USNESENÍ MÍSTOPŘEDSEDY SOUDNÍHO DVORA

6. října 2015 ( * )

„Kasační opravný prostředek — Vedlejší účastenství — Zájem na rozhodnutí sporu“

Ve věci C‑410/15 P(I),

jejímž předmětem je kasační opravný prostředek na základě článku 57 statutu Soudního dvora Evropské unie, podaný dne 27. července 2015,

Rada zaměstnanců Société nationale maritime Corse Méditerranée (SNCM), se sídlem v Marseille (Francie), zastoupená C. Bonnefoi, advokátkou,

účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),

přičemž dalšími účastnicemi řízení jsou:

Société nationale maritime Corse Méditerranée (SNCM), se sídlem v Marseille,

žalobkyně v prvním stupni,

Evropská komise, zastoupená V. Di Buccim a B. Stromskym, jako zmocněnci,

žalovaná v prvním stupni,

MÍSTOPŘEDSEDA SOUDNÍHO DVORA,

po vyslechnutí prvního generálního advokáta, M. Watheleta,

vydává toto

Usnesení

Rada zaměstnanců společnosti Société nationale maritime Corse Mediterannée (dále jen „rada zaměstnanců“) se ve svém kasačním opravném prostředku domáhá zrušení usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne 7. července 2015, SNCM v. Komise (T‑1/15, EU:T:2015:488, dále jen „napadené usnesení“), kterým byl zamítnut její návrh na vstup do řízení v postavení vedlejšího účastníka na podporu návrhových žádání žalobkyně v prvním stupni ve věci T‑1/15, která směřuje ke zrušení rozhodnutí Komise 2014/882/EU ze dne 20. listopadu 2013 o státní podpoře SA 16237 (C 58/2002) (ex N 118/2002) poskytnuté Francií ve prospěch společnosti SNCM (Úř. věst. 2014, L 357, s. 1, dále jen „sporné rozhodnutí“).

2	Rada zaměstnanců mimoto žádá Soudní dvůr, aby jejímu návrhu na vstup do řízení v postavení vedlejšího účastníka vyhověl.

3	Evropská komise ke kasačnímu opravnému prostředku předložila vyjádření dne 7. září 2015.

Ke kasačnímu opravnému prostředku

4	Podle čl. 40 druhého pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie může každá osoba vstoupit do řízení vedených před soudy Evropské unie, pokud prokáže zájem na rozhodnutí sporu předloženého jednomu ze soudů.

Podle ustálené judikatury musí být pojem „zájem na rozhodnutí sporu“ ve smyslu uvedeného ustanovení čl. 40 druhého pododstavce vymezován z hlediska samotného předmětu sporu a je nutno ho chápat jako bezprostřední a trvající zájem na tom, jak bude rozhodnuto o samotných návrhových žádáních, a nikoli jako zájem vztahující se k uplatňovaným důvodům či argumentům. „Rozhodnutím“ sporu je totiž třeba rozumět navrhované konečné rozhodnutí, jak by bylo uvedeno ve výroku rozsudku, který bude vynesen (viz usnesení předsedy Soudního dvora Komise v. EnBWC‑365/12 P, EU:C:2013:83, bod 7 a citovaná judikatura).

V tomto ohledu je zejména nutno ověřit, zda je navrhovatel vedlejšího účastenství bezprostředně dotčen napadeným aktem a zda je jeho zájem na výsledku sporu určitý (viz usnesení předsedy Soudního dvora Mory a další v. Komise, C‑33/14 P, EU:C:2015:135, bod 7 a citovaná judikatura). Zájem na rozhodnutí sporu je v zásadě považován za dostatečně bezprostřední, jen pokud je toto rozhodnutí způsobilé změnit právní postavení navrhovatele vedlejšího účastenství [v tomto smyslu viz usnesení předsedy Soudního dvora National Power a PowerGen v. Komise, C‑151/97 P(I) a C‑157/97 P(I), EU:C:1997:307, bod 61; Schenker v. Air France a Komise, C‑589/11 P(I), EU:C:2012:332, body 14 a 15, jakož i Mory a další v. Komise, C‑33/14 P, EU:C:2015:135, body 4 a 11].

Rada zaměstnanců v kasačním opravném prostředku Tribunálu vytýká, že chybně vyložil čl. 40 druhý pododstavec statutu Soudního dvora. Kasační opravný prostředek je rozvržen do čtyř důvodů, které vycházejí:

—

z chybného právního posouzení, které měl Tribunál provést, když v bodě 13 napadeného usnesení rozhodl, že kolektivní zájem zaměstnanců SNCM, které rada zaměstnanců zastupuje, sám o sobě nezakládá bezprostřední a trvající zájem na výsledku sporu předloženého tomuto soudu ve smyslu čl. 40 druhého pododstavce statutu Soudního dvora,

—

z chybného právního posouzení, které měl Tribunál provést, když v bodě 14 napadeného usnesení rozhodl, že skutečnost, že rada zaměstnanců by případně mohla být považována za zúčastněnou stranu ve smyslu čl. 108 odst. 2 SFEU, není dostačující k odůvodnění bezprostředního a trvajícího zájmu na výsledku sporu předloženého Tribunálu ve smyslu uvedeného čl. 40 druhého pododstavce,

—

z chybných posouzení, která měl Tribunál provést, když v bodě 15 napadeného usnesení rozhodl, že rada zaměstnanců zaprvé neuvedla žádnou konkrétní skutečnost, kterou by prokázala, že věc předložená Tribunálu představuje zvláštní význam pro probíhající legislativní iniciativy či obtíže způsobilé ovlivnit její konkrétní zájmy, zadruhé neprokázala, že by v případě zrušení sporného rozhodnutí mohlo být pozastaveno insolvenční řízení probíhající na vnitrostátní úrovni, a

—

z chybného posouzení, které měl Tribunál provést, když v bodech 16 až 18 napadeného usnesení shledal, že zájem rady zaměstnanců na rozhodnutí probíhajícího sporu nebyl odlišný od zájmu společnosti SNCM, přestože má odlišnou občanskou i právní subjektivitu, která je však s touto společností významně majetkově a rozpočtově propojena včetně závazků a smluv přímo dotčených insolvenčním řízením, v rámci něhož měla v souladu s francouzským právním řádem právo být vyslechnuta.

8	Nejprve je třeba posoudit druhý důvod kasačního opravného prostředku.

Rada zaměstnanců v tomto důvodu tvrdí, že Tribunál provedl chybné právní posouzení, když v bodě 14 napadeného usnesení v podstatě rozhodl, že skutečnost, že rada zaměstnanců by případně mohla být považována za zúčastněnou stranu ve smyslu čl. 108 odst. 2 SFEU, nestačí k prokázání bezprostředního a trvajícího zájmu na rozhodnutí sporu předloženého Tribunálu ve smyslu uvedeného čl. 40 druhého pododstavce statutu Soudního dvora. Rada zaměstnanců dále byla údajně zbavena možnosti zúčastnit se správního řízení, když Komise po zrušení jejího rozhodnutí 2009/11/ES o opatřeních C 58/02 (ex N 118/02), která provedla Francie ve prospěch [SNCM] (Úř. věst. 2009, L 225, s. 180) rozsudkem Tribunálu Corsica Ferries France v. Komise (T‑565/08, EU:T:2012:415), nezahájila před přijetím sporného rozhodnutí znovu řízení upravené v čl. 108 odst. 2 SFEU.

Z judikatury Soudního dvora v tomto ohledu vyplývá, že se zúčastněná strana ve smyslu čl. 108 odst. 2 SFEU může domáhat zrušení rozhodnutí o státní podpoře přijatého Komisí, pokud tato strana podáním žaloby na neplatnost tohoto rozhodnutí sleduje ochranu procesních práv, která jí náleží na základě tohoto ustanovení (v tomto smyslu viz rozsudek Komise v. Kronoply a Kronotex, C‑83/09 P, EU:C:2011:341, bod 47, jakož i citovaná judikatura).

Zúčastněná strana ve smyslu čl. 108 odst. 2 SFEU, která hodlá do takového řízení o žalobě na neplatnost vstoupit v postavení vedlejšího účastníka na podporu návrhových žádání žalobkyně, tedy zájem na rozhodnutí projednávaného sporu ve smyslu čl. 40 druhého pododstavce statutu Soudního dvora vykazuje. Navrhované konečné rozhodnutí, tak jak by bylo uvedeno ve výroku rozsudku, který bude vynesen, totiž tím, že by na jednu stranu obsahovalo povinnost Komise zahájit, případně znovu zahájit, formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU a na druhou stranu by oprávnilo navrhovatele vedlejšího účastenství účastnit se uvedeného formálního vyšetřování jakožto zúčastněná strana, může změnit právní postavení takového navrhovatele.

Z bodu 13 napadeného usnesení vyplývá, že v projednávané věci rada zaměstnanců zastupuje kolektivní zájem všech zaměstnanců SNCM. Zohledňuje-li Komise při posuzování slučitelnosti státní podpory v oblasti námořní přepravy celou řadu úvah rozdílné povahy, které se vztahují zejména k ochraně hospodářské soutěže, námořní politice Unie, podpoře námořní přepravy Unie nebo podpoře zaměstnanosti, pak nelze vyloučit, že by rada zaměstnanců mohla Komisi předložit připomínky k sociálním aspektům, které by Komise mohla zohlednit v průběhu formálního vyšetřování podle čl. 108 odst. 2 SFEU (v tomto smyslu viz rozsudek 3F v. Komise, C‑319/07 P, EU:C:2009:435, body 64 a 70).

13	Za takových okolností musí být rada zaměstnanců považována za zúčastněnou stranu ve smyslu čl. 108 odst. 2 SFEU.

14	Je však třeba zdůraznit, že SNCM v žalobě uvedla jeden žalobní důvod vycházející z porušení procesních práv jí přiznaných čl. 108 odst. 2 SFEU, když Komise po zrušení rozhodnutí 2009/611 Tribunálem znovu nezahájila formální vyšetřovací řízení.

Z důvodů uvedených v bodě 11 tohoto usnesení je tedy nutné dojít k závěru, že rada zaměstnanců, jakožto zúčastněná strana ve smyslu čl. 108 odst. 2 SFEU, která hodlá podpořit návrhová žádání další zúčastněné strany, která se sama dovolává porušení procesních práv, jež dovozuje z uvedeného ustanovení, vykazuje bezprostřední a trvající zájem na rozhodnutí sporu předloženého Tribunálu ve smyslu čl. 40 druhého pododstavce statutu Soudního dvora.

16	Tribunál tedy pochybil, když v bodě 19 napadeného usnesení rozhodl, že je třeba návrh na vstup do řízení v postavení vedlejšího účastníka na podporu návrhových žádání SNCM zamítnout.

17	Z toho důvodu je tedy třeba povolit radě zaměstnanců vstup do řízení v postavení vedlejšího účastníka a zrušit napadené usnesení, aniž by bylo nutné přezkoumat ostatní důvody kasačního opravného prostředku.

18	Podle čl. 61 prvního pododstavce statutu Soudního dvora může Soudní dvůr v případě zrušení rozhodnutí Tribunálu vydat sám konečné rozhodnutí ve věci, pokud to soudní řízení dovoluje.

19	Soudní dvůr v projednávané věci disponuje poznatky nezbytnými pro konečné rozhodnutí o návrhu na vedlejší účastenství rady zaměstnanců.

20	Jak vyplývá z bodů 12 až 15 tohoto usnesení, rada zaměstnanců vykazuje bezprostřední a trvající zájem na rozhodnutí sporu předloženého Tribunálu ve smyslu čl. 40 druhého pododstavce statutu Soudního dvora.

21	Návrhu na vstup do řízení v postavení vedlejšího účastníka na podporu návrhových žádání SNCM ve věci T‑1/15 tudíž musí být vyhověno.

K nákladům řízení

Článek 184 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora stanoví, že, je-li kasační opravný prostředek opodstatněný a Soudní dvůr vydá sám konečné rozhodnutí ve věci, rozhodne o nákladech řízení. Podle čl. 138 odst. 1 stejného jednacího řádu, který se použije na základě čl. 184 odst. 1 jednacího řádu na řízení o kasačním opravném prostředku, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že rada zaměstnanců o náhradu nákladů nepožádala, je třeba rozhodnout, že každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

Z těchto důvodů rozhodl místopředseda Soudního dvora takto:

1)	Usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne 7. července 2015, SNCM v. Komise (T‑1/15, EU:T:2015:488) se zrušuje.

2)	Vedlejší účastenství rady zaměstnanců Société nationale maritime Corse Méditerranée (SNCM) ve věci T‑1/15 na podporu návrhových žádání žalobkyně se povoluje.

3)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

Podpisy.

( * ) Jednací jazyk: francouzština.