Věc T‑264/15

Gameart sp. z o.o.

proti

Evropské komisi

„Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Dokumenty týkající se řízení o nesplnění povinnosti – Dokumenty vypracované členským státem – Žádost o přístup k dokumentům podaná členskému státu – Postoupení žádosti o přístup Komisi – Odepření přístupu – Pravomoc Komise – Dokument, který pochází od orgánu – Článek 5 nařízení (ES) č. 1049/2001“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (čtvrtého senátu) ze dne 28. dubna 2017

1. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Právní zájem na podání žaloby – Žaloba, kterou má být zamezeno budoucímu opakování se protiprávnosti aktu orgánu nebo instituce Unie – Přípustnost – Podmínky

   (Článek 266 první pododstavec SFEU)

2. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Dokumenty pocházející od orgánů v držení vnitrostátních orgánů – Použitelnost vnitrostátních pravidel na žádosti o přístup – Možnost postoupit žádost o přístup dotyčnému orgánu – Neexistence

   (Článek 4 odst. 3 SEU; Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 5)

3. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Dokumenty pocházející od orgánů v držení vnitrostátních orgánů – Rozhodnutí uvedených orgánů postoupit žádost o přístup k těmto dokumentům orgánu Unie – Závazná povaha – Neexistence – Použití uvedeného rozhodnutí jako právního základu pro přijetí rozhodnutí dotyčného orgánu o přístupu nebo jeho odepření – Vyloučení

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, bod 15 odůvodnění a článek 5)

4. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Dokumenty pocházející z členského státu – Odepření přístupu – Možnost zveřejnění vnitrostátními orgány

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 4)

5. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Dokumenty pocházející z členského státu – Pravomoc dotčeného orgánu vyslovit se k žádosti o přístup – Podmínky

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 2 odst. 1 až 4, 5 a 6)

1.  Žalobce má zejména právní zájem na zrušení aktu orgánu, aby bylo možné zabránit tomu, že se protiprávnost, kterou je tento akt údajně stižen, bude v budoucnu opakovat. Takový právní zájem plyne z čl. 266 prvního pododstavce SFEU, podle něhož jsou orgány, jejichž akt byl prohlášen za neplatný, povinny přijmout opatření vyplývající z rozsudku unijního soudu. Tento právní zájem může nicméně existovat pouze tehdy, pokud se tvrzená protiprávnost může opakovat v budoucnu bez ohledu na okolnosti věci, ve které navrhovatel podal žalobu.

   (viz bod 20)

2.  Článek 5 nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise zavádí mechanismus koordinace mezi orgány Unie a členskými státy, pokud členské státy projednávají žádost o přístup k dokumentům, které mají v držení a které pocházejí od orgánu. Tento článek však neupravuje možnost postoupit orgánu Unie žádost o přístup k dokumentům pocházejícím z členského státu.

   V tomto ohledu platí, že kromě případů konkrétně uvedených v tomto ustanovení spadají žádosti o přístup k dokumentům drženým vnitrostátními orgány, pokud to vyžaduje povinnost loajální spolupráce stanovená v čl. 4 odst. 3 SEU, včetně případů, kdy takové dokumenty pocházejí od orgánů Unie, nadále do oblasti působnosti vnitrostátních pravidel použitelných na uvedené orgány, aniž je nahrazuje ustanovení nařízení č. 1049/2001.

   (viz body 34 až 36)

3.  Neexistuje žádný právní základ umožňující se domnívat, že orgán Unie je vázán rozhodnutím členského státu, kterým se mu postupuje žádost o přístup k dokumentům nepocházejícím od tohoto orgánu podle článku 5 nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, neboť nejsou splněny podmínky použití tohoto článku. Byť se lze skutečně domnívat, že rozhodnutí členského státu postoupit žádost o přístup k dokumentům, která mu byla předložena, je závazné potud, že je uvedený orgán nemůže považovat za neexistující, nelze mít nicméně za to, že samotné toto postoupení opravňuje tento orgán přijmout rozhodnutí ve věci samé, to znamená rozhodnutí o odepření nebo poskytnutí přístupu k požadovaným dokumentům.

   Zásada loajální spolupráce, uvedená v bodě 15 odůvodnění nařízení č. 1049/2001, kterou se řídí vztah mezi orgány a členskými státy, nemůže mimoto sama o sobě zakládat pravomoc orgánu Unie přezkoumávat žádost o přístup bez jakéhokoli právního základu stanoveného nařízením č. 1049/2001.

   (viz body 44 a 53)

4.  Rozhodnutí orgánu Unie, kterým se zamítá žádost o přístup k dokumentům vypracovaným členským státem, nezavazuje vnitrostátní orgány tohoto státu přijmout stejné stanovisko. V souladu s judikaturou Soudního dvora týkající se vyjádření předložených unijním soudům totiž žádný předpis či ustanovení neopravňují či nebrání takovému orgánu, aby zpřístupnil třetím osobám akty vypracované v rámci takového správního řízení.

   (viz bod 47)

5.  Skutečnost, že dokumenty pocházející z členského státu jsou v držení orgánu Unie ve smyslu čl. 2 odst. 3 nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, neopravňuje tento orgán k tomu, aby z úřední povinnosti nebo za všech okolností rozhodl o žádosti o přístup k nim nebo aby k nim případně odepřel přístup.

   K tomu, aby měl tento orgán pravomoc přijmout rozhodnutí o přiznání nebo odepření přístupu k dokumentu, který má v držení, je totiž ještě třeba, aby obdržel žádost o přístup k tomuto dokumentu, která byla platně předložena za podmínek stanovených článkem 2 odst. 4 a článkem 6 nařízení č. 1049/2001 jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou uvedenou v čl. 2 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení, nebo platně postoupena členským státem za podmínek stanovených v článku 5 uvedeného nařízení.

   (viz body 50 a 51)