Věc C‑679/15

Ultra-Brag AG

proti

Hauptzollamt Lörrach

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Baden-Württemberg)

„Řízení o předběžné otázce – Celní unie – Vznik celního dluhu v důsledku protiprávního vstupu zboží – Pojem ‚dlužník‘ – Zaměstnanec právnické osoby odpovědný za protiprávní vstup zboží – Určení podvodného jednání nebo hrubé nedbalosti“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 25. ledna 2017

  1. Celní unie–Vznik celního dluhu v důsledku protiprávního vstupu zboží–Pojem dlužník–Zaměstnavatel osoby, jež uskutečnila vstup–Zaměstnanec, který není zákonným zástupcem svého zaměstnavatele–Zahrnutí–Podmínka–Zaměstnanec, který jednal v rámci svých povinností jménem a na účet zaměstnavatele

    (Nařízení Rady č. 2913/92, čl. 202 odst. 3)

  2. Celní unie–Vznik celního dluhu v důsledku protiprávního vstupu zboží–Výjimka–Nesplnění povinnosti, při němž nedošlo k podvodu či hrubé nedbalosti–Zjištění podvodu či hrubé nedbalosti–Přičtení odpovědnosti zaměstnavateli za jednání zaměstnance, který uskutečnil vstup v rámci svých úkolů jménem a na účet zaměstnavatele

    (Nařízení Rady č. 2913/92, článek 212a)

  1.  Článek 202 odst. 3 první odrážka nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1791/2006 ze dne 20. listopadu 2006, musí být vykládána v tom smyslu, že právnická osoba, jejíž zaměstnanec, který není jejím zákonným zástupcem, uskuteční protiprávní vstup zboží na celní území Unie, může být považována za dlužníka takto vzniklého celního dluhu, jestliže uvedený zaměstnanec uskuteční předmětný vstup zboží v mezích úkolů, které mu zaměstnavatel svěřil a při plnění pokynů, které mu k tomu účelu vydal jiný zaměstnanec posledně uvedeného, který je k tomu oprávněn v rámci vlastní funkce, takže jedná v rámci svých úkolů jménem a na účet svého zaměstnavatele.

    (viz bod 34, výrok 1)

  2.  Článek 212a nařízení č. 2913/92, ve znění nařízení č. 1791/2006, musí být vykládán v tom smyslu, že při určování podvodného jednání či hrubé nedbalosti ve smyslu uvedeného článku ze strany zaměstnavatele, právnické osoby, je třeba vzít v potaz nejen samotného zaměstnavatele, ale rovněž přičíst tomuto zaměstnavateli jednání zaměstnance či zaměstnanců, kteří při dodržení mezí úkolů, které jim zaměstnavatel svěřil, tzn., jednali v rámci svých pravomocí jménem a na účet zaměstnavatele, uskutečnili protiprávní vstup zboží.

    (viz bod 41, výrok 2)