1)

Článek 12 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany, ve spojení s čl. 10 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany, musí být vykládán v tom smyslu, že vyřízení žádosti o mezinárodní ochranu podané osobou, která je zaregistrována u Agentury Organizace spojených národů pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA), vyžaduje posouzení toho, zda tato osoba požívá účinné ochrany nebo podpory ze strany této organizace, pokud tato žádost nebyla předem zamítnuta na základě důvodu nepřípustnosti nebo na základě jiného důvodu vyloučení, než je důvod uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. a) první větě směrnice 2011/95.

2)

Článek 12 odst. 1 písm. a) druhá věta směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany, a čl. 12 odst. 1 písm. a) druhá věta směrnice 2011/95 musí být vykládány v tom smyslu, že:

3)

Článek 46 odst. 3 směrnice 2013/32 ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládán v tom smyslu, že soud členského státu, který projednává v prvním stupni opravný prostředek proti rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochranu, musí posoudit jak skutkové a právní okolnosti, jako je použitelnost čl. 12 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/95 na situaci žadatele, které orgán, jenž toto rozhodnutí přijal, zohlednil nebo mohl zohlednit, tak okolnosti, které nastaly po přijetí uvedeného rozhodnutí.

4)

Článek 46 odst. 3 směrnice 2013/32 ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv musí být vykládán v tom smyslu, že požadavek úplného a ex nunc posouzení jak skutkové, tak právní stránky se může vztahovat rovněž na důvody nepřípustnosti žádosti o mezinárodní ochranu uvedené v čl. 33 odst. 2 této směrnice, pokud to umožňuje vnitrostátní právo, a v případě, že soud projednávající opravný prostředek zamýšlí přezkoumat důvod nepřípustnosti, který nebyl posouzen rozhodujícím orgánem, musí vyslechnout žadatele s cílem umožnit mu, aby osobně v jazyce, který ovládá, vyjádřil svůj názor na použitelnost uvedeného důvodu na jeho konkrétní situaci.

5)

Článek 35 první pododstavec písm. b) směrnice 2013/32 musí být vykládán v tom smyslu, že v případě osoby registrované u Agentury Organizace spojených národů pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA), požívá-li skutečné ochrany nebo podpory ze strany této organizace ve třetí zemi, která neodpovídá území, kde má obvyklé bydliště, ale která je součástí oblasti působení uvedené organizace, je třeba mít za to, že požívá v této třetí zemi dostatečné ochrany ve smyslu tohoto ustanovení, pokud tato země:

6)

Článek 46 odst. 3 směrnice 2013/32 ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv musí být vykládán v tom smyslu, že nezavádí společné procesní normy, pokud jde o příslušnost k přijetí nového rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochranu po zrušení původního rozhodnutí o této žádosti soudem rozhodujícím o opravném prostředku. Nicméně potřeba zajistit užitečný účinek čl. 46 odst. 3 této směrnice a zaručit účinný opravný prostředek v souladu s článkem 47 Listiny základních práv vyžaduje, aby v případě vrácení věci kvazisoudnímu nebo správnímu orgánu podle čl. 2 písm. f) uvedené směrnice bylo nové rozhodnutí přijato v krátké lhůtě a aby bylo v souladu s posouzením obsaženým ve zrušujícím rozsudku.