Věc C‑390/15

Řízení zahájené Rzecznikem Praw Obywatelskich (RPO)

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Trybunałem Konstytucyjnym)

„Řízení o předběžné otázce – Daně – Daň z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Bod 6 přílohy III – Platnost – Postup – Změna návrhu směrnice Rady po zaujetí stanoviska Parlamentu – Neprovedení opětovné konzultace s Parlamentem – Článek 98 odst. 2 – Platnost – Vyloučení uplatňování snížené sazby DPH u dodání digitálních knih elektronickou cestou – Zásada rovného zacházení – Srovnatelnost dvou situací – Dodání digitálních knih elektronickou cestou a jejich dodání na jakémkoli fyzickém nosiči“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 7. března 2017

1. Akty orgánů–Postup vypracování–Řádná konzultace Parlamentu–Povinná opětovná konzultace v případě podstatné změny původního návrhu–Rozsah povinnosti

   (Článek 113 SFEU; směrnice Rady 2006/112, ve znění směrnice 2009/47, příloha III bod 6)

2. Harmonizace daňových právních předpisů–Společný systém daně z přidané hodnoty–Možnost členských států uplatňovat sníženou sazbu u některých dodání zboží a poskytnutí služeb–Uplatňování snížené sazby u dodání digitálních nebo elektronických knih–Vyloučení uplatňování snížené sazby u dodání digitálních knih elektronickou cestou–Přípustnost

   (Listina základních práv Evropské unie, článek 20; směrnice Rady 2006/112, ve znění směrnice 2009/47, čl. 98 odst. 2 a příloha III bod 6)

1.  Povinnost konzultovat Parlament během legislativního postupu v případech stanovených Smlouvou znamená, že Parlament musí být opětovně konzultován vždy, kdy se přijatý konečný text jako celek co do své podstaty odchyluje od toho, který již byl s Parlamentem konzultován, ledaže změny v zásadě odpovídají přání, které vyslovil samotný Parlament (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 5. října 1994, Německo v. Rada, C‑280/93, EU:C:1994:367, bod 38 a citovaná judikatura).

   Z porovnání znění návrhu směrnice se zněním bodu 6 přílohy III pozměněné směrnice 2006/112 vyplývá, že se tento bod od uvedeného návrhu odlišuje v tom, že mezi jednotlivými typy fyzických nosičů, v jejichž případě může být uplatňována snížená sazba DPH, nezmiňuje „audioknihy, CD [a] CD-ROM“, které vyjmenovává uvedený návrh, ani na rozdíl od uvedeného návrhu výslovně neuvádí knihy, „kter[é] m[ají] převážně stejný obsah informací jako tištěné knihy“, nýbrž hovoří o dodání knih „na jakémkoli fyzickém nosiči“.

   Z těchto rozdílů však nelze dovodit, že by se bod 6 přílohy III pozměněné směrnice 2006/112 co do své podstaty odchyloval od znění návrhu směrnice.

   Vzhledem k tomu, že se tento návrh dle svého znění týkal rovněž knih dodaných na „podobném fyzickém nosiči“, tzn. na nosiči podobném tištěným knihám, audioknihám, CD a CD-ROM, nelze totiž výčet obsažený v uvedeném návrhu pokládat za výčet taxativní, nýbrž za výčet, který má názorným způsobem ukázat, že se jedná o všechny myslitelné typy fyzických nosičů, což odpovídá znění, které nakonec Rada v bodě 6 přílohy III pozměněné směrnice 2006/112 použila.

   Proto je třeba konstatovat – jak to Soudní dvůr učinil v bodě 53 rozsudku ze dne 5. března 2015, Komise v. Lucembursko (C‑502/13, EU:C:2015:143) – že znění bodu 6 přílohy III pozměněné směrnice 2006/112 není nic jiného než zjednodušení znění obsaženého v návrhu směrnice, jehož podstata byla zcela zachována.

   Z výše uvedeného vyplývá, že bod 6 přílohy III pozměněné směrnice 2006/112 není neplatný z důvodu, že by v rámci legislativního postupu, který vedl k jeho přijetí, nebyly dodrženy podstatné formální náležitosti.

   (viz body 26, 30–32, 34, 36)

2.  Přezkum předběžných otázek neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost bodu 6 přílohy III směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2009/47/ES ze dne 5. května 2009, nebo čl. 98 odst. 2 této směrnice ve spojení s bodem 6 její přílohy III.

   Je třeba předeslat, že podle ustálené judikatury Soudního dvora zásada rovného zacházení vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněné (rozsudek ze dne 12. listopadu 2014, Guardian Industries a Guardian Europe v. Komise, C‑580/12 P, EU:C:2014:2363, bod 51, a rozsudek ze dne 4. května 2016, Pillbox 38,C‑477/14, EU:C:2016:324, bod 35).

   Podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že prvky, jimiž se různé situace odlišují, a případná srovnatelnost těchto situací musí být určeny a posuzovány ve světle předmětu a cíle příslušných ustanovení, přičemž se rozumí, že pro tento účel musí být zohledněny zásady a cíle příslušné oblasti (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. prosince 2008, Arcelor Atlantique et Lorraine a další, C‑127/07, EU:C:2008:728, bod 26 a citovaná judikatura).

   Proto je třeba konstatovat, že z hlediska cíle čl. 98 odst. 2 pozměněné směrnice 2006/112 ve spojení s bodem 6 její přílohy III se v případě dodání digitálních knih na jakémkoli fyzickém nosiči a v případě dodání digitálních knih elektronickou cestou jedná o srovnatelné situace.

   Vzhledem k tomu, že čl. 98 odst. 2 pozměněné směrnice 2006/112 ve spojení s bodem 6 její přílohy III ve svém důsledku vylučuje uplatňování snížené sazby DPH u dodání digitálních knih elektronickou cestou, zatímco u dodání digitálních knih na jakémkoli fyzickém nosiči je její uplatnění dovoleno, musí být tedy na tato ustanovení pohlíženo tak, že zavádějí rozdílné zacházení se dvěma situacemi, které jsou však z hlediska cíle sledovaného unijním normotvůrcem srovnatelné.

   Je-li konstatováno rozdílné zacházení se dvěma srovnatelnými situacemi, není zásada rovného zacházení porušena, pokud je tento rozdíl náležitě odůvodněn (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. prosince 2008, Arcelor Atlantique et Lorraine a další, C‑127/07, EU:C:2008:728, bod 46).

   Podle ustálené judikatury Soudního dvora tomu tak je, je-li rozdílné zacházení v souladu s právně přípustným cílem opatření, které ve svém důsledku takový rozdíl zavádí, a je-li tomuto cíli přiměřené (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 17. října 2013, Schaible, C‑101/12, EU:C:2013:661, bod 77, a rozsudek ze dne 22. května 2014, Glatzel, C‑356/12, EU:C:2014:350, bod 43).

   V této souvislosti se rozumí, že má unijní normotvůrce při přijímání opatření daňové povahy činit rozhodnutí politické, ekonomické a sociální povahy a hierarchicky uspořádat protichůdné zájmy či provést komplexní posouzení. Proto je třeba mu v tomto rámci přiznat širokou posuzovací pravomoc, takže soudní přezkum v otázce dodržení podmínek uvedených v předchozím bodě tohoto rozsudku se musí omezit pouze na přezkum zjevného pochybení [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. prosince 2002, British American Tobacco (Investments) a Imperial Tobacco, C‑491/01, EU:C:2002:741, bod 123, a rozsudek ze dne 17. října 2013, Billerud Karlsborg a Billerud Skärblacka, C‑203/12, EU:C:2013:664, bod 35].

   Jak Rada a Komise objasnily v odpovědi na písemnou otázku Soudního dvora a na jednání, vyloučení uplatňování snížené sazby DPH u dodání digitálních knih elektronickou cestou v souladu s čl. 98 odst. 2 pozměněné směrnice 2006/112 musí být chápáno jako součást zvláštního režimu DPH pro elektronický obchod. Z vysvětlení podaných těmito orgány totiž vyplývá, že bylo považováno za nutné podrobit elektronicky poskytované služby jasným, jednoduchým a jednotným pravidlům, aby bylo možné s jistotou určit sazbu DPH platnou pro tyto služby, a aby se tak osobám povinným k dani a vnitrostátním daňovým orgánům zjednodušila administrativa s touto daní spojená.

   Zásada právní jistoty, na níž je tento cíl založen, totiž vyžaduje, aby právní úprava Unie umožnila dotčeným osobám jednoznačně se seznámit s rozsahem jejich práv a povinností tak, aby byly schopny postupovat se znalostí věci (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 15. července 2010, Komise v. Spojené království, C‑582/08, EU:C:2010:429, bod 49 a citovaná judikatura).

   Soudní dvůr již mimoto uznal legitimnost cíle normotvůrce stanovit obecná pravidla, která jsou snadno uplatnitelná hospodářskými subjekty a snadno kontrolovatelná příslušnými vnitrostátními orgány (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 24. února 2015, Sopora, C‑512/13, EU:C:2015:108, bod 33).

   V tomto ohledu by připuštění možnosti členských států uplatňovat sníženou sazbu DPH u dodání digitálních knih elektronickou cestou, jak je to umožněno u dodání takových knih na jakémkoli fyzickém nosiči, znamenalo narušení celkové soudržnosti opatření, které bylo záměrem unijního normotvůrce a které spočívá ve vyloučení všech elektronických služeb z možnosti uplatňovat sníženou sazbu DPH.

   Za těchto podmínek musí být rozdílné zacházení s dodáním digitálních knih elektronickou cestou na jedné straně a dodáním knih na jakémkoli fyzickém nosiči na straně druhé, vyplývající z čl. 98 odst. 2 pozměněné směrnice 2006/112 ve spojení s bodem 6 její přílohy III, považováno za náležitě odůvodněné.

   (viz body 41, 42, 49, 51–54, 57, 59, 60, 66, 70, 72 a výrok)