17.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 409/45

Žaloba podaná dne 31. července 2014 – Polyelectrolyte Producers Group a SNF v. Komise

(Věc T-573/14)

2014/C 409/66

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Polyelectrolyte Producers Group (Brusel, Belgie) a SNF SAS (Andrézieux Bouthéon, Francie) (zástupci: R. Cana a A. Patsa, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—

prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

—

zrušil napadený akt, neboť stanoví neměnný limit koncentrací ve výši 100 ppm pro zbytkové monomery;

—

uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou se žalobkyně domáhají částečného zrušení rozhodnutí Komise 2014/256/EU ze dne 2. května 2014, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU produktům ze zpracovaného papíru (1).

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení nařízení o ekoznačce EU (2), jelikož Komise stanovila neměnný limit koncentrací ve výši 100 ppm pro zbytkové monomery v písm. e) kritéria B3 v části B kritéria 1 přílohy napadeného rozhodnutí. Žalobkyně tvrdí, že požadavky stanovené v uvedeném písmenu:

—

porušují čl. 6 odst. 3 a přílohu I nařízení o ekoznačce EU, neboť nejsou stanoveny na vědeckém základě;

—

porušují čl. 6 odst. 1 a přílohu I nařízení o ekoznačce EU, protože neberou v úvahu nejnovější strategické cíle EU v oblasti životního prostředí;

—

porušují čl. 6 odst. 3 písm. b) nařízení o ekoznačce EU, jelikož jejich proveditelnost nebyla posouzena Komisí.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění a zásad rovnosti a proporcionality napadeného rozhodnutí:

—

neobsahuje žádné údaje nebo vysvětlení, pokud jde o požadavky stanovené v písm. e) kritéria B3 v části B kritéria 1;

—

zachází se dvěma odlišnými situacemi stejně a se stejnými situacemi odlišně, aniž je taková diskriminace objektivně odůvodněna;

—

není nezbytné pro dosažení cílů, které jsou sledovány, a existují méně zatěžující opatření.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti řádné správy ze strany Komise, jelikož při přijetí napadeného rozhodnutí pečlivě a nestranně nepřezkoumala všechny relevantní faktory a okolnosti.

(1)  Úř. věst. 2014, L 135, s. 24. Oznámeno pod číslem C(2014) 2774.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (Úř. věst. 2010, L 27, s. 1).