Věc T‑110/15

International Management Group

v.

Evropská komise

„Přístup k dokumentům — Nařízení (ES) č. 1049/2001 — Dokumenty vztahující se k vyšetřování OLAF — Odepření přístupu — Výjimka vztahující se k ochraně cílů inspekce, vyšetřování a auditu — Povinnost provést konkrétní a individuální přezkum — Kategorie dokumentů“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 26. května 2016

  1. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah

    (Čl. 296 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 a 3)

  2. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Odepření přístupu – Možnost využití obecných domněnek, které se použijí na určité kategorie dokumentů – Předmět

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4)

  3. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana cílů inspekce, vyšetřování a auditu – Uplatnění na dokumenty správního spisu vyšetřování vedeného Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) – Obecná domněnka porušení ochrany zájmů dotčených v takovém vyšetřování zpřístupněním uvedených dokumentů

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 třetí odrážka a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2013, články 9 a 10)

  4. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Odepření přístupu – Možnost využití obecných domněnek, které se použijí na určité kategorie dokumentů – Povinnost individuálního přezkoumání všech dokumentů, kterých se týká obecná žádost o zpřístupnění – Neexistence

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4)

  5. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana cílů inspekce, vyšetřování a auditu – Převažující veřejný zájem odůvodňující zpřístupnění dokumentů – Pojem – Individuální zájem dotčeného bránit se proti tvrzením v návaznosti na zveřejnění novinového článku – Vyloučení

    (Čl. 15 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, body 1 a 2 odůvodnění a čl. 2 odst. 1 a čl. 4 odst. 2 třetí odrážka)

  6. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) – Nařízení č. 883/2013 o vyšetřování prováděném OLAF – Důvěrná povaha vyšetřování – Protiprávní zveřejnění dokumentů z vyšetřovacího spisu – Okolnosti, které neumožňují poskytnutí výjimky z důvěrné povahy spisu ve prospěch dotčené osoby

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, a nařízení Evropského parlamentu a Rady č.883/2013 čl. 10)

  1.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz bod 27)

  2.  Unijní orgán, kterému byla podána žádost o přístup k dokumentům, může v zásadě své rozhodnutí opřít o obecné domněnky použitelné na některé kategorie dokumentů, jestliže je na žádosti o zpřístupnění týkající se dokumentů téže povahy možno použít podobné obecné úvahy.

    Ratio legis, na němž stojí uplatnění takových obecných domněnek, souvisí s nutností zajistit řádný průběh dotčených řízení a zaručit, že jejich cíle nebudou ohroženy. Uznání obecné domněnky tak může být založeno na neslučitelnosti zpřístupnění dokumentů z určitých řízení s jejich řádným průběhem a na riziku jejich ohrožení, přičemž obecné domněnky umožňují chránit integritu průběhu řízení omezením zásahů ze strany třetích osob. Uplatnění zvláštních pravidel stanovených právním aktem týkajícím se řízení vedeného před unijním orgánem, pro jehož potřeby byly požadované dokumenty předloženy, je jedním z kritérií, která mohou odůvodňovat uznání obecné domněnky.

    (viz body 28, 32)

  3.  Pro účely výkladu výjimky z práva na přístup k dokumentům podle čl. 4 odst. 2 třetí odrážky nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise je třeba uznat existenci obecné domněnky, podle které by poskytnutí dokumentů ze správního spisu vyšetřování vedeného Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) v zásadě ohrozilo ochranu cílů vyšetřování vedeného úřadem OLAF. Jinými slovy, zobecněný přístup na základě uvedeného nařízení k dokumentům, které obsahuje spis OLAF, když jím vedené vyšetřování ještě probíhá, by v zásadě ohrozil řádný průběh vyšetřování. To platí také tehdy, pokud OLAF vyšetřování ukončí.

    Právní rámec použitelný na OLAF, tj. nařízení č. 883/2013 o vyšetřování prováděném OLAF, v zásadě vylučuje právo dotčených osob na přístup ke spisu OLAF. Orgány, kterým je určena konečná zpráva, musí v souladu s použitelnými procesními pravidly zpřístupnit konečnou zprávu OLAF pouze tehdy, pokud hodlají přijmout akty nepříznivě zasahující do právního postavení dotčených osob, aby těmto osobám bylo umožněno vykonat jejich právo na obhajobu. Poskytnutím přístupu ke spisům OLAF nebo ke konečným zprávám OLAF široké veřejnosti by tedy byl vážně narušen režim zavedený nařízením č. 883/2013.

    (viz body 33, 36, 37)

  4.  V rámci řízení, jehož předmětem je obecná domněnka, kterou bylo odůvodněno odepření přístupu k dokumentům, jejichž zpřístupnění bylo požadováno podle nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, požadavek ověřit, zda se dotčená obecná domněnka skutečně uplatní, nelze vykládat v tom smyslu, že by dotyčný orgán měl individuálně zkoumat všechny dokumenty požadované v projednávaném případě. Takový požadavek by tuto obecnou domněnku zbavil jejího užitečného účinku, tj. možnosti, že dotyčný orgán odpoví na obecnou žádost o zpřístupnění rovněž obecně.

    (viz bod 39)

  5.  Podle čl. 4 odst. 2 třetí odrážky nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise je uplatnění výjimky, kterou ve vztahu k ochraně vyšetřování zakotvuje, vyloučeno, pokud je zpřístupnění dotčeného dokumentu odůvodněno převažujícím veřejným zájmem.

    V této souvislosti, co se týče nutnosti domoci se zpřístupnění požadovaných dokumentů z důvodu převažujícího zájmu za účelem, aby bylo možno se lépe bránit proti tvrzením učiněným v návaznosti na zveřejnění článku v určitém novinovém deníku, takový argument sám o sobě neprokazuje existenci veřejného zájmu, který odůvodňuje zpřístupnění dokumentů souvisejících s vyšetřováním vedeným Evropským úřadem pro boj proti podvodům a který může mít přednost před ochranou důvěrnosti ve smyslu článku 4 nařízení č. 1049/2001. S ohledem na obecnou zásadu přístupu k dokumentům zakotvenou v článku 15 SFEU a bodech 1 a 2 odůvodnění nařízení č. 1049/2001 musí mít tento zájem objektivní a obecnou povahu a nemůže být zaměňován se zvláštními či soukromými zájmy. Podle čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení jsou totiž osobami oprávněnými k přístupu k dokumentům orgánů všichni občané Unie a všechny fyzické a právnické osoby, které mají bydliště nebo sídlo v členském státě. Z toho vyplývá, že účelem tohoto nařízení je zaručit přístup ke všem veřejným dokumentům, a nikoliv pouze přístup žadatele k dokumentům, které se jej týkají.

    Proto zvláštní zájem, který může uplatňovat žadatel o přístup k dokumentům, které se jej týkají osobně, nemůže být zpravidla rozhodující v rámci jak posouzení existence převažujícího veřejného zájmu, tak zvažování zájmů podle čl. 4 odst. 2 třetí odrážky nařízení č. 1049/2001.

    (viz body 53 až 56)

  6.  Pouhá skutečnost, že část důvěrného spisu Evropského úřadu pro boj proti podvodům mohla být protiprávně zpřístupněna, není sama o sobě důvodem k tomu, aby byla ve prospěch dotyčné osoby učiněna výjimka z pravidel důvěrnosti, kterými se řídí vyšetřovací spis OLAF. V této souvislosti skutečnost, že došlo k neoprávněnému úniku informací chráněných článkem 10 nařízení č. 883/2013 o vyšetřování prováděném OLAF, neznamená, že konečná zpráva OLAF byla zveřejněna a zpřístupněna veřejnosti ve smyslu nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise.

    (viz body 59, 67)