Věc T‑522/15 R

(zveřejnění formou výňatků)

CCPL – Consorzio Cooperative di Produzione e Lavoro SC a další

proti

Evropské komisi

„Řízení o předběžných opatřeních — Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Potravinové obaly pro maloobchodní prodej — Rozhodnutí, kterým se ukládají pokuty — Bankovní záruka — Návrh na odklad vykonatelnosti — Fumus boni juris — Naléhavost — Poměření zájmů“

Shrnutí – usnesení předsedy Tribunálu ze dne 15. prosince 2015

1. Řízení o předběžných opatřeních — Odklad vykonatelnosti — Podmínky nařízení — Fumus boni juris — Odklad vykonatelnosti povinnosti zřídit bankovní záruku jakožto podmínky pro upuštění od okamžitého vymáhání pokuty uložené za porušení pravidel hospodářské soutěže — Žalobní důvod odhalující, že Komise podcenila závažnost finanční situace dotyčného podniku — Existence prima facie dostatečně vysoké pravděpodobnosti, že unijní soud sníží částky uložených pokut — Žalobní důvod, který není prima facie neopodstatněný

   (Články 261 SFEU a 278 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31; jednací řád Tribunálu, čl. 156 odst. 3)

2. Řízení o předběžných opatřeních — Odklad vykonatelnosti — Odklad vykonatelnosti povinnosti zřídit bankovní záruku jakožto podmínky pro upuštění od okamžitého vymáhání pokuty uložené za porušení pravidel hospodářské soutěže — Podmínky nařízení — Výjimečné okolnosti — Důkazní břemeno — Odmítnutí bank poskytnout takovou bankovní záruku — Přípustnost jako důkaz objektivní nemožnosti získat přístup k takovémuto finančnímu nástroji

   (Článek 278 SFEU; jednací řád Tribunálu, čl. 156 odst. 3)

3. Řízení o předběžných opatřeních — Odklad vykonatelnosti — Odklad vykonatelnosti povinnosti zřídit bankovní záruku jakožto podmínky pro upuštění od okamžitého vymáhání pokuty uložené za porušení pravidel hospodářské soutěže — Podmínky nařízení — Výjimečné okolnosti — Přihlédnutí k finanční situaci skupiny, k níž podnik patří

   (Článek 278 SFEU)

4. Řízení o předběžných opatřeních — Odklad vykonatelnosti — Odklad vykonatelnosti povinnosti zřídit bankovní záruku jakožto podmínky pro upuštění od okamžitého vymáhání pokuty uložené za porušení pravidel hospodářské soutěže — Poměření všech dotčených zájmů

   (Článek 278 SFEU; jednací řád Tribunálu, čl. 156 odst. 3)

1.  Pokud jde o návrh na nařízení předběžného opatření, jehož předmětem je domoci se zproštění povinnosti zřídit bankovní záruku jakožto podmínky pro upuštění od okamžitého vymáhání pokut uložených za porušení pravidel hospodářské soutěže, je podmínka fumus boni juris splněna, jestliže řada skutečností nasvědčuje tomu, že Komise v napadeném rozhodnutí podcenila závažnost ztrátové finanční situace sankcionovaného podniku.

   V každém případě soudce rozhodující o předběžných opatřeních může pouze konstatovat, že posouzení skutečností, na něž bylo poukázáno, si zasluhuje zevrubný přezkum v rámci hlavního řízení soudem rozhodujícím ve věci samé. Podle článku 261 SFEU a článku 31 nařízení č. 1/2003 totiž unijní soud rozhoduje o žalobách proti rozhodnutím Komise, kterými se ukládají pokuty nebo penále, s pravomocí k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci. Jestliže soud s pravomocí k přezkumu v plné jurisdikci vykonává svou pravomoc změnit napadený akt, může zohlednit právní a skutkový stav, v němž se věc nacházela v době jeho rozhodování.

   Podmínka fumus boni juris je tedy splněna, jestliže má soudce rozhodující o předběžných opatřeních za to, že existuje prima facie dostatečně vysoká pravděpodobnost, že soud rozhodující ve věci samé přizná podniku podstatné snížení částky uložených pokut, které bude ještě vyšší než snížení přiznané Komisí v napadeném rozhodnutí.

   (viz body 14, 34, 41–43)

2.  Možnost požadovat zřízení bankovní záruky jakožto podmínka pro upuštění od okamžitého vymáhání pokut uložených za porušení pravidel hospodářské soutěže odpovídá obecné a přiměřené linii chování Komise, takže pouze za výjimečných okolností může být sankcionovaný podnik zproštěn povinnosti zřídit takovou záruku. Za účelem prokázání existence takových výjimečných okolností musí uvedený podnik v zásadě doložit, že buď je pro něj objektivně nemožné bankovní záruku zřídit, nebo že by její zřízení ohrozilo jeho existenci. Obě tyto výjimečné okolnosti jsou alternativní, a nikoli kumulativní. Pokud jde o návrh na nařízení předběžného opatření podaný sankcionovaným podnikem, jehož předmětem je domoci se zproštění povinnosti zřídit bankovní záruku, je-li tedy uvedený podnik schopen právně dostačujícím způsobem prokázat, že je pro něj objektivně nemožné zřídit bankovní záruku pro uložené pokuty, je třeba uznat naléhavost požadovaného odkladu vykonatelnosti.

   Kromě toho je třeba mít za to, že uvedený podnik právně dostačujícím způsobem prokázal, že je pro něj objektivně nemožné získat bankovní záruku, pokud mu dvanáct bank odmítlo bankovní záruku poskytnout.

   (viz body 49–51, 66)

3.  V řízení o předběžných opatřeních zohlednění síly skupiny, k níž patří účastník řízení navrhující nařízení předběžných opatření, spočívá na myšlence, že objektivní zájmy tohoto účastníka řízení nemají autonomní charakter ve vztahu k zájmům osob, které ji ovládají nebo jsou členy téže skupiny, a takový přístup se s přihlédnutím k akcionářské struktuře skupiny uplatní i na menšinové společníky držící 50, 40, ba i 30 % kapitálu dotčené společnosti. Koncept skupiny se však nepoužije v prostředí družstev, jestliže neexistuje dostatečně úzká konvergence zájmů mezi družstvy na straně jedné a zastřešující společností a sesterskými družstvy na straně druhé.

   (viz body 69 a 70)

4.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 77 a 78)