Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 9. listopadu 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal da Relação do Porto – Portugalsko) – António Fernando Maio Marques da Rosa v. Varzim Sol – Turismo, Jogo e Animação, SA

(Věc C-306/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků - Směrnice 2003/88/ES - Článek 5 - Doba odpočinku v týdnu - Vnitrostátní právní úprava stanovující alespoň jeden den odpočinku za období sedmi dní - Období více než šesti po sobě jdoucích dní práce“)

(2018/C 005/13)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal da Relação do Porto

Účastníci původního řízení

Žalobce: António Fernando Maio Marques da Rosa

Žalovaná: Varzim Sol – Turismo, Jogo e Animação, SA

Výrok

Článek 5 směrnice Rady 93/104/ES ze dne 23. listopadu 1993 o některých aspektech úpravy pracovní doby ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/34/ES ze dne 22. června 2000, jakož i čl. 5 první pododstavec směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby musí být vykládány v tom smyslu, že nevyžadují, aby minimální nepřetržitý odpočinek v týdnu v délce dvaceti čtyř hodin, na který má pracovník nárok, byl poskytnut nejpozději v den následující po období šesti po sobě jdoucích odpracovaných dnů, ale ukládají, aby tento byl poskytnut v rámci každého období sedmi dnů.

(1)  Úř. věst. C 326, 5.9.2016.