Věc C‑231/15

Prezes Urzędu Komunikacji Elektronicznej

a

Petrotel sp. z o.o. w Płocku

proti

Polkomtel sp. z o.o

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Najwyższym)

„Řízení o předběžné otázce — Sítě a služby elektronických komunikací — Směrnice 2002/21/ES — Článek 4 odst. 1 — Právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí přijatému vnitrostátním regulačním orgánem — Účinný mechanismus pro opravné prostředky — Zachování rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu v platnosti do rozhodnutí o opravném prostředku — Časové účinky rozhodnutí vnitrostátního soudu, kterým se ruší rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu — Možnost zrušit rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu se zpětnou účinností — Zásada právní jistoty a zásada ochrany legitimního očekávání“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 13. října 2016

1. Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Meze – Zjevně irelevantní otázky a hypotetické otázky položené v kontextu, který vylučuje užitečnou odpověď – Otázky, které nemají vztah k předmětu sporu v původním řízení – Nedostatek pravomoci Soudního dvora

   (Článek 267 SFEU)

2. Sbližování právních předpisů – Oblast telekomunikací – Sítě a služby elektronických komunikací – Právní rámec – Směrnice 2002/21 – Právo na opravný prostředek proti rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu – Povinnosti vnitrostátních soudů – Zrušení rozhodnutí uvedeného orgánu se zpětnou účinností – Porušení zásady právní jistoty a zásady ochrany legitimního očekávání – Neexistence

   (Listina základních práv Evropské unie, článek 47; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21, ve znění nařízení č. 2009/140, čl. 4 odst. 1 a 2)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 16)

Ustanovení čl. 4 odst. 1 prvního pododstavce první a třetí věty a čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2002/21 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, ve znění směrnice 2009/140, (rámcová směrnice), ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládána v tom smyslu, že vnitrostátní soud, který rozhoduje o žalobě proti rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu, musí mít možnost zrušit uvedené rozhodnutí se zpětným účinkem, pokud má za to, že je to nezbytné k zajištění účinné ochrany práv podniku, který uvedenou žalobu podal.

Článek 4 odst. 1 rámcové směrnice, v němž je stanovena povinnost zajistit mechanismus účinné nápravy, je totiž vyjádřením zásady zakotvené v článku 47 Listiny, jež se týká účinné soudní ochrany práv, která procesním subjektům vyplývají z unijního práva. V této souvislosti čl. 4 odst. 1 druhý pododstavec rámcové směrnice nijak nebrání vnitrostátnímu soudu ani jej neomezuje v možnosti zrušit rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu se zpětným účinkem. Z tohoto ustanovení totiž pouze vyplývá, že žaloba podaná proti rozhodnutí uvedeného orgánu nemá odkladný účinek, ledaže by v souladu s vnitrostátními právními předpisy byla povolena předběžná opatření. Rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu zůstává proto v zásadě použitelné po celou dobu takového řízení, což ovšem nebrání v tom, aby vnitrostátní soud v takovém řízení rozhodl o tom, že uvedené rozhodnutí zrušuje se zpětným účinkem, pokud má za to, že je to nebytné k zajištění účinné ochrany práv podniku, který uvedené rozhodnutí napadl.

Kromě toho možnost vnitrostátního soudu zrušit rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu se zpětným účinkem není v rozporu s povinností dodržovat zásady právní jistoty a ochrany legitimního očekávání. Ze znění čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce rámcové směrnice přitom jasně vyplývá, že napadené rozhodnutí uvedeného orgánu zůstává v platnosti pouze do doby, než je o takovém návrhu rozhodnuto. Za těchto podmínek hospodářské subjekty, které jsou stranami v řízení o takovém prostředku právní nápravy, jenž je stanoven podle čl. 4 odst. 1 uvedené směrnice, nemají důvod k tomu, aby mohly legitimně očekávat, že v případě zrušení dotčeného rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu nebude mít takové zrušení účinky ex tunc.

(viz body 24–28, 30, 31 a výrok)