Věc T‑616/15

Transtec

proti

Evropské komisi

„ERF – Země AKT – Dohoda z Cotonou – Program podpory kulturních iniciativ v afrických zemích, jejichž úředním jazykem je portugalština – Částky, které Komise vyplatila subjektu pověřenému finančním řízením programu v Guineji-Bissau – Inkaso v návaznosti na finanční audit – Započtení pohledávek – Přiměřenost – Bezdůvodné obohacení – Mimosmluvní odpovědnost“

Shrnutí – Rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 3. července 2018

  1. Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky – Určení předmětu sporu – Stručný popis dovolávaných žalobních důvodů – Jednoznačná formulace návrhových žádání žalobce

    [Jednací řád Tribunálu, čl. 76 písm. d)]

  2. Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Rozhodnutí Komise o mimosoudním započtení mezi závazky a pohledávkami – Zahrnutí – Žaloba, na jejímž základě má být konstatována i neexistence pohledávky vůči žalobci – Přípustnost – Podmínky

    (Článek 263 SFEU; nařízení Rady č. 215/2008, ve znění nařízení č. 370/2011)

  3. Akty orgánů – Uvedení právního základu – Povinnost – Rozsah – Opomenutí, které nepředstavuje podstatnou vadu – Meze – Možnost určení prostřednictvím jiných prvků předmětného aktu

    (Článek 288 čtvrtý pododstavec SFEU)

  4. Rozvojová spolupráce – Projekty financované Evropským rozvojovým fondem v zemích AKT – Finanční nařízení pro desátý Evropský rozvojový fond – Nařízení č. 215/2008 – Zjištění pohledávek – Vymáhání – Ověření skutečnosti a výše dluhu, jakož i podmínek jeho vymahatelnosti – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum

    (Nařízení Rady č. 215/2008, ve znění nařízení č. 370/2011, čl. 63 odst. 1 a čl. 65 odst. 2)

  5. Rozvojová spolupráce – Projekty financované Evropským rozvojovým fondem v zemích AKT – Částky, které Komise vyplatila subjektu pověřenému finančním řízením programu zřízeného Evropským rozvojovým fondem – Inkaso v návaznosti na finanční audit – Porušení zásady proporcionality – Podmínky

    (Nařízení Rady č. 215/2008, ve znění nařízení č. 370/2011)

  6. Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Zpráva o auditu týkající se smluv financovaných Evropským rozvojovým fondem – Přípravný akt

  7. Základní práva – Listina základních práv Evropské unie – Práva obhajoby – Právo být vyslechnut – Rozsah

    [Listina základních práv Evropské unie, čl. 41 odst. 2 písm. a)]

  8. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Předmět – Rozsah – Individuální rozhodnutí

    (Článek 296 SFEU)

  9. Právo Evropské unie – Zásady – Zásada zákazu bezdůvodného obohacení Unie – Pojem

  10. Rozvojová spolupráce – Projekty financované Evropským rozvojovým fondem v zemích AKT – Částky, které Komise vyplatila subjektu pověřenému finančním řízením programu zřízeného Evropským rozvojovým fondem – Inkaso v návaznosti na finanční audit – Rozhodnutí Komise o mimosoudním započtení – Zrušení uvedeného rozhodnutí o započtení Tribunálem – Povinnost vrátit částku sporné pohledávky z důvodu bezdůvodného obohacení Unie – Neexistence

  11. Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Skutečná a určitá újma způsobená protiprávním aktem – Kumulativní podmínky – Zrušení napadeného protiprávního aktu – Přiměřená náhrada nemajetkové újmy

    (Článek 340 druhý pododstavec SFEU)

  1.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz bod 46)

  2.  Na unijní soudy se lze obrátit s žalobou na základě článku 263 SFEU v případě, že má napadený akt závazné právní účinky jdoucí nad rámec smluvního vztahu mezi stranami a implikující, že orgán, který je stranou smlouvy, jednal při výkonu veřejné moci, kterou má jakožto správní orgán. Akt, kterým Komise provádí mimosoudní započtení mezi závazky a pohledávkami vyplývajícími z různých právních vztahů s toutéž osobou, je v tomto ohledu napadnutelným aktem ve smyslu uvedeného ustanovení. V rámci takové žaloby na neplatnost přísluší Tribunálu přezkoumat legalitu jednoho či několika rozhodnutí o započtení s ohledem na účinky související s neuskutečněním skutečného zaplacení dlužných částek.

    V souvislosti s inkasem částek, které Komise vyplatila subjektu pověřenému finančním řízením programu zřízeného Evropským rozvojovým fondem, v návaznosti na finanční audit podání návrhu na zrušení rozhodnutí o započtení v rozsahu, v němž má být na základě žaloby konstatováno i to, že Unie nemá ve vztahu k žalobci spornou pohledávku, nepředstavuje zneužití řízení, jelikož otázka existence dotčené pohledávky nespadá do smluvního rámce spojeného s uzavřením smlouvy o poskytování služeb mezi žalobcem a vnitrostátní schvalující osobou, ani do výkladu ustanovení smlouvy nebo jakékoliv dotační dohody uzavřené mezi žalobcem a Unií zastoupenou Komisí.

    (viz body 58, 60, 65, 66)

  3.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 75, 76)

  4.  Z článku 63 odst. 1 a čl. 65 odst. 2 nařízení č. 215/2008 o finančním nařízení pro desátý Evropský rozvojový fond vyplývá, že příslušná schvalující osoba jmenovaná Komisí je povinna ověřit skutečnost a výši dluhu, jakož i podmínky jeho vymahatelnosti, a může zrušit nebo upravit výši pohledávky. V rámci výkonu své posuzovací pravomoci při vymáhání pohledávek se proto Komise nemůže vymykat soudnímu přezkumu. Pokud by tomu tak bylo, byl by prostor pro uvážení příslušné schvalující osoby ve skutečnosti prakticky libovolný a vyloučený z přezkumu unijního soudu.

    (viz body 110, 111)

  5.  Komise může být povinna konstatovat nepřiměřenou povahu inkasa částky, kterou Komise vyplatila subjektu pověřenému finančním řízením programu zřízeného Evropským rozvojovým fondem, v návaznosti na finanční audit, pokud se příjemce uvedené částky nedopustil podvodu na financování Unie a zájmy Unie spojené s nutností zajistit dodržování zásady řádného finančního řízení nebyly v tomto ohledu značným způsobem dotčeny.

    (viz body 128, 129)

  6.  Zpráva o auditu není napadnutelným aktem. Zpráva o auditu pouze konstatuje již existující případné nesrovnalosti, jakož i pohledávky, které z nich plynou, a proto nijak nemění právní postavení dlužníka těchto pohledávek. Komise mohla vycházet v rámci přijetí aktu o započtení, který s konečnou platností stanovil její stanovisko, ze závěrů auditu pouze za podmínky, že se jí zdály správné a odůvodněné. V této souvislosti se nemůže zbavit povinnosti posoudit závěry zprávy o auditu s přihlédnutím k zásadě proporcionality.

    (viz body 131, 132)

  7.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz bod 145)

  8.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 148, 149)

  9.  Aby byla žaloba na vrácení opírající se o bezdůvodné obohacení Unie úspěšná, musí podat důkaz o tom, že se Unie obohatila bez platného právního důvodu, a o tom, že žalobce byl v souvislosti s dotčeným obohacením ochuzen. V souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států je právo na vrácení ze strany obohacené osoby podmíněno neexistencí právního základu bezdůvodného obohacení.

    (viz body 156, 157)

  10.  Komise po zrušení rozhodnutí o započtení, které se týká inkasa částky, již vyplatila subjektu pověřenému finančním řízením programu zřízeného Evropským rozvojovým fondem, z důvodu porušení zásady proporcionality nemůže – pokud bylo rozhodnutí o započtení přijato na základě ustanovení použitelného finančního nařízení – podléhat povinnosti vrátit částku sporné pohledávky, kterou tvoří nezpůsobilé výdaje zjištěné ve zprávě o auditu z důvodu bezdůvodného obohacení Unie. Komise naopak musí vyvodit důsledky ze zrušení rozhodnutí o započtení.

    (viz body 159, 160)

  11.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 164, 165)