Věc C‑418/15 P(I)

Cap Actions SNCM

v.

Société nationale maritime Corse Méditerranée (SNCM)

a

Evropská komise

„Kasační opravný prostředek — Vedlejší účastenství — Zájem na rozhodnutí sporu“

Shrnutí – usnesení místopředsedy Soudního dvora ze dne 6. října 2015

  1. Soudní řízení — Vedlejší účastenství — Podmínky přípustnosti — Zájem na rozhodnutí sporu — Pojem — Požadavek bezprostředního a aktuálního zájmu — Spor týkající se legality rozhodnutí Komise v záležitosti státní podpory — Neexistence bezprostředního zájmu akcionáře společnosti, který tvrdí, že došlo k zásahu do jeho finančních zájmů — Omezení — Rozhodnutí, které mění právní situaci dotčeného akcionáře

    (Statut Soudního dvora, čl. 40 druhý pododstavec)

  2. Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Důvod předložený poprvé v rámci opravného prostředku — Nepřípustnost

    (Čl. 256 odst. 1 druhý pododstavec SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

  3. Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Přezkum posouzení skutkových poznatků a důkazních materiálů Soudním dvorem — Vyloučení s výjimkou případu zkreslení

    (Čl. 256 odst. 1 druhý pododstavec SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

  1.  Podle čl. 40 druhého pododstavce statutu Soudního dvora může každá osoba vstoupit do řízení vedených před soudy Evropské unie, pokud prokáže zájem na rozhodnutí sporu předloženého jednomu ze soudů.

    Pojem „zájem na rozhodnutí sporu“ ve smyslu uvedeného ustanovení čl. 40 druhého pododstavce musí být určen vzhledem k samotnému předmětu sporu a je třeba jej chápat jako bezprostřední a aktuální zájem na tom, jak bude rozhodnuto o samotných návrhových žádáních, a ne jako zájem vztahující se k uplatněným důvodům nebo argumentům. „Rozhodnutím sporu“ je totiž třeba rozumět navrhované konečné rozhodnutí, jak by bylo uvedeno ve výroku rozsudku, která má být vynesen.

    V tomto ohledu je zejména nutno ověřit, zda je navrhovatel vedlejšího účastenství bezprostředně dotčen napadeným aktem a zda je jeho zájem na výsledku sporu určitý. Zájem na rozhodnutí sporu je v zásadě považován za dostatečně bezprostřední, jen pokud je toto rozhodnutí způsobilé změnit právní postavení navrhovatele vedlejšího účastenství.

    V rámci žaloby na neplatnost směřující proti rozhodnutí Komise, které se týká státní podpory, nelze zásah, byť zásadní, do ekonomických a finančních zájmů akcionářů určité společnosti, která je jedním z hlavních účastníků řízení probíhajícího před Tribunálem, jakož i do zájmů určitého podílového fondu, jehož prostřednictvím určití investoři vlastní akcie této společnosti, považovat za bezprostřední zásah do zájmů těchto akcionářů a tohoto fondu, který by prokázal zájem na rozhodnutí sporu ve smyslu čl. 40 odst. 2 statutu Soudního dvora, neboť nemění jejich právní situaci. Takové zájmy se totiž shodují se zájmy samotné společnosti, která je hlavní účastnicí předmětného sporu, a jsou ovlivněny rozhodnutím tohoto sporu pouze nepřímo, prostřednictvím důsledků, které uvedené rozhodnutí má vůči této hlavní účastnici.

    Nicméně za okolnosti, kdy má menšinový akcionář určité společnosti odlišné zájmy než hlavní akcionář této společnosti, případně než samotná společnost, lze případně uznat, že tento menšinový akcionář má na rozhodnutí sporu, jehož hlavní účastnicí je předmětná společnost, odlišný zájem než tato společnost. Aby se však bylo možné této výjimky dovolávat, musí menšinový akcionář uvést konkrétní skutečnosti, které prokazují existenci těchto odlišných zájmů ve vztahu k výsledku a s ohledem na předmět projednávaného sporu.

    (viz body 4–6, 20, 31)

  2.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 11, 13, 15)

  3.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 24, 26)