14.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 223/55

Žaloba podaná dne 30. dubna 2014 – Polymer-Chemie v. Komise

(Věc T-306/14)

2014/C 223/57

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Polymer-Chemie GmbH (Sobernheim, Německo) (zástupci: D. Greinacher, J. Martin a B. Scholtka, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

prohlásil za neplatné podle čl. 263 odst. 1 SFEU rozhodnutí Komise ze dne 18. prosince 2013 o zahájení formálního vyšetřovacího řízení proti Spolkové republice Německo kvůli podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a důlního plynu podle zákona o upřednostnění obnovitelných zdrojů energie (EEG) a omezení poplatku EEG pro energeticky náročné podniky, státní podpora SA.33995 (2013/C) (ex 2013/NN), zveřejněné v Úředním věstníku EU ze dne 7. února 2014, č. C 37, v rozsahu, ve kterém Komise zvláštní vyrovnávací ustanovení podle § 40 a § 41 EEG považuje za státní podporu ve smyslu článku 107 SFEU;

—

uložil Komisi podle čl. 87 odst. 3 jednacího řádu Tribunálu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení článku 107 SFEU

Žalobkyně tvrdí, že Komise posoudila podporu obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím systému poplatků, jakož i zvláštní vyrovnávací ustanovení k omezení poplatku EEG, neprávem jako podporu a tedy neměla zahájit formální vyšetřovací řízení.

—

Žalobkyně v této souvislosti uvádí, že se Komise při předběžném posouzení otázky, zda je zvláštní vyrovnávací ustanovení podporou, dopustila zjevně nesprávného posouzení, neboť zvláštní vyrovnávací ustanovení jako výjimka z poplatku EEG neposkytuje žádnou výhodu, kterou by energeticky náročné podniky za normálních tržních podmínek nezískaly.

—

Žalobkyně nadto tvrdí, že nebyly dotčeny státní prostředky. Jelikož ani výtěžky z poplatku EEG nejsou prostředky státu, nemohly být ani výjimečným ustanovením pro energeticky náročné podniky dotčeny žádné prostředky státu.

—

Žalobkyně dále uvádí, že zvláštní vyrovnávací ustanovení nenarušuje hospodářskou soutěž. Vytváří podmínky hospodářské soutěže, které by existovali bez poplatku EEG.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady legitimního očekávání

Žalobkyně tvrdí, že Komise vydáním rozhodnutí navíc porušuje zásadu legitimního očekávání. Německá právní úprava na podporu obnovitelných zdrojů energie byla již podrobena podrobnému posouzení z hlediska práva státních podpor. V tomto posouzení Komise v roce 2002 došla k závěru, že převod státních prostředků s ní není spojen. Jelikož EEG 2012 neobsahuje žádné podstatné změny vzhledem k tehdejší právní úpravě, nemohly dotčené hospodářské subjekty počítat s novým posouzením, nýbrž mohly mít důvěru v další existenci úpravy.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci

Konečně žalobkyně zastává názor, že Komise zneužila své posuzovací pravomoci podle článku 107 SFEU a 108 SFEU. Komise sleduje zahájením formálního vyšetřovacího řízení cíl zásadně harmonizovat podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tento základní cíl se ukazuje také v novém návrhu pokynů pro podpory v oblasti životního prostředí a energie, ve kterých Komise poprvé stanoví podrobná pravidla pro podporu obnovitelných energií. Aby však dosáhla harmonizace, musela by Komise použít řízení stanovené k harmonizaci právních předpisů články 116 SFEU a 117 SFEU.