Věc C‑625/15 P

Schniga GmbH

proti

Odrůdovému úřadu Společenství (OÚS)

„Kasační opravný prostředek – Odrůdová práva Společenství – Žádost o odrůdové právo Společenství – Odrůda jablek ‚Gala Schnitzer‘ – Technické zkoušení – Obecné zásady zkoušení přijaté Správní radou Odrůdového úřadu Společenství (OÚS) – Nařízení (ES) č. 1239/95 – Článek 23 odst. 1 – Pravomoci prezidenta OÚS – Doplnění odlišující vlastnosti po provedení technického zkoušení – Stabilita vlastnosti během dvou vegetačních cyklů“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 8. června 2017

  1. Zemědělství–Jednotné právní předpisy–Ochrana odrůdových práv–Technické zkoušení–Posuzovací pravomoc Odrůdového úřadu Společenství–Působnost–Meze

    (Nařízení Rady č. 2100/94 čl. 7 odst. 1 a čl. 56 odst. 2)

  2. Zemědělství–Jednotné právní předpisy–Ochrana odrůdových práv–Odvolací řízení–Odvolání podané proti rozhodnutí Odrůdového úřadu Společenství a postoupené odvolacímu senátu–Posuzovací pravomoc odvolacího senátu při projednání věci–Meze

    (Nařízení Rady č. 2100/94, článek 72)

  3. Zemědělství–Jednotné právní předpisy–Ochrana odrůdových práv–Technické zkoušení–Pravomoc prezidenta Odrůdového úřadu Společenství doplnit dodatečnou vlastnost odrůdy–Podmínky výkonu–Doplnění dodatečné vlastnosti odrůdy po provedení technického zkoušení–Přípustnost–Porušení zásady právní jistoty–Neexistence

    (Nařízení Rady č. 2100/94, čl. 56 odst. 2; nařízení Komise č. 1239/95, čl. 22 odst. 2 a článek 1)

  1.  Úloha Odrůdového úřadu Společenství (OÚS) se vyznačuje vědeckou a technickou komplexností podmínek zkoumání žádostí o odrůdové právo Společenství, takže je třeba přiznat mu při výkonu jeho funkcí prostor pro uvážení. Tato široká posuzovací pravomoc se vztahuje mimo jiné na ověření toho, zda je odrůda odlišná ve smyslu čl. 7 odst. 1 nařízení č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství.

    Nicméně široká posuzovací pravomoc, kterou má OÚS při výkonu svých funkcí, mu nemůže umožnit obejít technická pravidla, která upravují průběh technických zkoušení, aniž by porušil povinnost řádné správy a svoji povinnost jednat řádně a nestranně. Závazná povaha těchto pravidel, a to i pro OÚS, je navíc potvrzena v čl. 56 odst. 2 nařízení č. 2100/94, který stanoví, že technická zkoušení se provádí v souladu s těmito pravidly. Odvolací senát tedy právem konstatoval, že OÚS udělil odrůdové právo Společenství odrůdě, pro kterou bylo o toto právo žádáno, na základě vadného technického zkoušení, a že odrůdové právo bylo uděleno, aniž OÚS disponoval skutečnostmi prokazujícími, že sporná dodatečná vlastnost odrůdy, pro kterou bylo o právo žádáno, byla zkoumána během dvou vegetačních cyklů, což je v rozporu s technickými protokoly přijatými OÚS.

    (viz body 46, 78–80)

  2.  I když je pravda, že odvolací senát Odrůdového úřadu Společenství (OÚS) má prostor pro správní uvážení ohledně možnosti rozhodnout sám o žádosti nebo vrátit věc příslušnému útvaru OÚS, nic to nemění na tom, že pokud se rozhodne využít pravomocí OÚS, musí řádně a nestranně zkoumat veškeré relevantní okolnosti žádosti o odrůdové právo Společenství a shromáždit všechny informace týkající se skutkového a právního stavu nezbytné k výkonu jeho posuzovací pravomoci. OÚS jakožto instituce Evropské unie totiž podléhá zásadě řádné správy. Kromě toho je povinen zajistit řádný průběh a účinnost řízení, která vede.

    (viz body 47, 84)

  3.  Podle článku 56 odst. 2 nařízení č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství a podle článku 22 odst. 1 a 23 nařízení č. 1239/95, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 2100/94, pokud jde o řízení před Odrůdovým úřadem Společenství (OÚS), je prezident OÚS oprávněn doplnit dodatečnou vlastnost pro účely technického zkoušení odrůdy, pro kterou se o právo žádá. Pouze flexibilita, kterou skýtá taková možnost prezidenta, může zaručit objektivitu postupu udělení odrůdového práva Společenství. Žádost o odrůdové právo Společenství tak nelze zamítnout pouze z toho důvodu, že vlastnost zkoumané odrůdy, která byla zjištěna při technickém zkoušení a je rozhodující pro posouzení její odlišnosti od ostatních odrůd, není uvedena v technickém dotazníku vyplněném žadatelem ani v příslušných obecných zásadách zkoušení a protokolech. Považuje-li to totiž OÚS za nutné, může vzhledem k široké posuzovací pravomoci, která je mu přiznána, zohlednit skutečnosti a důkazy, které účastníci řízení uvedli či předložili opožděně. Takovou možnost mu musí být možné přiznat a fortiori v případě, že skutečnosti relevantní pro zkoumání rozlišující vlastnosti odrůdy jsou zjištěny během objektivního postupu, který představuje technické zkoušení, ke kterému dal podnět OÚS a které uskutečnil vnitrostátní zkušební úřad.

    Co se týče okamžiku, ke kterému může prezident OÚS vykonávat pravomoc, kterou má na základě čl. 23 odst. 1 nařízení č. 1239/95, ustanovení tohoto nařízení ani ustanovení nařízení č. 2100/94 nebrání tomu, aby byla dodatečná vlastnost doplněna po provedení technického zkoušení, pokud byla taková vlastnost zjištěna při tomto zkoušení. V tomto ohledu skutečnost, že prezident OÚS doplní dodatečnou vlastnost, jejíž existence byla zjištěna až při technickém zkoušení odrůdy, nemůže tudíž jako taková představovat porušení zásady právní jistoty ve vztahu ke třetí osobě, jejíž chráněná odrůda byla vybrána jako referenční odrůda pro účely tohoto zkoušení. Třetí osoba se totiž nemůže dovolávat legitimních očekávání ohledně rozsahu uvedeného zkoušení a povahy zkoumaných odlišujících vlastností.

    (viz body 52, 55–57, 61, 66)