Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 13. září 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – X v. Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-570/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Uplatňování systémů sociálního zabezpečení - Migrující pracovníci - Určení použitelných právních předpisů - Nařízení (EHS) č. 1408/71 - Článek 14 odst. 2 písm. b) bod i) - Osoba obvykle zaměstnaná na území dvou nebo více členských států - Osoba zaměstnaná v jednom členském státě a vykonávající část činnosti v členském státě svého bydliště“)

(2017/C 382/08)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobce: X

Žalovaný: Staatssecretaris van Financiën

Výrok

Článek 14 odst. 2 písm. b) bod i) nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění změněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 592/2008 ze dne 17. června 2008, musí být vykládán v tom smyslu, že taková osoba, jako je osoba dotčená v původním řízení, která je zaměstnána u zaměstnavatele usazeného na území jednoho členského státu a má bydliště v jiném členském státě, na jehož území vykonávala v uplynulém roce část této závislé činnosti v rozsahu 6,5 % svých pracovních hodin, aniž se na tom se svým zaměstnavatelem předtím dohodla, nesmí být považována za osobu obvykle zaměstnanou na území dvou členských států ve smyslu tohoto ustanovení.

(1)  Úř. věst. C 38, 1.2.2016.