23.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 96/21


Žaloba podaná dne 24. prosince 2014 – Deutsche Telekom v. Komise

(Věc T-827/14)

(2015/C 096/27)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Deutsche Telekom AG (Bonn, Německo) (zástupci: K. Apel a D. Schroeder advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zcela či zčásti zrušil rozhodnutí Komise C(2014) 7465 final ze dne 15. října 2014 ve věci AT.39523 – Slovak Telekom, opravené rozhodnutím Komise C(2014) 10119 final ze dne 16. prosince 2014, a to v rozsahu, v němž se týká žalobkyně,

podpůrně zrušil nebo snížil pokuty uložené žalobkyni,

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení skutkových okolností a nesprávného právního posouzení, jakož i z porušení práva žalobkyně být vyslechnuta při konstatování zneužívajícího chování

Žalobkyně uvádí, že Komise neprovedla řádné zjištění odmítnutí dodávky, protože neověřila nezbytnost relevantního vstupu na předcházejícím trhu.

Žalobkyně dále tvrdí, že Komise porušila její právo být vyslechnuta ohledně skutečností a metod, na jejichž základě Komise konstatovala stlačování cen dotyčného podniku.

Kromě toho je tvrzeno, že Komise použila nesprávnou metodiku ohledně stlačování cen a nesprávně vypočetla průměrné dlouhodobé mezní náklady.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení skutkových okolností a nesprávného právního posouzení při zjišťování doby trvání protiprávního jednání

V tomto bodě žalobkyně tvrdí, že Komise nesměla stanovit, že protiprávní jednání počalo zveřejněním referenční nabídky a že v každém případě neměla do doby trvání protiprávního jednání zahrnout rok 2005.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení skutkových okolností a nesprávného právního posouzení při připisování protiprávního jednání žalobkyni, jelikož Komise neprokázala, že žalobkyně skutečně vykonávala rozhodující vliv na dotčený podnik

Žalobkyně tvrdí, že jí Komise nesměla přičíst protisoutěžní chování dotčeného podniku, protože žalobkyně a tento podnik netvořily hospodářskou jednotku.

Komise zejména neprokázala, že žalobkyně skutečně vykonávala rozhodující vliv v dotyčném podniku. Kromě toho žalobkyni nebylo známo údajně zneužívající chování dotčeného podniku.

Žalobkyně dále tvrdí, že Komise ve snaze prokázat skutečné využití rozhodujícího vlivu porušila při výkladu skutkových okolností zejména presumpci neviny.

– Konečně žalobkyně mimo jiné tvrdí, že Komise neprokázala, že údajné využití rozhodujícího vlivu bylo významné.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, jež se projevilo v uložení oddělené samostatné pokuty žalobkyni.

Podle Komise dotčený podnik a žalobkyně tvořila součást téhož podniku, a to jak po dobu trvání porušení, tak i v době stanovení výše pokuty, avšak též již v okamžiku protiprávního jednání žalobkyně, jež bylo východiskem pro závěr, že se jednalo o opakované protiprávní jednání, za něž Komise uložila v roce 2003 sankci. Komise proto nesměla žalobkyni uložit oddělenou samostatnou pokutu, neboť zásada individuality trestů a sankcí se týká pouze podniku jako takového, a nikoli k němu přináležejících právnických osob.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení skutkových okolností a nesprávného právního posouzení při stanovení výše pokuty

V této souvislosti žalobkyně tvrdí, že Komise nesměla při výpočtu základní částky vycházet z obratu dotčeného podniku docíleného v souvislosti s dotčenými výrobky v roce 2010, ale měla použít průměrný roční obrat docílený v létech 2005 až 2010.

Dále Komise při zohlednění trvání porušení v žádném případě nesměla zahrnout rok 2005.