Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 24. října 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel de Colmar – Francie) – trestní řízení proti společnosti Belu Dienstleistung GmbH & Co KG, Stefanu Niklessovi

(Věc C-474/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Totožné předběžné otázky - Koordinace systémů sociálního zabezpečení - Nařízení (ES) č. 883/2004 - Použitelné právní předpisy - Potvrzení A 1 - Důkazní hodnota“)

(2018/C 005/20)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Colmar

Účastníci původního trestního řízení

Belu Dienstleistung GmbH & Co KG, Stefan Nikless

za přítomnosti: Syndicat Prism’emploi, Union départementale CGT du Bas-Rhin, Union de recouvrement des cotisations de sécurité sociale et d’allocations familiales d’Alsace (Urssaf), právní nástupkyně Urssaf du Bas-Rhin

Výrok

Článek 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, musí být vykládán v tom smyslu, že potvrzení A 1 vydané institucí určenou příslušným orgánem členského státu na základě čl. 12 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení je závazné jak pro instituce sociálního zabezpečení členského státu, v němž je práce vykonávána, tak pro soudy tohoto členského státu, a to i tehdy, když tyto soudy konstatují, že podmínky činnosti dotčeného pracovníka nespadají do věcné působnosti tohoto ustanovení nařízení č. 883/2004.

(1)  Úř. věst. C 441, 28. 11. 2016.