9.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 46/54

Žaloba podaná dne 14. listopadu 2014 – CGI Luxembourg a Intrasoft International v. Parlament

(Věc T-769/14)

(2015/C 046/70)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: CGI Luxembourg SA (Bertrange, Lucembursko) a Intrasoft International SA (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: N. Korogiannakis, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Evropského parlamentu, kterým vybral nabídku žalobkyň jako druhou v kaskádě pro část zakázky č. 3 „Vývoj a údržba systému pro zpracování informací“ v otevřeném nabídkovém řízení č. PE/ITEC/ITS14 „Externí poskytování služeb IT“, a zrušil rozhodnutí Evropského parlamentu, kterým první smlouvu v kaskádě zadal „Steel consortium“;

—

uložil Evropskému parlamentu náhradu škody, která žalobkyním vznikla z důvodu neuzavření smlouvy;

—

alternativně uložil Evropskému parlamentu náhradu škody, která žalobkyním vznikla v důsledku ztráty příležitosti; a

—

uložil Evropskému parlamentu náhradu nákladů tohoto řízení bez ohledu na jeho výsledek.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází z chyb ve vzorci pro hodnocení, protichůdných instrukcí daných uchazečům, porušení instrukcí pro uchazeče, porušení zadávací dokumentace, porušení zásady transparentnosti a řádné správy.

—

Žalobkyně tvrdí, že vzorec pro hodnocení uvedený v zadávací dokumentaci obsahoval množství chyb. Hodnotící komise navíc použila jiný vzorec, než který oznámila, aniž o tom informovala uchazeče, a použila hodnoty z jiné tabulky, než kterou uvedla v odpovědích na otázky uchazečů.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení článku 110 finančního nařízení a článku 149 nařízení v přenesené pravomoci – Použitý vzorec nevede k zadání zakázky uchazeči, jehož nabídka je nejlepší z hlediska poměru výkon-cena.

—

Žalobkyně tvrdí, že tabulka, z níž hodnotící komise převzala hodnoty do vzorce pro hodnocení, neodpovídá tomu, jak má být údajně zakázka provedena. Hodnocená kritéria tedy neodpovídají skutečným potřebám Evropského parlamentu, což nezbytně povede k tomu, že budou kaskádové smlouvy zadány uchazečům, jejichž nabídka není nejlepší z hlediska poměru výkon-cena pro jeho potřeby.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z vágnosti a nejednoznačnosti zadávací dokumentace.

—

Žalobkyně tvrdí, že Evropský parlament vykládá zadávací dokumentaci prostřednictvím dopisů způsobem, který je v rozporu s jinými částmi téže zadávací dokumentace, odpověďmi jeho útvarů poskytnuté na otázky uchazečů a cíli zadávané zakázky. Zadávací dokumentace proto může vést uchazeče k pochybením bránícím jim ve vypracování nejlepší cenové strategie a potažmo nejlepší nabídky.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění, práva na účinný prostředek nápravy a podstatných procesních náležitostí.

—

Žalobkyně tvrdí, že informace, které jim Evropský parlament poskytl v dopisech po oznámení o zadání zakázky ve sporném zadávacím řízení, nelze považovat za dostatečné odůvodnění, jelikož naprosto nestačí k tomu, aby žalobkyně mohly použít vzorec pro hodnocení a ověřit, že bylo hodnocení správné. Evropský parlament neposkytl úplné informace zohledňované pro účely uplatnění vzorce pro hodnocení, i když rozhodujícím faktorem pro zařazení žalobkyň na druhé místo byla finanční nabídka prvního uchazeče v kaskádě, jelikož nabídka žalobkyň byla z hlediska kvality uchazečů jednoznačně hodnocena jako první a pořadí se změnilo až po vyhodnocení ceny.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z porušení zadávací dokumentace a čl. 107 odst. 1 písm. a) finančního nařízení.

—

Žalobkyně tvrdí, že podle veřejně přístupných informací proběhla fúze dvou společnosti hlásících se do „výlučných“ částí zakázky, a sice i prvního dodavatele v kaskádě pro část zakázky č. 3. Uvedení dodavatelé by byli ve zřejmém střetu zájmů, pokud by jim bylo plnění zakázky zadáno.