Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 14. dubna 2016 – Gabarel

(Věc C‑555/15) ( 1 )

„Řízení o předběžné otázce — Daň z přidané hodnoty (DPH) — Směrnice 2006/112/ES — Osvobození — Poskytování péče při výkonu lékařských a nelékařských zdravotnických povolání — Fyzioterapie — Osteopatie“

Harmonizace daňových právních předpisů — Společný systém daně z přidané hodnoty — Osvobození — Osvobození poskytování péče při výkonu lékařských a nelékařských zdravotnických povolání od daně — Posuzovací pravomoc členských států za účelem vymezení nelékařských zdravotnických povolání a poskytování léčebných úkonů, které přísluší k takovým povoláním — Meze — Vyloučení terapeutických postupů fyzioterapie od terapeutických postupů osteopatie, které vykonával fyzioterapeut — Posouzení vnitrostátními soudy — Kritéria [Směrnice Rady 2006/112, čl. 132 odst. 1 písm. c)] (viz body 25–47 a výrok)

Výrok

Článek 132 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému de daně z přidané hodnoty, musí být vykládán v tom smyslu, že fyzioterapeut, který při výkonu svého zdravotnického povolání používá bez rozlišování nebo doplňkově jak terapeutické postupy fyzioterapie, tak terapeutické postupy osteopatie, musí být osvobozen od daně z přidané hodnoty nejen z titulu terapeutických postupů fyzioterapie, ale i z titulu terapeutických postupů osteopatie, pokud vyloučení posledně zmíněných terapeutických postupů z oblasti výkonu nelékařských zdravotnických povolání pro účely osvobození od daně z přidané hodnoty překračuje meze posuzovací pravomoci, kterou členským státům svěřuje toto ustanovení.

( 1 ) – Úř. věst. C 16, 18.1.2016.