27.4.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 138/56

Žaloba podaná dne 12. února 2015 – Scandlines Øresund a další v. Komise

(Věc T-68/15)

(2015/C 138/73)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Scandlines Øresund I/S (Helsingør, Dánsko), HH Ferries Helsingor ApS (Helsingør, Dánsko), HH-Ferries Helsingborg AB (Helsingborg, Švédsko) (zástupci: M. Johansson, R. Azelius a P. Remnelid, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—

zrušil napadené rozhodnutí, a

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba podaná na základě článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie směřuje ke zrušení rozhodnutí Evropské komise ze dne 15. října 2014 na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (věci SA.36558 a SA.38371 – Dánsko, a SA.36662 – Švédsko, Podpora poskytnutá společnosti Øresundsbro Konsortiet).

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení.

—

První částí prvního žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když dospěla k závěru, že financování zařízení Hinterland neobsahovalo státní podporu, neboť dotčená opatření nemohla narušit hospodářskou soutěž, ani ovlivnit obchod mezi členskými státy.

—

Druhou částí prvního žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení ve vztahu k nepodmínečné povaze státních záruk a právně vynutitelného práva konsorcia získat státem zajištěné financování, jakož i ve vztahu k řadě státních záruk.

—

Třetí a čtvrtou částí prvního žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, když učinila závěr, že Švédská zajišťovací opatření představují režim podpor a existující podporu.

—

Pátou částí prvního žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když učinila závěr, že státní záruky se omezují na financování Fixed Link.

—

Šestou částí prvního žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že byl porušen čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, neboť Komise neměla dostačující důvody k tomu, aby dotčená opatření představující podporu shledala slučitelnými s vnitřním trhem.

—

V šesté části žalobkyně rovněž tvrdí, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, když neposoudila kumulativní účinek všech jednotlivých opatření přímo a nepřímo učiněných ve prospěch konsorcia.

—

Sedmou částí prvního žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že došlo k nesprávnému uplatnění zásady ochrany legitimních očekávání.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti zahájit formální vyšetřovací řízení.

—

Druhý žalobní důvod se dělí na devět částí, kterými žalobkyně tvrdí, že přezkum provedený Komisí byl nedostačující a neúplný, a že Komise v několika ohledech nedodržela vlastní pokyny. Tato porušení zakládají existenci souboru konsistentních důkazů, které prokazují, že Komise k datu přijetí napadeného rozhodnutí nemohla vyřešit všechny vážné obtíže určené v projednávané věci. V důsledku toho Komise nesprávně odmítla dodržet procesní práva žalobkyň plynoucí z čl. 108odst. 2 SFEU.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění.

—

Třetím žalobním důvodem žalobkyně tvrdí, že se napadené rozhodnutí zakládá na nepřiměřeném odůvodnění. Žalobkyně tvrdí, že Komise neprokázala, že tvrzení a důvody uvedené v napadeném rozhodnutí byly dostatečně přesné, aby žalobkyně mohly hájit svá práva, a aby Soudní dvůr mohl vykonat soudní přezkum. Údajné nedostatky odůvodnění se týkají posouzení provedeného Komisí ve vztahu k zařízení Hinterland, ke státním zárukám, k dánským daňovým výhodám, dánským státním půjčkám a nakonec i skutečnosti, že závěry Komise týkající se slučitelnosti s vnitřním trhem a legitimní očekávání se zakládají na kruhové argumentaci.