26.2.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/22

1)

Článek 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky musí být ve světle čl. 17 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1610/96 ze dne 23. července 1996 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro přípravky na ochranu rostlin vykládán v tom smyslu, že den první registrace, tak jak je uveden v žádosti o dodatkové ochranné osvědčení, na jehož základě vnitrostátní orgán příslušný k vydávání takových osvědčení spočítal dobu jeho platnosti, je nesprávný v takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, v níž měl za následek stanovení doby platnosti uvedeného osvědčení, která je v rozporu s tím, co stanoví čl. 13 odst. 1 nařízení č. 469/2009, tak jak byl vyložen v pozdějším rozsudku Soudního dvora.

2)

Článek 18 nařízení č. 469/2009 musí být ve světle bodu 17 odůvodnění a čl. 17 odst. 2 nařízení č. 1610/96 vykládán v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace popsaná v bodě 1 tohoto výroku, má držitel dodatkového ochranného osvědčení na základě uvedeného článku 18 právo podat opravný prostředek za účelem opravy doby platnosti uvedené v daném osvědčení po celou dobu, než tato doba platnosti uplyne.