3.11.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 388/24

Žaloba podaná dne 22. září 2014 – Španělsko v. Komise

(Věc T-675/14)

2014/C 388/30

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Španělské království (zástupce: M. García-Valdecasas Dorrego, Abogado del Estado)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 9. července 2014, kterým se z financování Společenství vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), týkající se Španělského království, a

—	uložil žalovanému orgánu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

První důvod vychází z toho, že oprava stanovená paušálně ve výši 2 7 31 208,07 eur a použitý způsob výpočtu jsou v rozporu s čl. 31 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 209, s. 1) a s pokyny obsaženými v dokumentu Komise VI/5330/97 ze dne 23. prosince 1997 (Pokyny týkající se výpočtu finančních důsledků při přípravě rozhodnutí o schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF) a v dokumentu AGRI-64043-2005 (Sdělení Komise týkající se toho, jak zamýšlí v kontextu EZOZF – Záruky zavést postup řešení nepravidelností v kontextu systému kontroly vzájemné podmíněnosti zavedeného členskými státy; Communication from the Commission, on how the Commission intends in the context of the EAGGF- in the context of cross-compliance control system implemented by the Member State), protože není namístě určit paušální částku odhadem, neboť žalobce předložil hodnocení skutečných rizik pro Fond. Prováděcí rozhodnutí Komise je nesprávné a navíc nepřiměřené a neodůvodněné.

Druhý důvod vychází z toho, že přídavek k paušální částce ve výši 2 % jako obecná jednorázová oprava dosahující 1 91 873,55 eur a způsob jejího výpočtu jsou v rozporu s čl. 31 odst. 2 výše uvedeného nařízení a s dokumenty Komise o pokynech pro výpočet finančních oprav, jelikož není namístě použít doplňujícím způsobem dva simultánní způsoby výpočtu na jeden a ten samý prohřešek. Jde o zcela nepřiměřenou a neodůvodněnou právní nesoudržnost.

Třetí důvod vychází z toho, že stanovená oprava za rok 2010 (podání žádosti), finanční rok 2011, která je v rozporu s čl. 31 odst. 4 uvedeného nařízení, porušuje zásadu loajální spolupráce a práva na obhajobu, neboť žalovaná neodůvodněně rozšířila finanční opravu na období přesahující 24 měsíců předcházejících oznámení, ačkoli pochybení již byla v té době napravena.