Věc T‑585/14

Republika Slovinsko

v.

Evropská komise

„Žaloba na neplatnost — Vlastní zdroje Unie — Finanční odpovědnost členských států — Povinnost zaplatit Komisi částku odpovídající ztrátě vlastních zdrojů — Dopis Komise — Akt, proti němuž nelze podat žalobou — Nepřípustnost“

Shrnutí – usnesení Tribunálu (třetího rozšířeného senátu) ze dne 14. září 2015

  1. Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Dopis Komise, v němž je členský stát neformálně vyzván, aby poskytl tradiční vlastní zdroje do rozpočtu Unie – Vyloučení – Dopis bez právně závazných účinků – Nepřípustnost žaloby

    (Články 258 SFEU a 263 SFEU; nařízení Rady č. 1150/2000; rozhodnutí Komise 2007/436)

  2. Vlastní zdroje Evropské unie – Zjištění a poskytnutí členskými státy – Odpovědnost členských států – Rozsah

    [Nařízení Rady č. 1150/2000, čl. 2 odst. 1, čl. 9 odst. 1 a čl. 17 odst. 1 a 2; rozhodnutí Rady 2007/436, čl. 2 odst. 1 písm. a) a čl. 8 odst. 1]

  1.  V rámci žalob na neplatnost podaných členskými státy či orgány se za napadnutelné akty ve smyslu článku 263 SFEU považují všechna opatření přijímaná orgány v jakékoliv formě, jejichž účelem je vyvolat závazné právní účinky.

    Tak tomu však není v případě dopisu Komise, kterým je členský stát neformálně vyzýván, aby poskytl tradiční vlastní zdroje do rozpočtu Unie. Použití unijních právních předpisů v oblasti odvádění tradičních vlastních zdrojů totiž spočívá na odpovědnosti členských států. Žádné z ustanovení rozhodnutí 2007/436 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství a nařízení č. 1150/2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436, které byly přijaty v této oblasti, nepřiznává Komisi pravomoc přijímat rozhodnutí o jejich výkladu. Komise mimoto nemůže zasahovat do výlučné pravomoci Soudního dvora rozhodovat o souladu jednání členského státu s nařízením č. 1150/2000. Komise tak má pouze možnost vyjádřit svůj názor, který v žádném případě nezavazuje vnitrostátní orgány, což může učinit vždy.

    Mimoto, jediným účelem postupu před zahájením soudního řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 SFEU je umožnit členskému státu splnit dobrovolně požadavky Smlouvy nebo případně dát mu příležitost odůvodnit své stanovisko, přičemž žádný z aktů Komise přijatých v rámci tohoto postupu, včetně dopisu, kterým tento orgán neformálně vyzývá členský stát k poskytnutí tradičních vlastních zdrojů do rozpočtu Unie, není závazný.

    (viz body 25, 34, 38, 40, 43, 46, 48)

  2.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 29–35)


Keywords
Summary

Keywords

1. Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Dopis Komise, v němž je členský stát neformálně vyzván, aby poskytl tradiční vlastní zdroje do rozpočtu Unie – Vyloučení – Dopis bez právně závazných účinků – Nepřípustnost žaloby

(Články 258 SFEU a 263 SFEU; nařízení Rady č. 1150/2000; rozhodnutí Komise 2007/436)

2. Vlastní zdroje Evropské unie – Zjištění a poskytnutí členskými státy – Odpovědnost členských států – Rozsah

[Nařízení Rady č. 1150/2000, čl. 2 odst. 1, čl. 9 odst. 1 a čl. 17 odst. 1 a 2; rozhodnutí Rady 2007/436, čl. 2 odst. 1 písm. a) a čl. 8 odst. 1]

Summary

1. V rámci žalob na neplatnost podaných členskými státy či orgány se za napadnutelné akty ve smyslu článku 263 SFEU považují všechna opatření přijímaná orgány v jakékoliv formě, jejichž účelem je vyvolat závazné právní účinky.

Tak tomu však není v případě dopisu Komise, kterým je členský stát neformálně vyzýván, aby poskytl tradiční vlastní zdroje do rozpočtu Unie. Použití unijních právních předpisů v oblasti odvádění tradičních vlastních zdrojů totiž spočívá na odpovědnosti členských států. Žádné z ustanovení rozhodnutí 2007/436 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství a nařízení č. 1150/2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436, které byly přijaty v této oblasti, nepřiznává Komisi pravomoc přijímat rozhodnutí o jejich výkladu. Komise mimoto nemůže zasahovat do výlučné pravomoci Soudního dvora rozhodovat o souladu jednání členského státu s nařízením č. 1150/2000. Komise tak má pouze možnost vyjádřit svůj názor, který v žádném případě nezavazuje vnitrostátní orgány, což může učinit vždy.

Mimoto, jediným účelem postupu před zahájením soudního řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 SFEU je umožnit členskému státu splnit dobrovolně požadavky Smlouvy nebo případně dát mu příležitost odůvodnit své stanovisko, přičemž žádný z aktů Komise přijatých v rámci tohoto postupu, včetně dopisu, kterým tento orgán neformálně vyzývá členský stát k poskytnutí tradičních vlastních zdrojů do rozpočtu Unie, není závazný.

(viz body 25, 34, 38, 40, 43, 46, 48)

2. Viz znění rozhodnutí.

(viz body 29–35)