20.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/30


Kasační opravný prostředek podaný dne 17. března 2015 Land Hessen proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 27. května 2015 ve věci T-89/09, Pollmeier Massivholz GmbH & Co. KG v. Evropská unie

(Věc C-242/15 P)

(2015/C 236/41)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Land Hessen (zástupci: U. Soltész, A. Richter, advokáti)

Další účastnice řízení: Pollmeier Massivholz GmbH & Co. KG, Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel) navrhuje,

zrušit rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 17. března 2015 ve věci T-89/09 v rozsahu, v němž zrušuje rozhodnutí Komise C(2008)6017 final ze dne 21. října 2008, státní podpora N 512/2007 – Německo, Abalon Hardwood Hessen GmbH;

zamítnout žalobu v plném rozsahu;

uložit společnosti Pollmeier Massivholz GmbH & Co. KG náklady navrhovatele v řízeních před Tribunálem a Soudním dvorem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatel uplatňuje celkem čtyři důvody kasačního opravného prostředku:

1.

Prvním důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatel uplatňuje, že Tribunál nesprávně posoudil prostor Komise pro uvážení. Stanovení výše podpory v podobě záruk je komplexní ekonomická otázka, v jejímž rámci má Komise prostor pro uvážení. Tento prostor pro uvážení využívala Komise během své dlouholeté rozhodovací praxe v tom směru, že vypočítala výši podpory v podobě záruk německých spolkových zemí v souladu s pokyny německých orgánů na 0,5 % hodnoty záruky. Pozdější zveřejnění sdělení z roku 2000 o zárukách nemůže na této situaci nic změnit.

2.

Kromě toho Tribunál nepřihlédl k tomu (druhý důvod kasačního opravného prostředku), že pojem „podpora“ v článku 107 SFEU je objektivní pojem, který nelze ovlivnit schvalováním Komise. Výši podpory v podobě záruky nelze změnit schválením režimu podpory. To platí zejména v případě podpor de minimis, neboť tyto podpory nespadají pod článek 107 SFEU a nemohou být tudíž předmětem rozhodnutí Komise o schválení.

3.

Třetím důvodem kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatel porušení zásady rovného zacházení. Při výpočtu výše podpory v podobě záruky na základě schválených a neschválených režimů podpor se jedná o věcně stejné podpory, se kterými je rozdílně zacházeno bez objektivního zdůvodnění. Kromě toho Tribunál nesprávně rozlišuje při uplatnění metody 0,5 % záruky poskytnuté před a po zveřejnění sdělení z roku 2000 o zárukách. Praxe Komise vůči Německu je však v projednávaném případě v poměru speciality vůči obecnému sdělení o zárukách, a zde sporná metoda výpočtu by byla krom toho přípustná i v případě, že by se u ní mělo vycházet ze sdělení z roku 2000 o zárukách.

4.

Konečně vytýká navrhovatel svým čtvrtým důvodem kasačního opravného prostředku právní pochybení při posouzení zásad právní jistoty a ochrany legitimního očekávání. Zaprvé je hodno ochrany očekávání spolkové země Hesensko, že Komise ve své dlouholeté rozhodovací praxi přijala metodu 0,5 % a krom toho ji ve svém dopise z roku 1998 výslovně potvrdila. Kromě toho Komise během podrobného přezkumu hesenských směrnic o zárukách nevznesla proti metodě 0,5 % žádné námitky.