19.9.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 343/7


Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 20. července 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Wien – Rakousko) – Hans Maschek v. Magistratsdirektion der Stadt Wien – Personalstelle Wiener Stadtwerke

(Věc C-341/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Směrnice 2003/88/ES - Článek 7 - Nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok - Odchod do důchodu na žádost dotčené osoby - Pracovník, který nevyčerpal placenou dovolenou za kalendářní rok před skončením svého pracovního poměru - Vnitrostátní právní úprava, která vylučuje finanční náhradu za nevyčerpanou placenou dovolenou za kalendářní rok - Volno z důvodu nemoci - Úředníci“)

(2016/C 343/10)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Wien

Účastníci původního řízení

Žalobce: Hans Maschek

Žalovaný: Magistratsdirektion der Stadt Wien – Personalstelle Wiener Stadtwerke

Výrok

Článek 7 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby musí být vykládán v tom smyslu, že:

brání takovým vnitrostátním právním předpisům, jako jsou právní předpisy dotčené ve věci v původním řízení, které zbavují nároku na finanční náhradu za nevyčerpanou placenou dovolenou za kalendářní rok pracovníka, jehož pracovní poměr byl rozvázán z důvodu jeho žádosti o odchod do důchodu a který nemohl před rozvázáním tohoto pracovního poměru vyčerpat svůj nárok na dovolenou;

pracovník má při odchodu do důchodu nárok na finanční náhradu za placenou dovolenou za kalendářní rok, kterou nevyčerpal proto, že svou funkci nevykonával z důvodu nemoci;

pracovník, jehož pracovní poměr skončil a který na základě dohody uzavřené se zaměstnavatelem byl zavázán se nedostavit na své pracoviště v průběhu určitého období, které předcházelo jeho odchodu do důchodu, přičemž stále pobíral plat, nemá nárok na finanční náhradu za placenou dovolenou za kalendářní rok, na kterou mu vznikl nárok, nevyčerpanou v průběhu tohoto období, ledaže nárok na dovolenou nemohl vyčerpat z důvodu nemoci;

je věcí členských států, aby se rozhodly, zda poskytnou pracovníkům dodatečnou placenou dovolenou k minimální čtyřtýdenní placené dovolené za kalendářní rok, která je stanovena v článku 7 směrnice 2003/88. Za takové situace mohou členské státy přiznat pracovníkovi, který z důvodu nemoci nemohl před skončením svého pracovního poměru vyčerpat celou svoji dodatečnou placenou dovolenou za kalendářní rok, nárok na finanční náhradu odpovídající této dodatečné době. Je věcí členských států, aby stanovily podmínky pro přiznávání tohoto nároku.


(1)  Úř. věst. C 346, 19.10.2015.