14.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 223/29

Žaloba podaná dne 30. dubna 2014 – Flachglas Torgau a další v. Komise

(Věc T-276/14)

2014/C 223/34

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Flachglas Torgau GmbH (Torgau, Německo), Saint-Gobain Isover G+H AG (Ludwigshafen am Rhein, Německo) a Saint-Gobain Oberland AG (Bad Wurzach, Německo) (zástupci: S. Altenschmidt a H. Janssen, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 18. prosince 2013 ve věci státní podpory SA. 33995 (2013/C) – Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a nižší příplatek EEG pro uživatele s vysokou spotřebou energie,

—

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU

—

Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí je v rozporu s čl. 107 odst. 1 SFEU, jelikož příplatek EEG a zvláštní kompenzační režim stanovené zákonem o podpoře obnovitelné energie (Gesetz für den Vorrang Erneuerbarer Energien – Erneuerbare-Energien-Gesetz – EEG) nepředstavují opatření poskytovaná státem nebo ze státních prostředků. Veškeré relevantní skutečnosti nutné pro kvalifikaci těchto opatření byly zjištěny v rámci postupu před zahájením soudního řízení za účasti Komise a Spolkové republiky Německo. Nepřetrvávaly žádné pochybnosti, o nichž by měla Komise rozhodnout v řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU a čl. 4 odst. 4 nařízení č. 659/1999 (1).

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 108 odst. 1 SFEU a zásady právní jistoty

—

Žalobkyně tvrdí, že Komise porušila čl. 108 odst. 1 SFEU a zásadu právní jistoty tím, že k přezkumu svého předběžného posouzení EEG jako podpory použila řízení o nové podpoře podle čl. 4 odst. 4 nařízení č. 659/1999, namísto řízení o existující podpoře podle článku 17 a násl. nařízení č. 659/1999. V této souvislosti především uvádějí, že v rozhodnutí ze dne 22. května 2002 nepovažovala Komise EEG 2000 za podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, jelikož nedošlo k poskytnutí státních prostředků. Rozdíly mezi EEG 2000 a EEG 2012 nejsou z pohledu rozhodnutí Komise ze dne 22. května 2002 zásadní. Komise tak mohla namítat změněný právní názor Komise v řízení podle čl. 108 odst. 1 SFEU, aniž musela zatěžovat žalobkyně.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení článku 41 Listiny základních práv a práva být vyslechnut

—

Žalobkyně dále tvrdí, že žalovaná napadené rozhodnutí vydala, aniž by předtím žalobkyním dala možnost se vyjádřit.

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).