Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 10. listopadu 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Amsterdam – Nizozemsko) – Výkon evropského zatýkacího rozkazu vůči Ruslanasu Kovalkovasovi

(Věc C-477/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Naléhavé řízení o předběžné otázce - Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech - Evropský zatýkací rozkaz - Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV - Článek 1 odst. 1 - Pojem ‚soudní rozhodnutí‘ - Článek 6 odst. 1 - Pojem ‚vystavující justiční orgán‘ - Evropský zatýkací rozkaz vystavený ministerstvem spravedlnosti Litevské republiky s cílem výkonu trestu odnětí svobody“)

(2017/C 014/22)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Amsterdam

Účastníci původního řízení

Žalobce: Openbaar Ministerie

Žalovaný: Ruslanas Kovalkovas

Výrok

Pojem „justiční orgán“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2009/299/SVV ze dne 26. února 2009, je autonomním pojmem unijního práva a uvedený čl. 6 odst. 1 musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby orgán výkonné moci, jako je litevské ministerstvo spravedlnosti, byl určen jako „vystavující justiční orgán“ ve smyslu uvedeného ustanovení, takže evropský zatýkací rozkaz vystavený uvedeným orgánem s cílem výkonu rozsudku o trestu odnětí svobody nelze považovat za „soudní rozhodnutí“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2002/584, ve znění rámcového rozhodnutí 2009/299.

(1)  Úř. věst. C 383, 17.10.2016.