22.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 68/22

—

zrušil rozsudek Tribunálu vydaný dne 24. září 2015 ve věci T-211/14, a

—

uložil žalovanému v prvním stupni náhradu nákladů řízení.

1.

Je jednoznačné, že sporná ochranná známka byla používána výhradně s doplňujícím slovním prvkem „Bullerjan“. Navrhovatel uplatňuje zkreslení důkazů týkajících se posouzení rozlišovací způsobilosti doplněného prvku „Bullerjan“. Tribunál považoval rozlišovací způsobilosti doplněného prvku (pouze) za běžnou. Konstatování (pouze) běžné rozlišovací způsobilosti není podepřeno žádným existujícím důkazem, jelikož tyto důkazy neposkytují žádnou informaci o rozsahu, době trvání a intenzitě užívání slovního prvku „Bullerjan“, který je sám zapsán jako ochranná známka.

2.

Navrhovatel dále uplatňuje druhý důvod kasačního opravného prostředku, založený na rozpornosti odůvodnění Tribunálu týkajícího se jeho konstatování vysoké rozlišovací způsobilosti sporné ochranné známky. V jím uváděných důvodech Tribunál na jedné straně tvrdí, že sporná ochranná známka má „neobvyklý tvar“, ale na druhé straně tvrdí, že jiní výrobci prodávají trouby velmi podobného tvaru. Další rozpor spočívá v konstatováních Tribunálu, podle nichž má na jedné straně sporná ochranná známka vysokou rozlišovací způsobilost, bez ohledu na její případnou funkčnost, a na druhé straně není taková rozlišovací způsobilost zpochybněna velmi podobným tvarem jiných trub z důvodu, že tuto velkou podobnost lze vysvětlit snahou o dosažení určitého technického výsledku. Odůvodnění Tribunálu je tudíž rozporné ve dvou ohledech, a tedy stiženo nesprávnými právními posouzeními.

3.

A konečně, navrhovatel uplatňuje třetí důvod kasačního opravného prostředku, založený na nesprávných právních posouzeních ovlivňujících v několika ohledech výklad a uplatnění čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení o ochranné známce Společenství (1). Zaprvé, při posuzování rozlišovací způsobilosti sporné ochranné známky, které vyžaduje čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení o ochranné známce Společenství, Tribunál nerespektoval judikaturu Soudního dvora týkající se posuzování této způsobilosti u třírozměrných ochranných známek. Na rozdíl od požadavků judikatury Soudního dvora Tribunál neprovedl nutné srovnání sporné ochranné známky s tvary trub obvyklými v daném odvětví. Mimoto Tribunál konstatoval, že případná funkční povaha tvaru sporné ochranné známky není relevantní pro účely posouzení její rozlišovací způsobilosti. Tribunál tak porušil zavedenou zásadu, podle níž je při posuzování rozlišovací způsobilosti třeba zohlednit veškeré relevantní faktory daného případu. A konečně, Tribunál nerespektoval judikaturu Soudního dvora o užívání způsobem umožňujícím zajistit zachování práv majitele zapsané ochranné známky, která představuje jeden z prvků kombinované ochranné známky. Tribunál tak měl za to, že pro ochrannou známku, která představuje část kombinované ochranné známky, je dostatečné, že je uznávána i jako označení původu. Tribunál tudíž nesplnil povinnost uloženou jasným zněním čl. 15 odst. 1 písm. a) o ochranné známce Společenství a judikaturou Soudního dvora, a sice vždy určit rovněž to, zda došlo ke změně rozlišovací způsobilosti zapsané ochranné známky. Toto Tribunál opomenul provést.