Věc T‑721/14
Belgické království
v.
Evropská komise
„Žaloba na neplatnost — Služby hazardních her online — Ochrana spotřebitelů a hráčů a prevence hraní hazardních her online nezletilými osobami — Doporučení Komise — Akt, který nelze napadnout žalobou — Nepřípustnost“
Shrnutí – usnesení Tribunálu (druhého senátu) ze dne 27. října 2015
Žaloba na neplatnost — Akty napadnutelné žalobou — Pojem — Akty s právně závaznými účinky — Posouzení podle objektivních kritérií — Doporučení Komise týkající se služeb hazardních her online — Akt, jehož účelem není vyvolat právní účinky — Vyloučení
(Článek 263 SFEU, čl. 288 pátý pododstavec SFEU a článek 292 SFEU; doporučení Komise 2014/478)
Právo Evropské unie — Výklad — Vícejazyčné texty — Jednotný výklad — Zohlednění různých jazykových znění — Výklad v závislosti na kontextu a účelu
(Doporučení Komise 2014/478)
Žaloba na neplatnost — Akty napadnutelné žalobou — Pojem — Akty s právně závaznými účinky — Akt zveřejněný v řadě L Úředního věstníku Evropské unie — Neexistence vlivu na kvalifikaci aktu
(Článek 263 SFEU)
Akty orgánů — Doporučení — Přímý účinek — Vyloučení — Zohlednění vnitrostátním soudem — Povinnost — Působnost — Okolnost, jež umožňuje, aby byl akt napadnutelný žalobou na neplatnost — Vyloučení
(Článek 263 SFEU a čl. 288 pátý pododstavec SFEU)
Žaloba na neplatnost — Akty napadnutelné žalobou — Pojem — Akty bez závazných právních účinků — Vyloučení — Akt porušující institucionální rovnováhu a povinnost loajální spolupráce — Nedostatek vlivu
(Článek 4 odst. 3 SEU, čl. 13 odst. 2 SEU, články 258 SFEU a 263 SFEU)
Žaloba na neplatnost — Akty napadnutelné žalobou — Výklad contra legem podmínky spočívající v existenci napadnutelného aktu — Nepřípustnost
(Články 263 SFEU, 267 SFEU a 277 SFEU)
Žaloba na neplatnost — Akty napadnutelné žalobou — Pojem — Akty s právně závaznými účinky — Odůvodnění doporučení — Vyloučení
(Článek 263 SFEU a čl. 288 pátý pododstavec SFEU)
Soudní řízení — Vedlejší účastenství — Nepřípustná žaloba — Usnesení o nepřípustnosti vyhlášené před rozhodnutím o návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení — Nevydání rozhodnutí o takovém návrhu
(Jednací řád Tribunálu, čl. 144 odst. 3)
Za napadnutelné akty ve smyslu článku 263 SFEU jsou považována všechna opatření přijímaná orgány v jakékoliv formě, jejichž účelem je vyvolat závazné právní účinky. Naproti tomu všechny akty bez závazných právních účinků, jako jsou akty přípravné, akty potvrzující, akty čistě prováděcí, jednoduchá doporučení a stanoviska, jakož i, v zásadě, interní instrukce nepodléhají soudnímu přezkumu podle článku 263 SFEU. Pro posouzení způsobilosti aktu vyvolávat právní účinky, potažmo být předmětem žaloby na neplatnost podle článku 263 SFEU, je potřebné zkoumat jeho znění a kontext, jeho podstatu, jakož i úmysl a pravomoci orgánu, jenž je jeho autorem.
Pokud se jedná doporučení 2014/478 o zásadách pro ochranu spotřebitelů a hráčů služeb hazardních her online a pro prevenci hraní hazardních her online nezletilými osobami, pouhá skutečnost, že je toto doporučení formálně označeno jako doporučení a že bylo přijato na základě článku 292 SFEU, nemůže automaticky vyloučit, že jde o napadnutelný akt. Z článku 288 pátého pododstavce SFEU zajisté vyplývá, že doporučení nejsou závazná, avšak výběr formy nemůže změnit povahu aktu, takže je třeba ověřit, zda obsah aktu odpovídá zvolené formě. V této souvislosti je třeba s ohledem na znění, obsah a kontext doporučení 2014/478 konstatovat, že toto doporučení nevyvolává ani není jeho účelem vyvolat závazné právní účinky tak, aby jej bylo možné kvalifikovat jako napadnutelný akt ve smyslu článku 263 SFEU. V tomto kontextu pouhá skutečnost, že Komise vyzývá členské státy, aby jí oznámily opatření přijatá na základě zásad vyplývajících z tohoto doporučení a poskytly jí údaje týkající se použití zásad stanovených v témže doporučení, nečiní toto opatření pro členské státy závazným.
(viz body 16–18, 20, 37, 66, 73)
Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 28)
Co se týče přípustnosti žaloby na neplatnost podle článku 263 SFEU, je v zásadě pro kvalifikaci předmětného aktu bezvýznamné, zda splňuje, či nesplňuje určité formální požadavky, tedy zda je svým autorem řádně nazván nebo uvádí ustanovení, která jsou jeho právním základem, či zda nebyl v rozporu s platnými pravidly oznámen, neboť taková vada nemůže změnit podstatu uvedeného aktu. Z toho vyplývá, že pouhé zveřejnění aktu v řadě L Úředního věstníku Evropské unie nemá vliv na otázku, zda má předmětný akt závazné právní účinky.
(viz bod 40)
I když doporučení nejsou určena k tomu, aby vyvolávala závazné účinky, a nemohou zakládat práva, kterých se jednotlivci mohou dovolávat před vnitrostátními soudy, nepostrádají nicméně veškeré právní účinky. Vnitrostátní soudy jsou totiž povinny vzít doporučení v úvahu při řešení sporů, které jim byly předloženy, zejména pokud objasňují výklad vnitrostátních právních předpisů přijatých s cílem jejich provedení nebo pokud mají za cíl doplnit předpisy Evropské unie, které mají závaznou povahu. Nicméně pouze z právních účinků nelze dovodit, že doporučení má závazné právní účinky, a představuje tak napadnutelný akt v rámci žaloby na neplatnost podle článku 263 SFEU. Totéž platí, pokud jde o zohlednění doporučení unijním soudem za účelem výkladu.
(viz body 43, 46, 47)
Závažnost údajného nesplnění povinnosti dotčeného orgánu či význam z toho plynoucího porušení, pokud jde o dodržování základních práv, neumožňuje vyloučit uplatnění nepominutelné podmínky řízení stanovené Smlouvou. Ani údajné porušení institucionální rovnováhy neumožňuje vyloučit podmínky přípustnosti žaloby na neplatnost stanovené Smlouvou. Nemůže obstát argument vycházející z toho, že akty, jež nemají závaznou právní povahu a jež jsou přijaté v rozporu s povinností loajální spolupráce, jsou soudně přezkoumatelné. V tomto ohledu nemůže z pouhé skutečnosti, že Soudní dvůr může přezkoumat akt nebo jednání bez závazných právních účinků v rámci žaloby na nesplnění povinnosti, vyplývat, že totéž platí pro žalobu na neplatnost, neboť tyto dva právní prostředky mají různé cíle a různé podmínky přípustnosti.
(viz body 51, 53, 55)
Ačkoli Smlouva zavedla články 263 SFEU a 277 SFEU a dále článkem 267 SFEU ucelený systém opravných prostředků a postupů, jejichž cílem je zajistit přezkum legality aktů orgánů, a tento přezkum svěřila unijním soudům, nadále platí, že i když musí být podmínka týkající se závazných právních účinků vykládána ve světle zásady účinné soudní ochrany, nemůže vést takový výklad k pominutí této podmínky, aniž by tím byly překročeny pravomoci unijních soudů.
(viz bod 58)
Bez ohledu na obsah bodů odůvodnění jakožto důvodů, na nichž spočívá dotčené doporučení, tyto body odůvodnění nemohou mít právní účinky.
(viz bod 64)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 85, 86)
Věc T‑721/14
Belgické království
v.
Evropská komise
„Žaloba na neplatnost — Služby hazardních her online — Ochrana spotřebitelů a hráčů a prevence hraní hazardních her online nezletilými osobami — Doporučení Komise — Akt, který nelze napadnout žalobou — Nepřípustnost“
Shrnutí – usnesení Tribunálu (druhého senátu) ze dne 27. října 2015
Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Posouzení podle objektivních kritérií – Doporučení Komise týkající se služeb hazardních her online – Akt, jehož účelem není vyvolat právní účinky – Vyloučení
(Článek 263 SFEU, čl. 288 pátý pododstavec SFEU a článek 292 SFEU; doporučení Komise 2014/478)
Právo Evropské unie – Výklad – Vícejazyčné texty – Jednotný výklad – Zohlednění různých jazykových znění – Výklad v závislosti na kontextu a účelu
(Doporučení Komise 2014/478)
Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Akt zveřejněný v řadě L Úředního věstníku Evropské unie – Neexistence vlivu na kvalifikaci aktu
(Článek 263 SFEU)
Akty orgánů – Doporučení – Přímý účinek – Vyloučení – Zohlednění vnitrostátním soudem – Povinnost – Působnost – Okolnost, jež umožňuje, aby byl akt napadnutelný žalobou na neplatnost – Vyloučení
(Článek 263 SFEU a čl. 288 pátý pododstavec SFEU)
Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty bez závazných právních účinků – Vyloučení – Akt porušující institucionální rovnováhu a povinnost loajální spolupráce – Nedostatek vlivu
(Článek 4 odst. 3 SEU, čl. 13 odst. 2 SEU, články 258 SFEU a 263 SFEU)
Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Výklad contra legem podmínky spočívající v existenci napadnutelného aktu – Nepřípustnost
(Články 263 SFEU, 267 SFEU a 277 SFEU)
Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Odůvodnění doporučení – Vyloučení
(Článek 263 SFEU a čl. 288 pátý pododstavec SFEU)
Soudní řízení – Vedlejší účastenství – Nepřípustná žaloba – Usnesení o nepřípustnosti vyhlášené před rozhodnutím o návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení – Nevydání rozhodnutí o takovém návrhu
(Jednací řád Tribunálu, čl. 144 odst. 3)
Za napadnutelné akty ve smyslu článku 263 SFEU jsou považována všechna opatření přijímaná orgány v jakékoliv formě, jejichž účelem je vyvolat závazné právní účinky. Naproti tomu všechny akty bez závazných právních účinků, jako jsou akty přípravné, akty potvrzující, akty čistě prováděcí, jednoduchá doporučení a stanoviska, jakož i, v zásadě, interní instrukce nepodléhají soudnímu přezkumu podle článku 263 SFEU. Pro posouzení způsobilosti aktu vyvolávat právní účinky, potažmo být předmětem žaloby na neplatnost podle článku 263 SFEU, je potřebné zkoumat jeho znění a kontext, jeho podstatu, jakož i úmysl a pravomoci orgánu, jenž je jeho autorem.
Pokud se jedná doporučení 2014/478 o zásadách pro ochranu spotřebitelů a hráčů služeb hazardních her online a pro prevenci hraní hazardních her online nezletilými osobami, pouhá skutečnost, že je toto doporučení formálně označeno jako doporučení a že bylo přijato na základě článku 292 SFEU, nemůže automaticky vyloučit, že jde o napadnutelný akt. Z článku 288 pátého pododstavce SFEU zajisté vyplývá, že doporučení nejsou závazná, avšak výběr formy nemůže změnit povahu aktu, takže je třeba ověřit, zda obsah aktu odpovídá zvolené formě. V této souvislosti je třeba s ohledem na znění, obsah a kontext doporučení 2014/478 konstatovat, že toto doporučení nevyvolává ani není jeho účelem vyvolat závazné právní účinky tak, aby jej bylo možné kvalifikovat jako napadnutelný akt ve smyslu článku 263 SFEU. V tomto kontextu pouhá skutečnost, že Komise vyzývá členské státy, aby jí oznámily opatření přijatá na základě zásad vyplývajících z tohoto doporučení a poskytly jí údaje týkající se použití zásad stanovených v témže doporučení, nečiní toto opatření pro členské státy závazným.
(viz body 16–18, 20, 37, 66, 73)
Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 28)
Co se týče přípustnosti žaloby na neplatnost podle článku 263 SFEU, je v zásadě pro kvalifikaci předmětného aktu bezvýznamné, zda splňuje, či nesplňuje určité formální požadavky, tedy zda je svým autorem řádně nazván nebo uvádí ustanovení, která jsou jeho právním základem, či zda nebyl v rozporu s platnými pravidly oznámen, neboť taková vada nemůže změnit podstatu uvedeného aktu. Z toho vyplývá, že pouhé zveřejnění aktu v řadě L Úředního věstníku Evropské unie nemá vliv na otázku, zda má předmětný akt závazné právní účinky.
(viz bod 40)
I když doporučení nejsou určena k tomu, aby vyvolávala závazné účinky, a nemohou zakládat práva, kterých se jednotlivci mohou dovolávat před vnitrostátními soudy, nepostrádají nicméně veškeré právní účinky. Vnitrostátní soudy jsou totiž povinny vzít doporučení v úvahu při řešení sporů, které jim byly předloženy, zejména pokud objasňují výklad vnitrostátních právních předpisů přijatých s cílem jejich provedení nebo pokud mají za cíl doplnit předpisy Evropské unie, které mají závaznou povahu. Nicméně pouze z právních účinků nelze dovodit, že doporučení má závazné právní účinky, a představuje tak napadnutelný akt v rámci žaloby na neplatnost podle článku 263 SFEU. Totéž platí, pokud jde o zohlednění doporučení unijním soudem za účelem výkladu.
(viz body 43, 46, 47)
Závažnost údajného nesplnění povinnosti dotčeného orgánu či význam z toho plynoucího porušení, pokud jde o dodržování základních práv, neumožňuje vyloučit uplatnění nepominutelné podmínky řízení stanovené Smlouvou. Ani údajné porušení institucionální rovnováhy neumožňuje vyloučit podmínky přípustnosti žaloby na neplatnost stanovené Smlouvou. Nemůže obstát argument vycházející z toho, že akty, jež nemají závaznou právní povahu a jež jsou přijaté v rozporu s povinností loajální spolupráce, jsou soudně přezkoumatelné. V tomto ohledu nemůže z pouhé skutečnosti, že Soudní dvůr může přezkoumat akt nebo jednání bez závazných právních účinků v rámci žaloby na nesplnění povinnosti, vyplývat, že totéž platí pro žalobu na neplatnost, neboť tyto dva právní prostředky mají různé cíle a různé podmínky přípustnosti.
(viz body 51, 53, 55)
Ačkoli Smlouva zavedla články 263 SFEU a 277 SFEU a dále článkem 267 SFEU ucelený systém opravných prostředků a postupů, jejichž cílem je zajistit přezkum legality aktů orgánů, a tento přezkum svěřila unijním soudům, nadále platí, že i když musí být podmínka týkající se závazných právních účinků vykládána ve světle zásady účinné soudní ochrany, nemůže vést takový výklad k pominutí této podmínky, aniž by tím byly překročeny pravomoci unijních soudů.
(viz bod 58)
Bez ohledu na obsah bodů odůvodnění jakožto důvodů, na nichž spočívá dotčené doporučení, tyto body odůvodnění nemohou mít právní účinky.
(viz bod 64)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 85, 86)