23.3.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 96/21

Žaloba podaná dne 24. prosince 2014 – Deutsche Telekom v. Komise

(Věc T-827/14)

(2015/C 096/27)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Deutsche Telekom AG (Bonn, Německo) (zástupci: K. Apel a D. Schroeder advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zcela či zčásti zrušil rozhodnutí Komise C(2014) 7465 final ze dne 15. října 2014 ve věci AT.39523 – Slovak Telekom, opravené rozhodnutím Komise C(2014) 10119 final ze dne 16. prosince 2014, a to v rozsahu, v němž se týká žalobkyně,

—	podpůrně zrušil nebo snížil pokuty uložené žalobkyni,

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení skutkových okolností a nesprávného právního posouzení, jakož i z porušení práva žalobkyně být vyslechnuta při konstatování zneužívajícího chování

—	Žalobkyně uvádí, že Komise neprovedla řádné zjištění odmítnutí dodávky, protože neověřila nezbytnost relevantního vstupu na předcházejícím trhu.

—	Žalobkyně dále tvrdí, že Komise porušila její právo být vyslechnuta ohledně skutečností a metod, na jejichž základě Komise konstatovala stlačování cen dotyčného podniku.

—	Kromě toho je tvrzeno, že Komise použila nesprávnou metodiku ohledně stlačování cen a nesprávně vypočetla průměrné dlouhodobé mezní náklady.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení skutkových okolností a nesprávného právního posouzení při zjišťování doby trvání protiprávního jednání

—	V tomto bodě žalobkyně tvrdí, že Komise nesměla stanovit, že protiprávní jednání počalo zveřejněním referenční nabídky a že v každém případě neměla do doby trvání protiprávního jednání zahrnout rok 2005.

Třetí žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení skutkových okolností a nesprávného právního posouzení při připisování protiprávního jednání žalobkyni, jelikož Komise neprokázala, že žalobkyně skutečně vykonávala rozhodující vliv na dotčený podnik

—	Žalobkyně tvrdí, že jí Komise nesměla přičíst protisoutěžní chování dotčeného podniku, protože žalobkyně a tento podnik netvořily hospodářskou jednotku.

—	Komise zejména neprokázala, že žalobkyně skutečně vykonávala rozhodující vliv v dotyčném podniku. Kromě toho žalobkyni nebylo známo údajně zneužívající chování dotčeného podniku.

—	Žalobkyně dále tvrdí, že Komise ve snaze prokázat skutečné využití rozhodujícího vlivu porušila při výkladu skutkových okolností zejména presumpci neviny.

—	– Konečně žalobkyně mimo jiné tvrdí, že Komise neprokázala, že údajné využití rozhodujícího vlivu bylo významné.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, jež se projevilo v uložení oddělené samostatné pokuty žalobkyni.

—

Podle Komise dotčený podnik a žalobkyně tvořila součást téhož podniku, a to jak po dobu trvání porušení, tak i v době stanovení výše pokuty, avšak též již v okamžiku protiprávního jednání žalobkyně, jež bylo východiskem pro závěr, že se jednalo o opakované protiprávní jednání, za něž Komise uložila v roce 2003 sankci. Komise proto nesměla žalobkyni uložit oddělenou samostatnou pokutu, neboť zásada individuality trestů a sankcí se týká pouze podniku jako takového, a nikoli k němu přináležejících právnických osob.

Pátý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení skutkových okolností a nesprávného právního posouzení při stanovení výše pokuty

—	V této souvislosti žalobkyně tvrdí, že Komise nesměla při výpočtu základní částky vycházet z obratu dotčeného podniku docíleného v souvislosti s dotčenými výrobky v roce 2010, ale měla použít průměrný roční obrat docílený v létech 2005 až 2010.

—	Dále Komise při zohlednění trvání porušení v žádném případě nesměla zahrnout rok 2005.