14.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 223/41

Žaloba podaná dne 2. května 2014 – H-O-T Servicecenter Nürnberg a další v. Komise

(Věc T-289/14)

2014/C 223/44

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: H-O-T Servicecenter Nürnberg GmbH (Norimberk, Německo), H-O-T Servicecenter Schmölln GmbH & Co. KG (Schmölln), H-O-T Servicecenter Allgäu GmbH & Co. KG (Memmingerberg), EB Härtetechnik GmbH & Co. KG (Norimberk) (zástupci: A. Reuter, C. Arhold, N. Wimmer, F. A. Wesche, K. Kindereit, R. Busch, A. Hohler a T. Woltering, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Komise C (2014) 4424 final ze dne 18. prosince 2013 o zahájení formálního vyšetřovacího řízení ve věci státní podpory SA.33995 (2013/C) (ex 2013/NN) – podpora energie z obnovitelných zdrojů a snížený příspěvek EEG pro uživatele s vysokou spotřebou energie, Úřední věstník C 37/73 ze dne 7. února 2014;

—

spojil toto řízení a řízení týkající se žaloby, kterou Německo podalo k Tribunálu a kterou se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí (žaloba podána dne 21. května 2014);

podpůrně, zpřístupnit spis v uvedeném řízení ve věci žaloby podané Německem;

—

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně deset žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z neexistence výhody.

—

Žalobkyně tvrdí, že zvláštní kompenzační systém stanovený v Gesetz für den Vorrang erneuerbarer Energie (zákon o přednosti obnovitelných zdrojů energií, dále jen „EEG“), nezahrnuje zvýhodnění uživatelů s vysokou spotřebou energie v odvětví vytvrzování a povrchových úprav obecně nebo konkrétně pro žalobkyně.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z neexistence selektivní výhody

—

Žalobkyně rovněž tvrdí, že pro žalobkyně ve zvláštním kompenzačním systému a fortiori neexistuje selektivní výhoda pro účely čl. 107 odst. SFEU.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že nebyly použity státní prostředky

—

Vedle výše uvedeného žalobkyně tvrdí, že zvláštní kompenzační systém nepředstavuje podporu „poskytovanou státem nebo ze státních prostředků“ ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že hospodářská soutěž nebyla narušena

—

Žalobkyně tvrdí, že zvláštní kompenzační systém nenarušuje hospodářskou soutěž v Evropské unii.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že nedochází k narušení obchodu mezi členskými státy

—

Žalobkyně dále tvrdí, že se zvláštní systém kompenzací nedotýká ani obchodu mezi členskými státy.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že zrušení nebo významné omezení zvláštního kompenzačního systému porušuje základní práva žalobkyň

—

Žalobkyně tvrdí, že klasifikace zvláštního kompenzačního systému jako státní podpory nebo jeho významné omezení by nejen překročilo meze článku 107 SFEU, které byly jasně definovány Soudním dvorem Evropské unie, nýbrž by rovněž porušilo základní požadavek rovnoměrné zátěže. Zrušení nebo podstatné omezení zvláštního kompenzačního systému by tudíž rovněž porušilo základní práva žalobkyň, a to zejména jejich práva podle Listiny základních práv Evropské unie.

7.

Sedmý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že se na zvláštní kompenzační systém vztahuje rozhodnutí Komise ze dne 22. května 2002

—

Žalobkyně rovněž tvrdí, že Komise svým rozhodnutím ze dne 22. května 2002 výslovně rozhodla, že EEG a jeho „kompenzační systém“ nemůže být klasifikován jako podpora (1). Uvedené rozhodnutí se rovněž vztahuje na zvláštní kompenzační systém.

8.

Osmý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného právního posouzení a nedostatečného předběžného vyšetřování

—

Žalobkyně rovněž tvrdí, že Komise dostatečně nezkoumala – a tudíž ani nezjistila – skutečnost, že výjimky pro uživatele s vysokou spotřebou energie jsou odůvodněny svým cílem, povahou a systémem EEG, a tudíž nepředstavují selektivní výhodu.

9.

Devátý žalobní důvod vycházející z porušení práva být vyslechnut

—

Žalobkyně rovněž tvrdí, že Komise s nimi v každém případě měla vést konzultace před přijetím rozhodnutí s natolik závažnými právními účinky.

10.

Desátý žalobní důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění

—

Konečně, žalobkyně tvrdí, že úvodní rozhodnutí je v zásadních částech stiženo nedostatkem odůvodnění.

(1)  Dopis Komise ze dne 22. května 2002, C (2002) 1887 final/státní podpora NN 27/2000 – Německo.