Věc C-181/16: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 19. června 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État – Belgie) – Sadikou Gnandi v. État belge „Řízení o předběžné otázce – Prostor svobody, bezpečnosti a práva – Navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí – Směrnice 2008/115/ES – Článek 3 odst. 2 – Pojem ‚neoprávněný pobyt‘ – Článek 6 – Přijetí rozhodnutí o navrácení před rozhodnutím o opravném prostředku podaném proti zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu rozhodujícím orgánem – Listina základních práv Evropské unie – Článek18, čl. 19 odst. 2 a článek 47 – Zásada nenavracení – Právo na účinný procesní prostředek – Povolení setrvat v členském státě“

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 19. června 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État – Belgie) – Sadikou Gnandi v. État belge

(Věc C-181/16) ( 1 )

„„Řízení o předběžné otázce — Prostor svobody, bezpečnosti a práva — Navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí — Směrnice 2008/115/ES — Článek 3 odst. 2 — Pojem ‚neoprávněný pobyt‘ — Článek 6 — Přijetí rozhodnutí o navrácení před rozhodnutím o opravném prostředku podaném proti zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu rozhodujícím orgánem — Listina základních práv Evropské unie — Článek18, čl. 19 odst. 2 a článek 47 — Zásada nenavracení — Právo na účinný procesní prostředek — Povolení setrvat v členském státě““

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobce: Sadikou Gnandi

Žalovaný: État belge

Výrok

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, ve spojení se směrnicí Rady 2005/85/ES ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka a s ohledem na zásadu nenavracení a právo na účinnou právní ochranu, zakotvené v článku 18, čl. 19 odst. 2 a článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání vydání rozhodnutí o navrácení podle čl. 6 odst. 1 směrnice 2008/115 vůči státnímu příslušníku třetí země, který podal žádost o mezinárodní ochranu, již po zamítnutí této žádosti rozhodujícím orgánem nebo současně s ním v rámci jednoho správního aktu, a tedy před ukončením soudního řízení o opravném prostředku podaném proti tomuto zamítnutí, zejména pod podmínkou, že dotyčný členský stát zaručí, že všechny právní účinky rozhodnutí o navrácení budou pozastaveny do vydání rozhodnutí o tomto opravném prostředku, že uvedený žadatel bude moci během tohoto období požívat práv, která vyplývají ze směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl, a že se bude moci dovolávat jakékoli změny okolností, jež nastane po přijetí rozhodnutí o navrácení, která by mohla mít významný dopad na posouzení situace dotyčného z hlediska směrnice 2008/115, zejména jejího článku 5, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.

( 1 ) – Úř. věst. C 191, 30.5.2016.