7.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 294/43


Kasační opravný prostředek podaný dne 7. července 2015 Claire Staelen proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 29. dubna 2015 ve věci T-217/11, Staelen v. Evropský veřejný ochránce práv

(Věc C-338/15 P)

(2015/C 294/55)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Claire Staelen (zástupce: V. Olona, advokát)

Další účastník řízení: Evropský veřejný ochránce práv

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

zrušit rozsudek vydaný 29. dubna 2015 Tribunálem ve věci T-217/11 (Staelen v. Evropský ombudsman);

v důsledku toho vyhovět jejího návrhu na náhradu nemajetkové újmy vzniklé z důvodu proti ní namířených jednání, kterou odhaduje na 50  000 eur;

rozhodnout v souladu s návrhovými žádáními předloženými navrhovatelkou v prvním stupni s výjimkou jejího návrhu na náhradu majetkové újmy;

uložit dalšímu účastníku řízení náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatelka uvádí šest důvodů, vycházejících jak z nesprávných právních posouzení, tak i zkreslení skutkového stavu.

Zaprvé se navrhovatelka domnívá, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení a zkreslení skutkového stavu tím, že měl za to, že navrhovatelka odmítla šetření z vlastního podnětu veřejného ochránce práv. Tribunál údajně rovněž zkreslil předmět stížnosti.

Zadruhé navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že nesprávně vyložil článek 228 SFEU, jakož i rozhodnutí 94/262 (1), čímž je zbavil užitečného účinku.

Zatřetí tvrdí, že se Tribunál dopustil zkreslení skutkového stavu, pokud jde o dobu trvání diskriminace při přijetí na seznam vhodných uchazečů.

Začtvrté Tribunálu vytýká, že se dopustil zkreslení skutkového stavu a neprávného právního posouzení tím, že měl za to, že veřejný ochránce práv neporušil svou povinnost transparentnosti a řádné péče.

Zapáté Tribunálu vytýká, že vyloučil uplatnění rozhodnutí předsedy Evropského parlamentu ze dne 23. února 2003 a kodexu řádné správní praxe.

Nakonec se navrhovatelka domnívá, že Tribunál nesprávně rozhodl, že veřejný ochránce práv nemusel zkoumat zničení všech dokumentů výběrového řízení.


(1)  Rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv (Úř. věst. L 113, s. 15).