně netýkají tohoto předmětu, jelikož navrhovatelka v něm poukazuje na podmínky stanovené v judikatuře Tribunálu pro získání náhrady výdajů na účast v zadávacím řízení. Uvedený bod se ostatně nachází v části žaloby nadepsané „Příčinná souvislost týkající se újmy způsobené výdaji na účast v dotčeném zadávacím řízení“.

18

Navrhovatelka se nemůže dovolávat ani vysvětlení uvedených v bodě 3 repliky v prvním stupni. Navrhovatelka totiž jen zopakovala to, co v bodě 105 žaloby uvedla jako judikaturu Tribunálu týkající se náhrady výdajů na účast v zadávacím řízení, a doplnila, že tvrzená pochybení týkající se kritérií pro zadání zakázky č. 1 a č. 2 uvádí „na podporu“ nejen tohoto druhu újmy, ale rovněž na podporu ztráty příležitosti, aniž v tomto ohledu poskytla další vysvětlení. Uvedený bod 3 tedy nanejvýše upřesňuje druhy újmy uplatňované v souvislosti s těmito pochybeními.

19

Zadruhé, pokud jde o argumenty Agriconsulting týkající se příčinné souvislosti mezi tvrzenými pochybeními a újmou způsobenou výdaji na účast na zadávacím řízení, je třeba poznamenat, že Tribunál se vyjádřil hlavně v bodech 112 až 117 napadeného rozsudku k náhradě těchto výdajů. Navrhovatelka přitom v kasačním opravném prostředku netvrdila, že údajné zkreslení údajů nebo překroucení argumentů Tribunálem v bodě 42 napadeného rozsudku narušuje analýzu, která se nachází v uvedených bodech. Dovolává se tedy zkreslení argumentů, aniž by vysvětlila důsledky, které z toho vyvozuje. V tomto rozsahu je první část prvního důvodu kasačního opravného prostředku irelevantní.

20

Z toho vyplývá, že uvedená první část je částečně zjevně neopodstatněná a částečně irelevantní.

21

Pokud jde o druhou část prvního důvodu kasačního opravného prostředku, jak je shrnuta v bodě 11 tohoto rozsudku, stačí uvést, že v bodech 43 až 45 napadeného rozsudku Tribunál nerozhodl abstraktně a obecně o tom, že taková pochybení ovlivňující zadávací řízení, jako jsou pochybení, která Agriconsulting uvádí ve vztahu ke kritériím pro zadání zakázky č. 1 a č. 2, nemohou nikdy zakládat nárok uchazeče na náhradu škody. V projednávané věci se Tribunál omezil na konkrétní posouzení, zda takový nárok na náhradu škody existoval s ohledem na argumenty navrhovatelky, které se týkají příčinné souvislosti, a posoudil skutečnosti projednávaného případu.

22

Tato část prvního důvodu kasačního opravného prostředku tedy v souhrnu zpochybňuje posouzení skutkových okolností, které provedl Tribunál ohledně příčinné souvislosti, což s výjimkou případu zkreslení nespadá do pravomoci Soudního dvora v rámci kasačního opravného prostředku. Avšak jelikož jsou tvrzení navrhovatelky o zkreslení jejích argumentů z důvodů uvedených v bodech 14 až 19 tohoto rozsudku neopodstatněná, je uvedená část nepřípustná.

23

S ohledem na výše uvedené úvahy musí být první důvod kasačního opravného prostředku v plném rozsahu zamítnut.

Ke druhému důvodu kasačního opravného prostředku

Argumentace účastníků řízení

24

V rámci první části druhého důvodu kasačního opravného prostředku Agriconsulting uvádí, že Tribunál v bodech 56 až 62 napadeného rozsudku zkreslil hodnocení hodnotícího výboru a nesplnil povinnost uvést odůvodnění.

25

Jak totiž vyplývá z konečné hodnotící zprávy, hodnotící výbor posoudil hodnověrnost nabídky navrhovatelky pouze s ohledem na cenu nabízenou za doplňující úkoly. Tribunál přitom uznal tuto skutečnost v bodech 56 a 57 napadeného rozsudku, následně však dospěl k závěru, že hodnotící výbor zohlednil tuto nabídku jako celek. Úvaha Tribunálu je v tomto ohledu nedostatečná, nesoudržná a nepodložená, protože se neopírá o žádný konkrétní důkaz, což odporuje pravidlu onus probandi incumbit ei qui dicit.

26

V rámci druhé části druhého důvodu kasačního opravného prostředku Agriconsulting tvrdí z podobných důvodů, jaké jsou uvedeny v předchozím bodě, že Tribunál nahradil odůvodnění hodnotícího výboru vlastním odůvodněním a zkreslil procesní písemnosti.

27

Komise uvádí, že druhý důvod kasačního opravného prostředku je nepřípustný, a podpůrně, že je neopodstatněný.

Závěry Soudního dvora

28

Dvěma částmi druhého důvodu, kterými je třeba se zabývat společně, Agriconsulting Tribunálu vytýká, že zkreslil „posouzení hodnotícího výboru“ a „procesní písemnosti“, nahradil posouzení hodnotícího výboru vlastním posouzením a použil nedostatečné, rozporné, jakož i nepodložené odůvodnění. Tuto argumentaci je třeba chápat v tom smyslu, že navrhovatelka v podstatě zaprvé uvádí, že Tribunál zkreslil dopis Komise ze dne 25. března 2013 a konečnou hodnotící zprávu, a zadruhé, že nesplnil povinnost uvést odůvodnění.

29

V tomto ohledu je třeba připomenout, že v bodě 55 napadeného rozsudku Tribunál poukázal na judikaturu Soudního dvora, podle které neobvykle nízká cena nabídky musí být posouzena s ohledem na složení nabídky a na dané plnění (obdobně viz rozsudek ze dne 18. prosince 2014, Data Medical Service, C‑568/13, EU:C:2014:2466, bod 50). Dále v bodě 56 napadeného rozsudku Tribunál shrnul obsah dopisu ze dne 25. března 2013, kterým tento orgán informoval navrhovatelku o tom, že její nabídka byla odmítnuta, jakož i obsah konečné hodnotící zprávy. V bodě 57 tohoto rozsudku konstatoval, že anomálie, které vedly hodnotící výbor k závěru o neobvykle nízké ceně nabídky navrhovatelky, se konkrétně týkaly některých vedlejších úkolů. Nicméně v bodech 58 až 61 uvedeného rozsudku měl Tribunál zejména za to, že s ohledem na ekonomickou a finanční důležitost vedlejších úkolů pro cenu dotčené zakázky mohly mít uvedené anomálie dopad na konzistentnost nabídky společnosti Agriconsulting jako celku. V bodě 62 téhož rozsudku dospěl Tribunál k závěru, že hodnotící výbor provedl své posouzení neobvykle nízké nabídky společnosti Agriconsulting ve vztahu ke složení nabídky a danému plnění s přihlédnutím k relevantním skutečnostem, pokud jde o uvedené plnění.

30

Po tomto upřesnění je však, pokud jde zaprvé o případné zkreslení důkazů Tribunálem, třeba připomenout, že takové zkreslení musí vyplynout zjevným způsobem z písemností ve spisu, aniž by bylo nezbytné provést nové posouzení skutkového stavu a důkazů (rozsudky ze dne 20. listopadu 2014, Intra-Presse v. Golden Balls, C‑581/13 P a C‑582/13 P, nezveřejněný, EU:C:2014:2387, bod 39 a citovaná judikatura, a ze dne 26. října 2016, Westermann Lernspielverlage v. EUIPO, C‑482/15 P, EU:C:2016:805, bod 36 a citovaná judikatura).

31

V projednávané věci se Agriconsulting nicméně pod záminkou zkreslení důkazů snaží ve skutečnosti dosáhnout nového posouzení skutkových okolností, což nespadá do pravomoci Soudního dvora ve fázi kasačního opravného prostředku (obdobně viz rozsudky ze dne 2. září 2010, Calvin Klein Trademark Trust v. OHIM, C‑254/09 P, EU:C:2010:488, bod 49, a ze dne 19. března 2015, MEGA Brands International v. OHIM, C‑182/14 P, EU:C:2015:187, bod 47 a citovaná judikatura).

32

Agriconsulting totiž netvrdí, že výklad dopisu Komise ze dne 25. března 2013 a konečné hodnotící zprávy Tribunálem je stižen jakoukoliv věcnou nesprávností. Navrhovatelka naopak uznává, že Tribunál v bodě 56 napadeného rozsudku správně shrnul jejich obsah. Zpochybňuje spíše posouzení obsahu těchto dokumentů Tribunálem provedené v bodech 57 až 61 uvedeného rozsudku s ohledem na kontext, do kterého spadají, včetně ekonomické a finanční důležitosti vedlejších úkolů v rámci dotyčné zakázky, a závěr, který z toho vyvodil, že uvedené anomálie mohou ohrozit hodnověrnost nabídky Agriconsulting jako celku.

33

Druhý důvod kasačního opravného prostředku je tedy v tomto rozsahu nepřípustný.

34

Pokud jde zadruhé o tvrzení společnosti Agriconsulting, podle kterého Tribunál nesplnil povinnost uvést odůvodnění, je třeba uvést, že otázka, zda je odůvodnění rozsudku Tribunálu rozporné nebo nedostatečné, představuje zajisté právní otázku, kterou je možno uplatnit v rámci kasačního opravného prostředku (rozsudek ze dne 16. července 2009, Der Grüne Punkt – Duales System Deutschland v. Komise, C‑385/07 P, EU:C:2009:456, bod 71 a citovaná judikatura).

35

Nicméně tvrzením, že je odůvodnění napadeného rozsudku rozporné, se Agriconsulting snaží znova dosáhnout nového posouzení skutečností projednávaného případu. Zjištění uvedené v bodě 57 napadeného rozsudku, podle kterého se „uvedené anomálie […] týkají zejména některých vedlejších úkolů“, není samo o sobě neslučitelné se závěrem, který se nachází v bodě 62 uvedeného rozsudku, podle kterého „hodnotící výbor provedl přezkum ve vztahu ke složení nabídky a danému plnění“. Ve skutečnosti navrhovatelka zpochybňuje posouzení skutkového stavu obsažená v bodech 58 až 61 tohoto rozsudku, na základě kterých došel Tribunál k tomuto závěru.

36

Pokud jde o chybějící odůvodnění, kterého se dovolává navrhovatelka, z úvah uvedených v bodech 57 až 61 napadeného rozsudku, na něž se odkazuje v bodě 29 tohoto rozsudku, vyplývá, že Tribunál odůvodnil právně dostačujícím způsobem závěr, obsažený v bodě 62 napadeného rozsudku, že hodnotící výbor jednal v souladu s judikaturou vyplývající z rozsudku ze dne 18. prosince 2014, Data Medical Service (C‑568/13, EU:C:2014:2466).

37

Z toho vyplývá, že druhý důvod kasačního opravného prostředku navrhovatelky je třeba zamítnout v plném rozsahu jako částečně nepřípustný a částečně neopodstatněný.

K třetímu důvodu kasačního opravného prostředku

Argumentace účastníků řízení

38

Třetím důvodem kasačního opravného prostředku Agriconsulting v první části uvádí, že Tribunál v bodech 64 až 69 napadeného rozsudku zkreslil její žalobu. Přestože totiž poukazovala na svévolný, iracionální, subjektivní a nedefinovaný charakter cen a referenčních nákladů použitých hodnotícím výborem pro posouzení mimořádně nízké ceny její nabídky (dále jen „referenční ekonomické parametry“), Tribunál se nevyjádřil k jejich opodstatněnosti. Spokojil se s tím, že v bodě 66 napadeného rozsudku rozhodl, že navrhovatelka neprokázala serióznost své nabídky.

39

V tomto rámci navrhovatelka rovněž Tribunálu vytýká, že opomenul důkazy, které předložila k prokázání, že uvedené ekonomické parametry nejsou hodnověrné. Konkrétně Tribunál nezohlednil simulaci, ze které vyplývalo, že kdyby se stejné ekonomické parametry použily na hlavní úkoly, byl by rozpočet stanovený v zadávací dokumentaci pro tyto úkoly nedostatečný.

40

Kromě toho zastává Agriconsulting názor, že jí Tribunál nemůže vytýkat, jak to učinil v bodě 66 napadeného rozsudku, že ve své původní nabídce nesdělila informace, které mohly prokázat slevy, které jí byly poskytnuty, protože žádné z pravidel zadávacího řízení jí neukládalo tak učinit. Tribunál jí nemůže ani vytýkat, že v odpovědi na žádost Komise o informace neposkytla v dopise ze dne 29. listopadu 2012 tyto informace. Uvedené informace totiž nepatřily k informacím, které tento orgán v dopise ze dne 22. listopadu 2012 vyžadoval. Konečně Tribunál nemůže navrhovatelce vytýkat, že následně nesdělila dohody o spolupráci s odborníky, jelikož Komise jí nedovolila tak učinit.

41

Druhou částí třetího důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka uvádí, že se Tribunál v bodech 73 až 76 napadeného rozsudku dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že Komise neporušila zásadu kontradiktornosti, když nepřiznala navrhovatelce právo poskytnout tyto dodatečné informace.

42

Navrhovatelka v tomto ohledu tvrdí, že z ustálené judikatury vyplývá, že veřejný zadavatel je povinen požadovat od uchazeče upřesnění, která mohou odůvodnit serióznost jeho nabídky v rámci kontradiktorního řízení. Přitom v projednávané věci, jelikož byla žádost hodnotícího výboru formulována v tom smyslu, že se netýkala platnosti cen navržených v nabídce Agriconsulting, ale metody výpočtu těchto cen, měla navrhovatelka poskytnout informace týkající se pouze číselných prvků tohoto výpočtu. Měla tedy mít možnost poskytnout doplňující informace, aby odstranila jakékoliv pochybnosti o opodstatněnosti předmětných číselných údajů. V tomto ohledu judikatura neomezuje právo uchazeče předložit vyjádření jen na jediné sdělení. Naopak zásada kontradiktornosti v tomto kontextu znamená, že uchazeč může po předložení prvních vyjádření poskytnout v rozumné míře doplňující upřesnění.

43

Konečně ve třetí části třetího důvodu kasačního opravného prostředku má Agriconsulting za to, že se Tribunál dopustil několika nesprávných právních posouzení, když v bodech 81 až 85 napadeného rozsudku dospěl k závěru, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. Nejprve Tribunál nesprávně rozhodl, že pouhá cena nabídky Agriconsulting postačovala k prokázání toho, že tato nabídka byla neobvykle nízká. Dále nezohlednil skutečnost, že s ohledem na referenční ekonomické parametry se jako neobvykle nízká jevila rovněž nabídka společnosti VLM. Především měl Tribunál zohlednit, že Agriconsulting a VLM, pokud jde o jejich příslušné nabídky, byly ve skutečnosti ve stejné situaci. Zaprvé se totiž tyto nabídky týkaly stejné zakázky a zadruhé byla jejich hodnověrnost zpochybněna – pokud jde o první, tak veřejným zadavatelem, pokud jde o druhou, tak společností Agriconsulting.

44

Dále Tribunál přiměřeně nepřezkoumal a nezhodnotil důkazy navržené navrhovatelkou na podporu jejích výtek. Konkrétně tím, že se Tribunál v bodě 84 napadeného rozsudku domníval, že simulace předložená navrhovatelkou, uvedená v bodě 39 tohoto rozsudku, je irelevantní, nezohlednil důkaz, který měl právě prokázat, že nabídka VLM byla rovněž neobvykle nízká, a tedy že se tato společnost v tomto ohledu nacházela ve srovnatelné situaci se situací žalobkyně.

45

Komise má za to, že třetí důvod kasačního opravného prostředku je neopodstatněný.

Závěry Soudního dvora

46

Pro účely přezkumu třetího důvodu kasačního opravného prostředku je třeba změnit pořadí jeho částí.

47

Pokud jde nejprve o třetí část tohoto důvodu, týkající se údajného porušení zásady rovného zacházení, je třeba připomenout, že tato zásada ukládá, aby uchazeči měli stejné příležitosti při formulování svých nabídek, a proto vyžaduje, aby tyto nabídky podléhaly týmž podmínkám pro všechny uchazeče (usnesení ze dne 10. listopadu 2016, Spinosa Costruzioni Generali a Melfi, C‑162/16, nezveřejněné, EU:C:2016:870, bod 23, jakož i citovaná judikatura).

48

V projednávaném případě Tribunál v bodech 82 a 83 napadeného rozsudku uvedl, že nabídka společnosti VLM, vypočítaná na základě vzorce stanoveného v zadávací dokumentaci, byla o něco nižší než horní hranice rozpočtu stanovená v uvedené zadávací dokumentaci pro provedení zakázky a téměř o jeden milion eur vyšší než nabídka společnosti Agriconsulting. Vyvodil z toho, že jelikož společnost VLM nebyla ve stejné situaci jako Agriconsulting, Komise se mohla, aniž porušila zásadu rovného zacházení, rozhodnout ověřit neobvykle nízkou cenu nabídky navrhovatelky, aniž postupovala stejným způsobem v případě společnosti VLM.

49

Je třeba uvést, že rozdílné zacházení s nabídkami společnosti Agriconsulting a společnosti VLM je úzce spojeno s otázkou určení neobvykle nízkých nabídek a postupem, který je k tomu vyhrazen. Posouzení opodstatněnosti odůvodnění uvedeného v bodech 82 a 83 napadeného rozsudku tedy znamená zabývat se povinnostmi, které má v dané věci veřejný zadavatel.

50

V tomto ohledu čl. 139 odst. 1 nařízení č. 2342/2002 stanoví, že pokud se pro danou zakázku zdají být nabídky neobvykle nízké, požaduje zadavatel, dříve než je odmítne pouze z tohoto důvodu, písemné upřesnění základních prvků nabídky, které považuje za podstatné, a ověřuje základní prvky po vysvětlení stran podle jejich zdůvodnění.

51

Z tohoto ustanovení veřejnému zadavateli vyplývá povinnost zaprvé identifikovat podezřelé nabídky, zadruhé umožnit dotčeným uchazečům prokázat jejich serióznost tím, že je požádá o upřesnění, která považuje za vhodná, zatřetí posoudit relevanci vysvětlení poskytnutých dotčenými osobami a začtvrté přijmout rozhodnutí, pokud jde o přijetí nebo odmítnutí uvedených nabídek (obdobně viz rozsudek ze dne 27. listopadu 2001, Lombardini a Mantovani, C‑285/99 a C‑286/99, EU:C:2001:640, bod 55).

52

Přitom veřejný zadavatel má povinnosti vyplývající z uvedeného ustanovení, včetně v projednávané věci povinnosti podrobně ověřit serióznost navržené ceny prostřednictvím referenčních ekonomických parametrů, jen za podmínky, lze-li o věrohodnosti nabídky a priori pochybovat.

53

Jelikož v projednávaném případě hodnotící výbor identifikoval nabídku navrhovatelky jako na první pohled neobvykle nízkou a měl za to, že nabídka společnosti VLM nevykazuje a priori anomálie, mohl, aniž porušil zásadu rovného zacházení mezi uchazeči, zahájit kontradiktorní řízení stanovené v čl. 139 odst. 1 nařízení č. 2342/2002 ve vztahu k navrhovatelce a podrobně ověřit její cenu prostřednictvím referenčních ekonomických parametrů, aniž použil stejné zacházení na VLM. Tribunál tedy v bodech 82 a 83 napadeného rozsudku právem rozhodl, že oba tyto podniky nebyly, pokud jde o jejich příslušné nabídky, ve stejné situaci.

54

Tento závěr není vyvrácen argumentem společnosti Agriconsulting, podle kterého cena nabídky sama o sobě neumožňuje mít za to, že tato nabídka je neobvykle nízká.

55

V tomto ohledu je vzhledem k neexistenci definice pojmu „neobvykle nízká nabídka“ nebo pravidla umožňujícího identifikaci takové nabídky v čl. 139 odst. 1 nebo čl. 146 odst. 4 nařízení č. 2342/2002 věcí veřejného zadavatele, aby určil metodu použitou pro identifikaci neobvykle nízkých nabídek (obdobně viz rozsudek ze dne 18. prosince 2014, Data Medical Service, C‑568/13, EU:C:2014:2466, bod 49 a citovaná judikatura), s výhradou, že tato metoda bude objektivní a nediskriminační (obdobně viz rozsudek ze dne 27. listopadu 2001, Lombardini a Mantovani, C‑285/99 a C‑286/99, EU:C:2001:640, body 6869).

56

V projednávané věci, jak uvedl Tribunál v bodech 81 a 82 napadeného rozsudku, hodnotící výbor identifikoval neobvykle nízkou cenu nabídky společnosti Agriconsulting tím, že srovnal její částku s celkovým maximálním rozpočtem stanoveným v zadávací dokumentaci v částce 2500000 eur. Přitom zatímco nabídka společnosti VLM byla mírně nižší než tento rozpočet, nabídka Agriconsulting bylo nižší o více než milion eur.

57

V rozporu s tvrzením navrhovatelky a v souladu s judikaturou připomenutou v bodě 55 tohoto rozsudku veřejnému zadavateli nic nebrání v tom, aby srovnal nabídky s odhadovaným rozpočtem v zadávací dokumentaci a identifikoval jednu z nich jako na první pohled neobvykle nízkou, jelikož částka této nabídky je značně nižší než odhadovaný rozpočet. Navrhovatelka zejména neprokázala, v čem by taková praxe byla neobjektivní nebo diskriminační.

58

Konečně pokud jde o argumenty společnosti Agriconsulting, podle kterých Tribunál měl rozhodnout, že se VLM nacházela ve skutečnosti ve stejné situaci jako ona, je třeba zaprvé poznamenat, že pouhá okolnost, že navrhovatelka zpochybňuje hodnověrnost nabídky VLM, neumožňuje dospět k závěru, že se jedná o srovnatelné situace. S ohledem na úvahy uvedené v bodech 52 a 53 tohoto rozsudku by bylo dále třeba, aby Agriconsulting uvedla důvody, proč měl veřejný zadavatel a priori pochybovat o hodnověrnosti nabídky společnosti VLM.

59

Zadruhé je třeba uvést, že Tribunál měl v bodě 84 napadeného rozsudku oprávněně za to, že simulace předložená navrhovatelkou nebyla v tomto ohledu relevantní. Tato simulace, která spočívá v podrobném ověření cen navržených v nabídce společnosti VLM za pomoci referenčních ekonomických parametrů, totiž nemůže prokázat důvody, proč měl veřejný zadavatel od počátku pochybovat o serióznosti této nabídky navzdory skutečnosti, že její částka byla velmi blízká odhadovanému rozpočtu v zadávací dokumentaci.

60

Vyplývá z toho, že třetí část třetího důvodu kasačního opravného prostředku je neopodstatněná.

61

Pokud jde dále o druhou část tohoto důvodu kasačního opravného prostředku, která se týká údajného porušení zásady kontradiktornosti, je třeba připomenout, že Tribunál nejprve v bodě 71 napadeného rozsudku vyjmenoval povinnosti vyplývající z čl. 139 odst. 1 nařízení č. 2342/2002, jehož znění bylo připomenuto v bodě 50 tohoto rozsudku, a poté v bodech 72 až 76 napadeného rozsudku rozhodl, že kontradiktorní řízení stanovené v tomto ustanovení bylo v projednávané věci dodrženo a navrhovatelka měla možnost odůvodnit své náklady a sazby, které byly považovány za neobvykle nízké.

62

Agriconsulting nicméně v zásadě uvádí, že veřejný zadavatel dodrží povinnosti vyplývající z uvedeného čl. 139 odst. 1 jen tehdy, když nad rámec formálního dodržení fází kontradiktorního řízení stanovených v tomto článku byl dotčený uchazeč skutečně schopen odůvodnit své náklady a sazby. V projednávaném případě by to znamenalo, že by navrhovatelka mohla poskytnout doplňující informace k informacím uvedeným v její písemné odpovědi ze dne 29. listopadu 2012, jelikož formulace dopisu Komise ze dne 22. listopadu 2012 jí neumožnila správně posoudit informace vyžadované tímto orgánem.

63

V tomto ohledu stačí uvést, že tento argument vychází ze skutkového předpokladu, který Tribunál odmítl. Tribunál totiž posoudil obsah dopisu Komise ze dne 22. listopadu 2012 v bodě 77 napadeného rozsudku v tom smyslu, že se tento orgán dotazoval navrhovatelky nejen na metodu výpočtu cen obsažených v její nabídce, ale na všechny prvky podílející se na tvorbě těchto cen.

64

Přitom jelikož Soudní dvůr nemůže, s výjimkou případu zkreslení, přehodnotit posouzení skutkového stavu provedené Tribunálem, je druhá část třetího důvodu kasačního opravného prostředku nepřípustná.

65

Pokud jde konečně o první část tohoto důvodu, týkající se údajného zkreslení žaloby společnosti Agriconsulting Tribunálem, navrhovatelka v bodě 68 své žaloby podle všeho uvedla, že referenční nákladová jednotka použitá za účelem výpočtu nákladů na odborníky byla subjektivní a nezohledňovala skutečnost, že si mohla vyjednat s odborníky nižší sazby, ani její organizační a obchodní schopnosti.

66

V tomto ohledu Tribunál v bodech 66 a 67 napadeného rozsudku uvedl, že tvrzení navrhovatelky, podle kterých si mohla s odborníky vyjednat nižší sazby, než jaké se předpokládaly v referenčních ekonomických parametrech, nebylo podložené.

67

Kromě toho Tribunál v bodě 68 uvedeného rozsudku rozhodl, že Agriconsulting nepodpořila prostřednictvím číselných údajů svůj argument, že nákladová jednotka použitá za účelem výpočtu nákladů na odborníky byla subjektivním parametrem. Uvedl dále, že skutečnost, že Agriconsulting uvádí dojednávání sazeb s odborníky stejné kategorie, do jaké mají patřit odborníci plnící hlavní úkoly, potvrzuje, že tyto náklady byly nižší než norma, avšak přesná odůvodnění nebyla poskytnuta.

68

Je tedy třeba konstatovat, že Tribunál neopomenul argument navrhovatelky a odpověděl na něj právně dostačujícím způsobem. Tribunál se totiž mohl v tomto ohledu omezit na konstatování, že Agriconsulting neodůvodnila svá tvrzení o nepřiměřené povaze referenčních ekonomických parametrů a nižších sazeb, které se jí podařilo vyjednat. Navrhovatelka ostatně netvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že jí ponechal takové důkazní břemeno. Nemůže tedy tvrdit, že Tribunál zkreslil její žalobu.

69

Pokud jde o tvrzení Agriconsulting, podle které Tribunál nezohlednil simulaci, kterou předložila za účelem prokázání svévolnosti a nehodnověrnosti referenčních ekonomických parametrů, stačí připomenout, že kasační opravný prostředek se omezuje na právní otázky. Pouze Tribunál je tedy příslušný ke zjištění a posouzení relevantních skutkových okolností, jakož i k posouzení hodnoty, kterou je třeba přiznat důkazům, které mu byly předloženy, s výhradou případu zkreslení těchto skutkových okolností nebo důkazů (usnesení ze dne 11. listopadu 2003, Martinez v. Parlament, C‑488/01 P, EU:C:2003:608, bod 53 a citovaná judikatura).

70

Přitom navrhovatelka neposkytla důkazy, které by mohly prokázat takové zkreslení. Ostatně je třeba konstatovat, že Tribunál nepominul spornou simulaci, jelikož ji v napadeném rozsudku několikrát zmínil, a to zejména v bodě 84 tohoto rozsudku. Okolnost, že Tribunál simulaci nezmínil v bodech 63 až 69 uvedeného rozsudku, neznamená nic víc, než že ji v tomto kontextu nepovažoval za průkaznou, přičemž takové posouzení spadá, s vyloučením veškerého zkreslení, do jeho výlučné pravomoci.

71

Konečně pokud jde o argument Agriconsulting uvedený v bodě 40 tohoto rozsudku, je třeba uvést, že v rozsahu, v němž Tribunál v bodech 72 až 76 napadeného rozsudku konstatoval, že navrhovatelka měla možnost odůvodnit své náklady a sazby, mohl jí právem vytýkat, že nepodložila svá tvrzení. Dále za předpokladu, že se navrhovatelka snaží tímto argumentem zpochybnit toto zjištění Tribunálu, je uvedený argument nepřípustný z důvodů uvedených v bodě 64 tohoto rozsudku.

72

Z toho vyplývá, že první část třetího důvodu kasačního opravného prostředku je zčásti nepřípustná a zčásti neopodstatněná.

73

Třetí důvod kasačního opravného prostředku navrhovatelky musí být tudíž zamítnut v celém rozsahu.

74

V souladu s čl. 139 odst. 1 nařízení č. 2342/2002 je neobvykle nízká cena nabídky společnosti Agriconsulting dostatečným důvodem k právnímu odůvodnění jejího odmítnutí. Přitom ze všech výše uvedených úvah vyplývá, že navrhovatelka nebyla schopna prokázat, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že v projednávaném případě nedošlo k dostatečně závažnému porušení unijního práva, pokud jde o posouzení neobvykle nízké ceny její nabídky Komisí.

75

Není proto nezbytné posuzovat, zda je jiný důvod odmítnutí nabídky Agriconsulting, a sice známka, která jí byla přidělena, pokud jde o kritérium pro zadání zakázky č. 3, opodstatněný či nikoliv.

76

Dále Tribunál rozhodl v bodě 105 napadeného rozsudku, z obdobných důvodů, jaké jsou uvedeny v předchozím bodě tohoto rozsudku, že nelze prokázat existenci příčinné souvislosti mezi případnou protiprávností, k níž došlo v rámci posouzení nabídky z hlediska kritéria pro zadání zakázky č. 3, a ušlým ziskem souvisejícím se ztrátou zakázky dovolávaným navrhovatelkou. Přitom, i když navrhovatelka v bodě 65 kasačního opravného prostředku zmiňuje úvahy Tribunálu o příčinné souvislosti, nezdá se, že by je chtěla zpochybnit, a v každém případě nevznáší v tomto smyslu žádnou výtku.

77

S ohledem na kumulativní charakter podmínek vzniku mimosmluvní odpovědnosti Unie, jak je uvedena v čl. 340 druhém pododstavci SFEU, jsou úvahy uvedené v bodech 74 až 76 tohoto rozsudku dostačující pro zamítnutí kasačního opravného prostředku společnosti Agriconsulting, aniž by bylo nezbytné vyjádřit se ke čtvrtému důvodu kasačního opravného prostředku, který se týká přezkumu Tribunálu stran ušlého zisku z důvodu zamítnutí její nabídky (obdobně viz rozsudky ze dne 19. dubna 2007, Holcim (Deutschland) v. Komise, C‑282/05 P, EU:C:2007:226, bod 57, a ze dne 14. října 2014, Giordano v. Komise, C‑611/12 P, EU:C:2014:2282, bod 54).

K nákladům řízení

78

Podle čl. 184 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora platí, že není-li kasační opravný prostředek opodstatněný, rozhodne Soudní dvůr o nákladech řízení.

79

Podle čl. 138 odst. 1 tohoto jednacího řádu, který se použije na základě čl. 184 odst. 1 uvedeného jednacího řádu na řízení o kasačním opravném prostředku, se účastníku řízení, který neměl ve věci úspěch, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a společnost Agriconsulting neměla se svým kasačním opravným prostředkem úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.

 

Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:

 

1)

Kasační opravný prostředek se zamítá.

 

2)

Společnosti Agriconsulting Europe SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

 

Podpisy.


( *1 ) – Jednací jazyk: italština.