USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(prvního senátu)

28. dubna 2016

José Manuel Silva Rodriguez

v.

Evropská komise

„Veřejná služba — Úředníci — Důchod — Výpočet nároků na důchod — Příplatek za vedení — Článek 81 jednacího řádu“

Předmět:

Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se José Manuel Silva Rodriguez domáhá, aby Soud rozhodl, že se na projednávaný případ nepoužije vnitřní směrnice Evropské komise, konkrétně pak závěry 240/05 přijaté vedoucími správních útvarů dne 16. června 2005, týkající se v podstatě postupu vedoucích oddělení, ředitelů a generálních ředitelů v platovém stupni po 1. květnu 2004, jakož i zrušil rozhodnutí Komise ze dne 29. října 2014 stanovující jeho nároky na starobní důchod, a dále aby Komisi uložil vyplatit mu starobní důchod, na který má dle svého názoru nárok, který bude snížen o již vyplacený důchod a navýšen o úroky v zákonné výši.

Rozhodnutí:

Žaloba Josého Manuela Silva Rodrigueze se zčásti odmítá jako zjevně nepřípustná a zčásti zamítá jako zjevně neopodstatněná. José Manuel Silva Rodriguez ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

Shrnutí

Žaloby úředníků — Žalobní důvody — Žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovného zacházení — Uplatnění údajné diskriminace na základě výhody protiprávně poskytnuté jiným úředníkům — Irelevantní žalobní důvod

(Služební řád, článek 91)

Dodržování zásady rovného zacházení musí být v souladu s dodržováním zásady legality, podle níž nikdo nemůže ve svůj prospěch uplatňovat protiprávnost, k níž došlo ve prospěch jiné osoby. Žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovného zacházení na základě výhody protiprávně poskytnuté jiným úředníkům je irelevantní.

(viz bod 38)

Odkazy:

Soudní dvůr: rozsudky ze dne 4. července 1985, Williams v. Účetní dvůr, 134/84, EU:C:1985:297, bod 14, a ze dne 2. června 1994, de Compte v. Parlament, C‑326/91 P, EU:C:1994:218, body 51 a 52

Soud pro veřejnou službu: rozsudky ze dne 1. července 2010, Časta v. Komise, F‑40/09, EU:F:2010:74, bod 88, a ze dne 21. ledna 2014, Van Asbroeck v. Parlament, F‑102/12, EU:F:2014:4, body 37 a 38